Kniha návštěv Urza.cz

Ne, nemůžete to, jak říkáte "vyvrátit". Koncepty hovoří jasně.

Ne.

To píšete když se vám bortí ta vaše modla.
Ne JÁ (sposta lidí, Pepa Jetel poslední atd.)! Ale kdokoliv, kdo sem napíše nepovrchní, celostní kritiku, která není jen hloupým porovnáním státu a firmy v dílčí oblasti. Nereagujete a místo toho vyplýtváte tuny textu pseudodůvody, proč nechcete diskutovat. Pak ale když zmíní něco, co není tou celostní kritikou, tak se resetujete a chytíte se toho, abyste pak mohl říkat, že se zabývá slovíčkařením (což se mimochodem snažíte otočit, protože to už píšu od prvního komentáře právě na vás)


Nemáte prostředky, jak ten ancap ZKOUMAT. Napsal jsem vám tu důvody, proč. Paradoxně tím, že přiznáváte, že je velká variabilita možností, co se stane - vlastně potvrzujete to, ŽE TO PŮJDE DO KYTEK. Protože podstatou variability možností v kalkulacích je zvýšení rizika a odmítání jinak efektivních možností.
Ale tím se rakouská škola před 100 lety nezabývá, od Fishera to rozvinul až Markowitz a Sharpe (nejprve jako investiční model, ale druhou stranou investičních výnosů jsou náklady kapitálu firmy), model oceňování kapitálových aktiv tak spojuje rozhodování investora a firmy. Tito páni dostali Nobelovu cenu. A ano, vyšší riziko, nejistota znamená, že to jde do kytek. A to se fyzicky nemusí nic stát.

Po tom, co jste tu předvedl, nemám zájem.
Zas jsem se s Vámi po čase pokusil diskutovat, ztratil jsem zbytečně čas, aby se nakonec ukázalo, že jen slovíčkaříte.
Zkuste to pochopit: Nemám zájem. Nebudu se Vám věnovat. Nemáte právo na můj čas.

Často tu porovnáváte stát a firmu v současné podobě (protože ergo jinou podobu ani nelze zkoumat. Můžu věřit tomu, že firma funguje efektivněji než stát v některých oblastech.
Ale nevyplývá z toho lineární vztah uberu 10% státu - získám 10% ztraceného ze státu v podobě homogenní firmy. Tzn. že bude mít stejné zkoumané vlastnosti jako ve výchozím stavu. Ne, vztah není lineární. Existuje bod, za který pokud jdete, nemáte už zkoumané vlastnosti původní firmy, nakonec už ani nemáte tu firmu, není už zákon, který ji definuje, všechny operace jsou už task riskantní, že se neinvestuje, nepoptává (poptávají se obranné prostředky), protože nikdo neví, jak budou smlouvy zajištěny - je vysoká variability možností, kam to spěje a to samo vyvolává samonaplňující strachový a obranný efekt.

Nevyhýbám se debatě o ankapu, vyhýbám se debatě s Vámi, jelikož Vám nejde o debatu, ale jen se pohádat a zatrollit si, nimrat se ve slovíčkách, aniž přinášíte jakoukoliv hodnotnou či rozumnou kritiku. Takže pokračujte o dům dál a najděte si někoho jiného.

Mně to nepřijde moc důležité. Spíš to vypadá, že se vyhýbáte debatě o ancapu.
Je na tom vidět styl vaší rétoriky. Pokud není něco stoprocentně spolehlivé, budete vždy hlásit, že je to nemožné a budete si vybírat příklady, kde to náhodou nevychází (což z podstaty statistiky a kalkulací vždy naleznete). Pro jistotu se o podstatě metod ani nezmíníte. Konec konců, tím zkratkovitým závěrem "není možno" to vypadá, že pomalu ani není způsob, jak to spolehlivě odhadnout. Není možno tak může znamenat jak že neexistuje způsob, tak že neexistuje stoprocentní způsob.

Když to pak čte někdo, kdo nestudoval veškeré detaily (spousta vašich čtenářů), tak jsou jen zmanipulováni zavádějícími informacemi. Žádné to nelze totiž není z té kategorie absolutní. Ani kalkulace ve státu (mimochodem je třeba i rozlišit tržní produkci, in-house produkci, externí produkci a ke všemu jsou jiná specifika metod a zohleďnují jiná měřítka). Stejně tak v ceteris paribus analýze je dost ošemetné to slovo "nelze".
Stejně tak bych byl schopný, vaším stylem argumentace vyvrátit, že kalkuluje firma ekonomický zisk. A můžu tvrdit, že "nemožné"

V mém sdělení byly ty dvě věci zcela zaměnitelné.
Hádáte se jen proto, abyste se mohl hádat.

Nemá to stejný význam. To, co jste hatoval, v podstatě že nemáte "nulový scénář", kdyby se akce neprovedla je přesně ten typ úlohy, který se dá testovat a jsou na to metody.
Říká se tomu testování. Neříká se tomu "nelze testovat, protože to není stoprocentně spolehlivé" ani jinak podobně

Vy jste se do toho pustil. Celou dobu říkám, proč reagujete zrovna na tohle a na na námitky proti ancapu včetně toho, co psal Pepa Jetel nebo já.

S ohledem na to, že této diskusi nevěnuji takovou část mentální kapacity a života jako Vy, u většiny věcí ani nevím, o čem už mluvíte a na co se odvoláváte.

Slovo "nelze" jsem použil v daném kontextu, kde mělo stejný význam jako to, na co ho opravujete, takže celý Váš výstup je irelevantní.
Kdybych ho použil v kontextu jiném, kde by ty dva významy znamenaly jiný závěr, Vaše připomínky by byly samozřejmě k něčemu, takhle je to celé jen diskuse o hovně s prominutím.

