Kniha návštěv Urza.cz

To mícháte nějak spoustu věcí dohromady.
Zaprvé „podle současné vědy“ fakt ne; a mimochodem, tuhle formulaci bez dalších dodatků používají typicky lidé, kteří tu vědu neznají, nerozumějí jí. Pro nic takového neexistuje důkaz, patrně ani experiment, protože fungování mozku ještě tak zmapované nemáme. Neříkám, že to není pravda, jen že to fakt věda neříká; ale klidně budu dál předpokládat, že ano (jen to fakt není nijak ověřené, je to jen hypotéza).
I kdyby to tak bylo, moc nechápu, jak by z toho mělo plynout, co říkáte; pokud psychický stav PLYNE jen z fyzického nastavení těla, neznamená to, že JE tím nastavením.
Báseň zapsaná v knize s tou knihou také souvisí, ale neznamená to, že báseň JE TOTÉŽ, co ta kniha (i kdyby v ní byla zapsána jen jedna báseň).

Viděl jsem rozhovor na debatním deníku a mám připomínku k nějaké 50 minutě. Podle současné vědy totiž lze redukovat psychický stav na stav hmoty v našem těle. Stav hmoty v našem těle je naším fyzickým majetkem. Ergo můžeme na něj aplikovat NAP (alespoň podle toho jak jsem NAP pochopil). Proč bychom tedy měli psychický stav vyřadit? A proč nevyřadíme třeba ten vzduch. Když já kolem tebe projdu, zrovna vydechnu a budu mít v těle nějakou bakterii, která mě neubližuje a tobě jo, tak ty mi taky nemůžeš rozbít hubu za to, že jsem tě, leč neúmyslně vystavil riziku. (Argument, že je to neúmyslně, též splňuje bytí transgenderem)

Odmítám politickou cestu právě proto, že libertarián na ní musí opustit buď politiku, nebo libertariánství; Libor si vybral to druhé.

Neustále poslouchám o tom, jak je třeba dělat kompromisy, ABY… Ale nikde nevidím to aby. Jasně, Libor se dostane do sněmovny; a co tam asi udělá? Prosil jsem ho, aby si zapsal, co všechno se tam stane jen kvůli tomu, že tam Svobodní budou; předpokládám, že to bude velice krátký až nulový seznam.

Viděl jsem rozhovor s Liborem Vondráčkem a líbilo se mi že měl prostor vysvětlit své postoje a byl při tom konfrontovaný. Chápu tvoji ideovou čistotu, ale přijde mi, že odmítáš jakékoliv pragmatické spojenectví, i když by mohlo reálně posunout politiku správným směrem. Mně osobně dává větší smysl, aby se Svobodní do parlamentu dostali třeba se SPD, než aby zůstali mimo jen kvůli ideové neslučitelnosti.

vlastně každému politikovi se kterým mluvíš řekneš - přímo či nepřímo - že nechceš aby se dostal do sněmovny, že nesouhlasíš s něčím co chce, ale dnešní realita je taková, že 200 lidí tam bude a pak by mi přišlo myšlenkově poctivé porovnávat onu politickou možnost se současností a ne s ideálem.