Ne, já jsem kritizoval, že jste nereagoval na poměrně inteligentní připomínku diskutujícího a rovnou jste ho odsoudil, že "nemá informace". Na mou kritiku ancapu jste také nereagoval.
Jen mi potvrzujete domněnku, že si vybíráte jen to, kde buďto diskuse nikam nevede nebo je to dost hloupé a naivní.

A ne, nesouhlasím, že by se tomu "běžně říkalo". Používáte nadstandartně overshooted slova, aby jste dosáhl dojmu, který chcete. Proto všechno to vyvracím, mylné apod. Přitom to žádné vyvrácení není, protože porovnáváte svoje nevýhody s nesouměřitelnými normativními cíli. Navíc je nelze ani porovnat s nevýhodami alternativy, protože nejste schopen ancap popsat. I to, že ho nejste schopen popsat (jen jak by to "mohlo být") znamená, že je vysoká variabilita alternativ a to jen posiluje moji tezi, že je vyšší riziko a nejistota v kalkulacích subjektů, pokud by to tam směřovalo.

V daném kontextu bylo zcela jasné, co míním slovem "nelze"; a pokud se hádáte o tom, že jsem použil "nelze" místo přesnějšího "lze to, ale nemůžeme se spolehnout na výsledek, který může být i naprosto špatný", ačkoliv to ve sdělení, kde jsem to použil, nedělá vůbec žádný významový rozdíl, pak jste tu fakt jen od toho, abyste se hádal, jinak Vaše působení zde nemá žádný jiný význam.
A potom se nedivte, že s Vámi většinou debatu odmítám od samého začátku.
Je to jako kdybych řekl, že nelze vyřešit halting problem, Vy byste tvrdil, že to není pravda; a po několika dnech bychom se dobrali k závěru: "Ano, halting problem lze vyřešit, ale nelze se spolehnout na výsledek, protože může být chybný." Takovému stavu se samozřejmě naprosto běžně říká "nelze". Ale kdo se chce hádat....

Těžko říct, to víte jen vy. Použitelné to je, nic lepšího nevymyslite. V té metafoře to úplně tak není. Vám jde jen o silná slova typu "nelze". Pak se na vás nabalí spousta neznalcu, kterým to přijde na první pohled úderné a vystizne a že to opravdu tak je. Přitom je to jen slovickareni. Tak si tam přidejte slovo odhad, aby vám to lingvisticky sedělo. Nebo ještě lépe nejlepší a konzistentní odhad.
Je zajímavé, že reagujete na slovickareni. Dost nejasnnym zpusobemav podstatě nemáte nic konkrétního. Ale hlavně se to netýká ancapu. Lidé kalkulují riziko, nejen současné potřeby, a celá ekonomika se vám zadrhne ještě předtím, než se něco ancapu semele. To je vidět i se zdejší diskuse, kolik lidí tomu nevěří. Krom toho, že je to úplná blbost už jen samotný forward looking subjektů a vnímání rizika to zlikviduje. O tom žádný Mises nic nepíše před 100 lety. Zacal o tom přemýšlet Fisher v nátuře of capital and income. Zkuste uělat ancapu zemi, jaký asi dostane rating? Bude se financovat nejdraz. To samé ten váš bitcoin. Nemá funkce penez, ale tulipánů. Vůbec nemluvím o zbrojení a agresi, kterou nejistota vyvolá. Nikdo nebude čekat na "poptávka sjednotí". S nejistotou okamžitě přestanete poptávat a začněte resp poptávat zbrane a jiné tooly na přežití.
Není tu nic, co můžete "deduktivně dokázat" a obhájit ancap. Je zavádějící jak píšete, že jste něco popřel, ale má to přitom normativní cíl a jen chrlite nevýhody, které nelze s cílem poměřovat a které každý zná. Nepisuju žádnou povrchní kritiku. Riziko a očekávání je hlavním smyslem post-Menger-Rothbard ekonomie.

Kdybyste se jen nehádal, pak byste zjistil, že v tom příspěvku, kde jsem to napsal, právě o tohle šlo.
Ale chápu, že Vám nejde o smysl věci, ale hlavně se pořádně pohádat. Skočil jsem na to, ale už smůla.

Uvažujete matematickým stylem stylem "Pokud najdu jeden případ, kdy to neplatí, je to k ničemu". Tak najdete příklad z Marsu a odsoudíte to.

(Mimochodem podobné uvažování aplikujete kdekoliv, kde se to vůbec nehodí. Viz vaše kapitola o zdravotnictví. Po vyvrácení výše uvedených, mylné... Ve skutečnosti většinou nic nevyvracíte. Pokud má člověk nějakou normativní představu o cíli fungování např. zdravotnictví, to že při přerozdělování něco proteče pod rukama státu nebo jakákoliv jiná nevýhoda je prostě jen nevýhoda. Nelze to "vyvrátit" nebo "potvrdit".
Jen jedete ty svá silná slova a říkáte nevýhody, které zná každý a považujete je za vyvracující prvek.)

Statistický pohled - outlier, nezajímá mne. Odhadnu si jeho pravděpodobnost. Hmm, zbytečné se tím zabývat.

Nejde o to, aby to bylo stoprocentní. To od toho nikdo nečeká a není ani nijak sofistikované to kritizovat. To je mimo jiné i podstata statistiky, náhodné výběry a informace na určité hladině spolehlivosti. Je to spíš hloupé, protože nic lepšího pro dané potřeby nevymyslíte a pokud to umíte číst, dá vám to víc informací, než když to nepoužijete.

Fritz Machlup se zabýval konkrétním problémem odhadu, který způsoboval systematickou chybu. To je jediná smysluplná kritika. Ne říkat "je to přibližné, a co je přibližné může být špatně a co může být špatně, to neplní svůj účel". To je uvažování ve stylu mám oči, býk má oči - jsem býk.

V danou chvíli nevíme velikost chyby, až ex post? O jaké chybě mluvíte. Jednak při testování teorie vám nevadí, že něco víte ex post, navíc vše se dá ex ante odhadnout ze spousty dat, které máte.

To je, jak rád říkáte tak povrchní kritika. Žádný konkrétní problém jste do hloubky nevyřknul.

"Nelze provést trisekci úhlu."
"To není pravda, jde to."
"Ne, není to možné."
"Je to možné; prostě vezmu úhel a tam tužkou něco čárat, od oka na třetinky. A nemusím to dělat jen od oka. Je spousta způsobů, jak to upřesnit. Může to být blbě, nemusí to být úplně třetiny, ale lze to."
"Ano, přesně o tom mluvím. Nelze provést trisekci úhlu; je maximálně možné to nějak zkusit a doufat, že to vyjde, přičemž to bude strejně vždy s chybou a bude ta chyba obrovská, což jde poznat až ex post, takže v danou chvíli nikdy nevíme ani velikost té chyby."
"Tu argumentaci nepovažuji za smysluplnou. Tvrdíte, že to nelze. Ale ono to lze. Vezmete tu tužku a prostě něco načáráte, ona to bude cca třetinka. Tedy většinou. Někdy to nebude třetině ani podobné, ale to se holt jednou za čas stane, pak změníte model a bude to zas něco jako třetina."

Vaši argumentaci nepovažuju za smysluplnou. Tvrdíte, že něco nelze. Ale ono to lze. To, co tak dlouho řešíte jsem popsal už dávno předtím, než jste to napsal a stejně to píšete. Viz začátek předchozího příspěvku.
Jediný ekonom z rakouské školy, který nějak přispěl ke kvalitě ekonometrie byl Fritz Machlup - psal o konkrétních modelech, vyčílsil chybu při agregaci dat, konkrétně problém odhadu platnosti Marshall-Lernerovi podmínky.
Tohle co píšete ví každý, kdo někdy viděl ekonometrický model a vyvozovat z toho, že "to nejde" je vážně nesmysl. Jak jsem psal, když víte, co děláte, používáte diagnostiku a kritéria. tak dokážete odhalit, jak dobrý model je. Spolehlivost může být vysoká. Handrkovat se o to, že není stoprocentní je v případě statistiky nesmysl.
Jeden profesor, kterého jsem znal říkal, že někteří, směrem k rakousku říkají, přesně tyto věci co říkáte. Ale nikdo je neposlouchá, protože to každý ví a jakmile jim řeknete, ať to vymyslí líp, tak jsou zticha.
V REALITĚ nelze testovat ceteris paribus. To říkáte. Je to nesmysl, na všechno, co jste hatoval existují metody testování, diagnostiky. Každou periodu se také realita nezačne najednou zázračně chovat jinak. Stoprocentní to není. Spolehlivé? To je subjektivní. To už si jen hrajete, protože tomu nejste příliž nakloněn.
Na všechno nelze použít deduktivní metodu, zvlášť když je to lidské chování a ať už jste firma, stát nebo univerzita, tyto modely a ceteris paribus testování se vám hodí.

Tohle je přesně ten důvod, proč s Vámi nemá cenu diskutovat.
Napsal jsem, že V REALITĚ nelze testovat ceteris paribus.
Vy jste oponoval, že to jde ekonometrií.
Já řekl, že ekonometrie je maximálně tak dobrá jako její modely a že její předpovědi mohou a nemusejí vycházet.
A Vy mi na to vážně napíšete, že V TEORII to funguje, ale samozřejmě může docházet k chybám a některé slavné modely přestaly fungovat.

Jasně, že teoreticky to funguje; a je to spolehlivé za podmínek, které nejsou nikdy splněny. Proto jsem napsal, že to nefunguje V REALITĚ.
A Vy se tu budete přít jak idiot, abyste pak napsal, že to funguje V TEORII? Běžte už vážně někam.


Jinými slovy jste přesně potvrdil to, co tady píši úplně od začátku, ale vyplýval jste dementně čas nás obou jen proto, že máte potřebu se přečůrávat.
Pak se nedivte, že s Vámi většinou odmítám diskutovat (teď jsem to zas jednou já blbec zkusil, protože jste se náhodou chvíli choval slušně, a mám pro nějakou dobu ponaučení).

Nevyjmenovaných jsem snad čím budete argumentovat a samozřejmě tím argumentujete? Viz buďto jste nepochopil... nebo chcete kličkovat...
Teoreticky to ta metoda umí, je to její podstata. Samozřejmě že ten, kdo modeluje by měl mít hypotézu, opřenou o úvahu o tom, jak funguje realita. I vzhledem k tomu, že testujeme s určitou "statistickou chybou".
Není pravda, že nutné musíte znát všechny vlivy. Dokonce lze ukázat, že v jistém smyslu špatně specifikovány model může mít lepší (např za cenu vychýlení získáte nižší MSE) vlastnosti pro predikce (patrně ne při testování teorie)
Pokud model funguje stovky měsíců, je vysoká šance, že bude fungovat další. Je sice pravda, že některé slavné modely přestaly fungovat, často kvůli změně měnové politiky nebo přesně nevíme. Ale to neznamená, že metoda neposkytuje to, co má poskytovat. V opačném případě by totiž byla k ničemu a nikdo by to nepoužíval, ale používají to jak firmy, tak stát. Jen jste vyjmenoval něco, co se někdy možná připlete a zvýší tu malou statistickou chybu, s kterou stejně pracujete. Ale jak jsem psal, toto všechno lze často odhalit diagnostikou modelu. Chybné specifikovány model obvykle poznáte. Strukturální změny lze také testovat a zahrnout do modelu.
Shrnutí - vůbec jste nedokázal, že něco nejde testovat. Nikdo od statistiky nečeká, že mu řekne stoprocentně všechno ergo používá se hladina spolehlivosti testu.
To neznamená, že to nejde. Nic z toho, co říkáte to nesvazuje tak, že by se to nemělo používat.

Ceteris paribus reálnou ekonomii vážně testovat nelze přesně proto, co jsem napsal.
Ty "jiné vlivy" nejsou žádný "seznam vlivů", že byste měl 100 věcí, které prostě do modelu zahrnete, nebo nezahrnete.
Svět je příliš komplexní, takže Vy ani nevíte, které vlivy co ovlivňují (bez použití deduktivní metody), dokonce ani nevíte, které vůbec existují (respektive Vás při tvorbě modelu nemusí napadnout).
Krom toho neustále přibývají, jak se vyvíjí společnost a technologie; takže i když vymyslíte model, kterým se dnes trefíte, zítra už nemusí vůbec platit.

Nesouhlasím. Pokud jsou tyto "jiné vlivy" nesystematické, vyřeší to fakt, že není zkoumána jen jedna událost, ale řada událostí. Pokud jsou systematické, lze to odhalit diagnostikou modelu - v tomto případě je model špatně specifikovaný.
Je zajímavé, že odpovídáte zrovna na toto. Dále je zajímavé, že to žádným způsobem nepodporuje vaši hlášku, že ceteris paribus testovat nelze atd.
Ten příklad s programovým financováním jsem uváděl jako asi nejslabší verzi, kde je potřeba ex ante stanovit kritéria, podle kterých se bude hodnotit úspěšnost akce, jedné konkrétní, která se neopakuje. Většinou chcete pro testování teorie ex post vědět ceteris paribus vztah mezi veličinami, a to vám ta ekonometrie z podstaty říká a poměrně dobře víte, na jaké spolehlivosti.

Najdi si zenskou(nebo chlapa)

Omlouvám se, ale asi úplně nerozumím otázce.

Jenže ty předpovědi opět mohou a nemusí vycházet i kvůli jiným vlivům.

Porad vsichni vychazite ze stavajiciho stavu velke nerovnovahy, zpusobene uplatnou, dlouhotrvajici, centralni moci=lidi bez nejmensi odpovednosti na jedno volebni obdobi.
Tzn. nekolik obrovskych, celosvetovych firem, premnozene rody hovad a flakacu, prachy ridi par loutek, spousta zbytecnych, po rozestvavani narodu kvanta zbytecnych zbrojaru,.... vsechno rozdrbane, vsechny prirodni, samoregulace v troskach.

první reakce - bez dlouhého přemýšlení nad hovorem na svobodném universu z 30. 11. 2018.
Anarchokapitalismus - uvolnění silné regulace státem včetně některých služeb (povinné zdravotní pojištění, strukturaa kontrola školství)...super, jenže to předpokládá, že mezi lidmi je mizivý počet lidí, kteří nejsou dostatečně uvědomělí a dostatečně samostatní a předvídaví a na druhé straně také ani takto nebude zlodějina vzácná...tedy zloděj je i ten, kdo podvádí druhého cílem se obohatit, bude si to každý vyžizovat sám za sebe? Příklad developera atd je to pořád příklad exkluzivního vlastníka využívajícího částečného monopolu...atd. Je to pořád stejný systém jako stát, jenže v trošku malém a simulujícím větší svobodu

*intrapol. Mám zaply slovník, tak mi ten mobil občas píše něco, co nechci :D

*interpolační

Proč ne? Máte interpolační a extrapolacni kritéria, která vám řeknou, jak dobře model sedí na data nebo předpovědi na skutecnost

Šťastné a veselé!

Díky moc!
I Vám krásné svátky!!

Problém ekonometrie je, že je maximálně tak dobrá, jak jsou modely; a nikdo neví, jak jsou dobré....

Vole ale ja nemuzu!! :DDDDDDD
Ja se toho curaka zeptam na detsky porno a on me POPROSI at si uziju vanoce.
Ale ne ironicky a povysene, fakt PROSIL a myslel to vazne.
Prosim prosim nech me a stastny a vesely. Doprdele to je hlina!!! :DDD
Este tam stal v Tescu u regalu se sladkostma a rval je do kosiku jak somalec v sezer co muzes. Plnej kosik cokotycinek. S tou depresi a zravosti tu zas brzy budeme mit Urzu vyzranyho jak vepre. :D

Potkal jsem dnes pana urzu stale pozitivniho. Cumel jako suva z nudli po tahu. Prisel jsem k nemu a jak ze se vede ancap detskym bordelum.
Podival se na me prazdnyma ocima jak z jinyho sveta a poprosil me, abych si uzival vanoce a nechal ho. Jeste mi popral stastny a vesely. :DD
Ten cucak si ale nedelal prdel. Nebyla v tom zadna ta jeho povysenost z prednasek ani spetka arogance. Nebyl to ten bohorovny Urza. Jeho pohled byl jenom prazdny. Urza je v depresi!! To bylo setkani k nezaplaceni. Ten jako pozitivni typek co si hraje venku na guru motivatora ma vanocni deprese. :D
Takze dik!!! Ted mam dost stastny a vesely zmrde.

Klidny Vanoce, Urzovi:) Bezte na roraty.
A maly darecek:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/katowice-cop24-architektura-globalni-loupeze-f3e-/p_klima.aspx?c=A181209_153409_p_klima_wag

I kdyby vás zajímalo, zda konkrétní akce uspěla, můžete provést baseline scénář predikci (bez zásahu) a skutečnost se zásahem jako v programovém financování. Úspěšnost predikcí můžete historicky odhadnout třeba střední čtvercovou chybou. Zajímá - li vás ale vztah dvou veličin, použijete ex-post analýzu, kde odahdnete ceteris paribus vztahy ekonometrickým modelem. Není žádné ceteris paribus nelze.
Tak ukažte, kde reagujete a píšete o očekávání, riziku v kalkulacích. O tom se před 100 lety tolik v ekonomii nemluvilo. Případně o informacích pro kolegu přede mnou. Byl bych překvapen, kdyby jste na to byl schopen kloudně reagovat.

Umím si představit, že by někdo mohl mít velkou kontrolu v daném odvětví či omezeném území, ale problém je, že těch odvětví je hodně, toho území taky.
Jinými slovy celkem nerozporuji, že v nějakém oboru (i více oborech) může vzniknout něco, co popisujete; ale myslím, že je nepravděpodobné, aby to jeden subjekt zvládl ve všech. To by musela být jedna firma špičkou ve všem....

Přesně tohle jsem řešil v přednáškách; nemá cenu to opakovat, vždy přijdete s těmi základními klišé, které už dále nerozvíjíte.
Je možné, že máte pravdu a já se mýlím, ale to se vážně nepozná tím, že budete pořád opakovat ty původní argumenty, ale že budete reagovat na mě.
Nemluvě o tom, že s Vámi nemám vůbec zájem cokoliv řešit, protože se to vždycky zvrhne jen do nějakého flame.

Máte pravdu uniklo mi to, aby ta dohoda odpovídala tomu co mocní chtějí, tak by mohla být uzavřena jen na nějakém omezeném území, nebo v některém odvětví, do kterého je časově náročné vstoupit. Další věcí, která si myslím by nastala je dohoda o ničení firem nových podnikatelů.

1) Nedivte se, když vaše hláška popírá samotný princip ekonometrie. Je to nepravda jasná jako den.
2) Představa, že se subjekty drží v šachu a že se díky poptávce mají pravidla tendenci sjednocovat.
Pokud to totiž neplatí, celé je to průšvih - jak psal kolega přede mnou - obrovské transakční náklady (informace). Já zdůrazňuji obrovské náklady na riziko. Subjekt nezajímají jen současné preference - rozhoduje se podle očekávání. Nejistota v tom vašem ancapu, kde ani nejste schopni popsat jak to celé drží pohromadě a čemu mám věřit ve svých očekáváních - zvyšuje riziko, které se jako riziková přirážka promítne v investicích i soukromém rozhodování o spotřebě. Bude milion směnných kursů? Milion soudců? Nic nebude definováno, ani co je to firma? Spíš nebude nic a okamžitě to bude zabito náklady rizika a nejistoty - ty mají okamžitý dopad, nemusíte čekat na nějaké sjednocení poptávkou. Akciové kursy padají mnohem dříve, než se něco fyzicky stane, stejně jako měny a jiné forward-looking finanční nástroje a ratingy subjektů a ty mají zpětný dopad na bohatství jedinuců a z toho je spirála poklesu spotřeby a investic.

Ekonomické úvahy jsou podmíněny tím, že se smlouvy dodržují, jsou daná pravidla (aby bylo možné kalkulovat). Je nesmyslné extrapolovat tyto úvahy na "ground zero", kde není zaručen ani ten "noční hlídač".

Problém je v tom, že když máte hodně mocných, z nichž každý chce vládnout světu, tak přesně ta touha vládnout světu je důvod, proč se nebude dělit s ostatními.

To mě ještě napadlo, ale na to jsem našel situaci, ve které se firmy shodnou na tom, že budou lidem nabízet špatné podmínky, a pokud to některá firma bude porušovat tak si jí rozeberou. Na tohle už jsem odpověď nenašel.

Stát má sice nějaká vnitřní pravidla (což mají tedy ty firmy také), ale žádnou konkurenci zvenčí; ty velké soukromé firmy se budou o moc přetahovat navzájem, čímž se mohou držet v šachu.
Navíc tyranii státu rozhodně obecně neřeší forma pravidel; občas krátkodobě řeší, ale každý pár (desítek či stovek) let se to zvrhne v tyranii a totální masakry.

Hlavní myšlenkou té kritiky je to, že tyranie státu je menší než by byla tyranie soukromých firem, neboť ve státu existuje nějaká forma pravidel, která omezuje tyranii státu. Napadalo mě na to hodně námitek, ale na všechny jsem nalezl odpověď.

Noama Chomskeho respektuji jako vedce zejmena na poli lingvistiky.
Znam jeho predstavy o fungovani spolecnosti, ktere bohuzel ignoruji ekonomii (coz mnedle autor netusi) a pocitaji s tim, ze se clovek vyvine v "lepsiho cloveka" (to autor, pokud vim, sam priznava; a nemohu zde nevidet podobnost s Trockeho "lepsim socialistickym clovekem").
Jeho kritiku anarchokapitalismu jako takoveho vsak neznam (neni-li tou kritikou myslena jeho vize spolecnosti, o ktere jsem psal vyse).

Zdravím, naprosto souhlasím s kritikou ankapu od Noama Chomskeho. Jak se k ní stavíte?

Rozebirejte, co je Vam libo.
Pravo na muj cas Vam to vsak neziska; oproti tomu takova dlouhodoba zmena pristupu a projevu (i pri zachovani miry nesouhlasu) muze udelat divy.
Hint: Zejmena se jedna o dlouhodoby pomer vecne kritiky ku metadiskusni vate na tema mych pohnutek, udajnych myslenek mezi radky, motivaci a vubec takove te dementni hadavosti, kdy uz se vic nez nejake tema resi nevrazivost, osobni utoky a kdo je vetsi debil, coz Vy asi povazujete za jadro diskuse, bez ktereho to pro Vas nema smysl, ale ja se toho vubec nechci ucastnit (ac obcas na to i pristoupim, kdyz je pomer toho opacny).

Ne, jakmile jste konfrontován s problémem mimo ty vaše poučky, odpovídate úplně mimo nebo vůbec s tím, že ten druhý je ignorant. Když se vám to hodí a cítíte se v tom silný, odpovídate.
Můžeme zde rozebrat metody, které z definice testují ceteris paribus vlivy. Jestli to nechápete, tak jste buď nepochopil ekonometrii nebo chcete kličkovat v praktických problemech, souvisejících s lidským faktorem, problémy s daty apod.
Neplatí to jen u mne, ale viz předchozí kritik, kterému jste nechtěl odpovídat.
A to byl poměrně inteligentní příspěvek na rozdíl od spousty těch na které odpovídate.

Teorii hodnoty rakouská škola rozebírá celkem podrobně.
A co se týče stavby silnic, věnuji se tomu třeba tady:
https://www.youtube.com/watch?v=mzkxBZK8o9U&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7

Mýlíte se; a již mnohokrát jsem Vám vysvětlil, proč se s Vámi o tom odmítám bavit.

Vůbec se nebavím o tom, jestli skončí bitcoin. Tulipány taky neskončili.
Neposloucháte a odpovídate na něco jiného.

ignorujete, že jsem popřel vás výrok o ceteris paribus testování. To by jste zabil celou ekonometrii. Co je asi mezni produkt práce?.
Ex ante je to sice horší, ale jde to taky.

"[i]Deduktivní teorii můžete použít nikoliv k predikci budoucnosti, ale k tomu, abyste určil, jaká akce ji ovlivní kterým směrem.[/i]"
Dívat se na to takhle mě nenapadlo. Díky za náhled.
Nicméně stejně - nepotřebujeme pro to pořád splnění těch předpokladů?

"[i]Jaké jsou ty teoretické nevyřčené předpoklady?[/i]"
Nevyřčený teoretický předpoklad je možná trochu nevhodné slovo. Nicméně už jen třeba to, co to vlastně taková hodnota je. Protože to určitě není, za kolik se to dá koupit, že.
A když argument podáme zjednodušeně, tak je sice přístupnější (už třeba proto, že se to dá stihnout v rámci přednášky a ne dvousemestrálního kurzu), ale už není vidět, je-li pravdivější než argumenty jiných škol.
...asi ani nevím co se tímhle snažím sdělit. Asi "Ekonomie je těžká".

BTW, bavil jsem se o té přednášce s kolegou, a ten říkal, že pořád neví, kdo by stavěl ty silnice.

Deduktivní teorii můžete použít nikoliv k predikci budoucnosti, ale k tomu, abyste určil, jaká akce ji ovlivní kterým směrem.

Jaké jsou ty teoretické nevyřčené předpoklady?

Ano, rakouská škola je dost "povídací", ale neřekl bych, že v ní chybí matematika; logika je obrovsky důležitou součástí matematiky.

Bitcoin samozřejmě nekončí; takových proroků jako Vy už v jeho historii bylo....

Není pravda, že nic nelze testovat ceteris paribus.
To je možná tak první pohled na data. Statistika fakt není tak slepá.

"<i>Argument o demokracii směřující k socialismu tam totiž nezazněl úplně</i>"
Ta delší verze je přesvědčivější. Původně jsem chtěl dále oponovat, ale pak jsem si uvědomil, že mám vlastně problém jen s použitou deduktivní metodou :-)


"<i>Oni tím spíše myslí, že když "nefunguje" v realitě, je to patrně proto, že nelze nic testovat ceteris paribus. </i>"
To je ale právě taky problém - v realitě je strašně vzácný, že by byly splněný všechny (často zjednodušující) předpoklady. (Třeba právě ten ceteris paribus, že jo.) A pokud předpoklady nejsou (skoro) nikdy splněný, neznamená to, že ta teorie je nepoužitelná k vysvětlování reálných jevů?

"<i>Je naprosto zjevné, že zvyšování minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost.</i>"
Tak zjevný to teda určitě není. Argument, že vysoká min. mzda znemožní uplatnění lidem, jejichž práce nemá hodnotu té minimální mzdy je sice sám o sobě jednoduchej, ale je tam spousta nevyřčenejch teoretickejch předpokladů.

"<i>A přesně před tímhle varoval Mises; pokud logicky neodhalíte, jak by vůbec mohlo zvýšením minimální mzdy nedojít ke zvýšení nezaměstnanosti, pak ta data jsou k ničemu</i>"
Myslím, že můj hlavní problém s tím "logickým odhalovám" je ten, že když to takhle vyprávíte normálním, lidským jazykem, tak tam není vidět ta přísná, neochvějná logika toho postupu. Ale samozřejmě, přísně logický jazyky/zápisy jsou pro normálního člověka těžší na pochopení a mají obyčejně omezenější výrazové prostředky.
Nicméně AFAIK je rakouská škola celkově taková dost "vyprávěcí", málo matematizovaná, ne?

Ad Captcha:
Já jsem ji vyplňoval snad na desektrát - ale myslím, že se prostě jen nemá ráda s mojí VPN.

Bez ohledu na argumenty? Vždyť vy mi to jen potvrzujete.
Vezměme si aktuální záležitost, bitcoin. Psal jsem, že je to Ponziho schéma. Vy jste argumentoval trendem ceny. Ale to je přesně ten důvod, proč vznikají Ponziho schémata, cenově bubliny apod (viz Kostolani, le Bon, Fisher, Keynes). Bitcoin nemá žádné funkce penez, jen funkce tulipánů.
Btw naposledy jsem viděl, že nereagujete na docela konstruktivní kritiků a jen vykřikuje tě, jak nemá informace apod. Přitom tu odpovídat jinak často vyloženým primitivům, pokud jsou alespoň trochu naklonění vaší ideologii

Díky za skvělé postřehy a zpětnou vazbu; fakt oceňuji, že jste si dal tu práci.

Argument o demokracii směřující k socialismu tam totiž nezazněl úplně; podala ho Tereza v jeho velice zkrácené verzi. V plné palbě ho lze nalézt v této přednášce:
https://www.youtube.com/watch?v=bpF7sPNbNyU&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7&t=1263s
Dal jsem tam i časové razítko, tak si to pusťte od té chvíle až ke slajdu "Smrtelný cyklus demokracie" (včetně).

To, co říká Mises a obecně rakouští ekonomové o deduktivní metodě je něco, co sice lidi dráždí, ale mají pravdu (a navíc neříkají to, co si pod tím lidé představují).
Oni neříkají, že ta teorie je správná bez ohledu na to, jestli funguje v realitě. Oni tím spíše myslí, že když "nefunguje" v realitě, je to patrně proto, že nelze nic testovat ceteris paribus. V ekonomické vědě nemůžete opakovat pokusy jako ve fyzice, ergo když Vám něco vyjde/nevyjde, nevíte, čím to bylo (bylo tam vždy víc vlivů, které nemůžete oddělit).
Faktem ale je, že chyby v deduktivní metodě jsou prostě chybami v logice, které lze odhalit. A pokud je neodhalíte, pak nepřestávají platit jen proto, že se někdy stane něco, o čem stejně nevíme, proč se stalo.

To, o čem mluvil Mises, není, že jeho teorie prostě platí bez oheldu na realitu. On spíše varoval před tím, co se děje třeba teď kolem minimální mzdy.
Je naprosto zjevné, že zvyšování minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost. To plyne z logiky věci, ani to celkem nemůže být jinak, prostě když některým lidem upřete možnost být zaměstnaní, logicky nezaměstnanost stoupne (byť třeba nevíme o kolik). Že to tak je, lze jednak vypozorovat, dojít k tomu deduktivně, nebo si prostě představte, že by najednou minimálně mzda byla 30 tisíc; nezaměstnanost poroste raketově.
Jenže přišlo pár géniů, kteří udělali "studii", dle které zvyšování minimální mzdy nezaměstnanost nezvyšuje. Problém té studie je pochopitelně v tom, že i kdyby fakt vyšlo, že se nezaměstnanost nezvýšila, mohlo to být proto, že za jiných okolností by se třeba radikálně snížila a ono "zvýšení" se projevilo jen jako zastavení či spomalení toho poklesu. Problém je, že s touto "studií" se teď operuje naprosto bezmyšlenkovitě.... a je to zcela absurdní. A přesně před tímhle varoval Mises; pokud logicky neodhalíte, jak by vůbec mohlo zvýšením minimální mzdy nedojít ke zvýšení nezaměstnanosti, pak ta data jsou k ničemu (protože i kdyby to bylo správně naměřené a všechno, mohlo to nezvýšení prostě jen znamenat, že nedošlo ke snížení, ke kterému by jinak došlo).

S pochopením dotazů občas problém mám, vím o tom; ale nevím, co s tím dělat.... tedy krom toho, že si ten problém uvědomuji.

Co je špatné na té captche? Jen zaškrtnete.... nebo ne?

Dík za přednášku.

Přiznám se, že mi ta diskuse přišla místama trochu nepřehledná, ale možná jsem se jenon já ztrácel.

Bylo hezký jak jste na to šli ve dvou. Bylo to takový pestřejší.

Mám trochu problém s přesvědčivostí Vašeho arguemntu o tom, že demokracie vždycky směřuje k socialismu*. Netvrdím, že se to od jisté míry neděje, ale přijde mi, že pro to je potřeba aby množina úředníků (nebo státních zaměstnanců obecně) překročila nějakou kritickou hranici. Tu hranici jsme třeba teď bezpochyby překročili, ale nepřijde mi to funkční jako obecný argument. Uniká mi něco?

*Taky si úplně nejsem jistej, jestli je vhodné používat zrovna výraz socialismus. Působí to na mě, jako by mnohem vhodnější bylo použít "byrokratismus" nebo nějakej obecnější výraz pro bobtnání státního aparátu. Socialismus naznačuje, že se bohatým bere a chudým dává. Což sice je dneska do určitý míry pravda, ale určitě ne v takový, aby ospravedlňovala stávající zdanění.
Osobně mi přijde, že to mnohem víc souvisí s akumulací moci. Když člověk dostane ždibec moci, může ji využít k tomu aby získal moci víc. A čím víc má člověk moci, tím víc další moci si může uzurpovat. (Jenom zdůrazním, že to platí i pokud tu moc člověk hromadí s těmi nejlepšími úmysly.)

Druhá věc se kterou mám obecně problém je jak Rakouská ekon. škola přistupuje k empirickýmu ověřování svějch myšlenek. Zejména Mises se svou praxeologií místama působí jako by cíleně zavíral oči před realitou aby si mohl stavět svoje vzdušné zámky (teda ekonomickou teorii). Což o to, zámky to jsou pěkný, ale nevím, jestli je úplně košér touhle abstraktně deduktivní metodou postupovat v případě tak závažném jako je tento. Mises přiznává (ale zdroj na tohle po mě nechtějte), že i pokud se realita nebude chovat podle jeho teorie, tak to jeho teorii nenabourává - jeho teorie je na realitě nezávislá. Ale k čemu taková teorie je?

Přišlo mi zajímavý, jak jste netrval na definicích, jenom jste říkal, že vy chápete pojmy takto. Pravděpodobně to je nejlepší způsob, jak se s tímhle nelehkým problémem vypořádat.

Naopak občas jste do některých detailů v diskusi zbytečně zabředával. IMHO občas máte problémy pochopit, co přesně daného tazatele trápí a na co se vlastně chce zeptat(což může být i něco trochu jiného než co fakticky říká). Naopak teda pro posluchače je IMHO často problém se "správně zeptat" - zejména u tématu nového/cizího. (Nevím nakolik to byl případ přítomných filozofů, ale když jsem já o Ancapu slyšel poprvý, tak jsem s tím měl velkej problém.)
Ale to už jsou jen mý dojmy, nic hmatatelnýho/konkrétního.

Líbil se mi způsob, jakým jste obhajobal ne-ilegálnost prostituce. V souvislosti s tím by mi přišlo zajímavý, kdyby se trochu rozvinula diskuse na téma dobrovolnosti člověka, kterej vstává v pět na šichtu do kolbenky. Ono to je analogický, ale IMHO hodnotný pro názornost. (Škoda, že ten chlapík se zjevně vyhraněnými názory na anarchismus nebyl zrovna připravenej prezentovat nějak rozuměji pohled z leva.)

Also: Pomrdaná captcha, fakt.

Problémem movitých klientů jsou jiní movití klienti/obecně lidé.
Všechny tyhle katastrofické scénáře počítají s jedním bohatým člověkem, který baží po moci, ale není tam v nich zároveň nikdo (třeba jiný bohatý všehoschopý jedinec) s podobným cílem, který mu v tom bude bránit právě proto, že tu moc nemohou mít oba.
Jinými slovy kdyby nějaká bezpečnostní agentura začala jen tak masakrovat lidi, našli by se tací, kterým by to vadilo (čistě ze sobeckého zájmu o sebe).

Myslím si, že Pepa Jetel to shrnul jasně: "Samozřejmě je skvělé diskutovat nad tím, jaké oblasti má stát regulovat - např. Má smysl povinná školní docházka s danými osnovami? Určitě si rád přečtu/poslechnu vaše myšlenky, ale spíš jako inspiraci, protože koceptu ankap bohužel nevěřím."

Tohle je velice rozumný závěr a myslím si, že Urza ani nic lepšího neočekával. Není nutné ve všem souhlasit, TOHLE je pokrok.
;-)

Zdravím vás, Urzo. Na dotazy k polycentrickému právu (např. v závěru posledního videa z gymnázia), často uvádíte argument, že ty bezpečnostní agentury nebudou mít zájem se navzájem postřílet z finančních důvodů, což má být jakási "záruka" spravedlivého a poklidného řešení sporu. Ale co když tu přestřelku zaplatí jedna strana (jedno která) ze svého? Jak víme, historii píší vítězové, takže agentura zaprvé neztratí movitého klienta, zadruhé neutratí svoje peníze a zatřetí neztratí ani píár, protože se naopak všichni dozvědí "pravdu" o tom, jak tato skvělá agentura zametla s tou zlou. A myslím, že když jí to lidé zbaští, dokonce si bude moci na čas zvýšit i taxy. A tak se ptám: přehlédl jsem něco?

Předem díky za odpověď. Vážím si vašeho času a držím vám palce.

Mam zajem se bavit s lidmi, kteri maji zajem o debatu, utvareji si nazory a neco zjistuji.
Nemam zajem se bavit s jedinci, co nemaji na praci nic lepsiho nez pojmenovat se ANTIANCAP, z principu nesouhlasit se vsim (bez ohledu na argumenty), chteji se hlavne pohadat a do nekoho se navazet; je to ztrata casu.
Je to tak tezke pochopit?

Je zajímavé, že se bráníte úplně tím samým, co vám tu vytýkáme.
Evidentně se o tom vy nechcete bavit, ne my. Protože jste nereagoval, jen napsal spoustu komentářů k tomu, jaké má podle vás čtenář informace, jak špatně diskutuje apod.

Zdravím.
To záleží, jak kteří anarchokapitalisté; sice jsme konzistentnější než drtivá většina jiných skupin, ale nemáme na vše stejné názory. Tady zrovna budou nějaké rozpory.
Navíc pokud se ptáte jak "by" přistupovali a myslíte tím už jako v bezstátní společnosti, tak tam už to není vůbec jasné, záleží na rozhodnutí arbitrů.

Ahoj Urzo. Chtěl bych se zeptat, jak by anarchokapitalisté přistupovali ke genetickým úpravám dětí a potratům? Jak můžou rodiče zacházet s malými dětmi, které ještě nechápou vlastnictví a nemají zodpovědnost? Díky

Víte, když si přečtu Váš příspěvek, odpovídá přesně Vašemu nicku; není tam nic k reakci, nic k diskusi, jen snaha hádat se a někoho nebo něco napadat.
Neberu Vám to, ale pak se nedivte, že nemám zájem se účastnit.

Je vidět, že nejste schopen reagovat na konstruktivní kritiku vaši představy o společnosti.
Je zajímavé, že raději odpovíte nevzdělanému člověku s naivním dotazem než člověkem, který na vaše názory útočí konstruktivní kritikou a nijak vás při tom osobně neuráží.
Namísto toho jen řeči typu nemáte dost informací.
Já jsem toho přečetl o ancapu víc, musel jsem se učit dějiny ekonomického myšlení, rakouskou školu a mám představu, jak uvažují. Přesto vidím problémy jako tady Pepa a považuji ancap za velmi nebezpečný.
Nevím, jestli tomu nerozumíte. Většinou nejste schopen reagovat nebo píšete úplně o něčem jiném.
PS: Jsem rád, že ten váš bitcoin, nemající ani jednu funkci peněz, manipulovaný a samozřejmě vámi oblíbený pro svůj minulý růst (jak jste sám napsal), mimochodem argument, který stál za všemi podobnými tulipánovými iluzemi