Kniha návštěv Urza.cz

Buď pozdraven.

Pokusím se zodpovědět Tvé dotazy, doufám, že to budou odpovědi uspokojivé; pro větší přehlednost je rozdělím do bodů:
1/ Důkazní břemeno v souvislosti se mnou neexistuje. Kdybych Ti Boha nutil, existovat by začalo, ale v momentě, kdy tak nečiním, důkazní břemeno není. Já v Boha věřím, důkaz pro tuto víru nemám; kdybych měl, nebyla by to víra, nýbrž vědění. Není ale pravdou, že neexistenci nelze dokázat; dokazuje se jen velmi těžko, nicméně je to možné. Kupříkladu dokázáním halting problému dokážete neexistenci algoritmu pro turingův stroj, který by ověřil, zda libovolný turingův stroj pro libovolný vstup skončí, nebo se zacyklí (neznáš-li halting problém, můžeme vymyslet něco jiného, já jsem programátor, dávám tedy příklady ze svého oboru).
2/ Ne. Nepředpokládám myšlenku boží existence jako pravděpodobnou na 50 %; ani na 99 %. Já se domnívám, že tu pravděpodobnost vůbec nelze vyjádřit.
3/ Bibli dle mého názoru nelze číst jako soubor tvrzení, na které by bylo možné aplikovat výrokovou a predikátovou logiku; je dle mého názoru nutné se na ni dívat i v historických souvislostech. Samozřejmě to nikomu nenutím, jen já mám ten pocit; nemám problém přiznat, že kdybych Bibli interpretoval přímo jako soubor exaktních tvrzení, je to bezesporu slátanina. Myslím ale, že k tomuto účelu nebyla určena; podobně jako třeba poezii též čteš jinak než technický manuál, i Bible má svá specifika.
4/ Interpretuji boží slovo dle svých nejlepších schopností a možností, čímž pádem se domnívám, že se nerouhám a Bůh to chápe. Netvrdím, že \"Bůh to myslel jinak\", jen prostě neznám jeho záměry, ale domnívám se, že mám Bibli chápat přesně tak, jak ji chápu (ostatně kdybych se to nedomníval, chápu ji jinak).
5/ Bible by samozřejmě mohla být starověkou knihou, kterou napsali starověcí lidé; může to být samozřejmě kniha, která nemá s Bohem vůbec nic společného a je možné, že Bůh neexistuje. Připouštím to. Jen tomu nevěřím. Nemám pro svou víru důkaz, ergo připouštím, že se mohu mýlit a věřit něčemu, co neexistuje. Takže odpověď na otázku, proč by Bible nemohla být starověká kniha napsaná starověkými lidmi zní, že mohla.
6/ Je samozřejmě i možné to, že interpretuji Bibli tak, aby odpovídala mému morálnímu nahlížení; dokonce se domnívám, že VŠICHNI lidi interpretují VŠE tak, aby to odpovídalo jejich morálnímu nahlížení.... někteří více, jiní méně, někdo se dokonce aktivně snaží to nedělat, ale myslím, že alespoň do nějaké (byť třeba minimální) míry tak činíme všichni. Osobně se snažím to nedělat, ale celkem nepochybuji o tom, že to i tak dělám. Míru samozřejmě neznám, kdybych znal, mohl bych se ještě vylepšit, ale člověk nikdy nebude objektivní.
7/ Otázka, čím je Bible tak výjimečná, abys v ní uvěřil, je nejtěžší ze všech; a je to spíše na dlouhý osobní rozhovor, každopádně jde o to otevřít své srdce Bohu a zkusit, jestli se něco stane. Přijít s \"kritickým okem\" k Bibli a číst ji jako soubor tvrzení mnedle k ničemu nepovede, ale co já vím, třeba pro někoho zrovna ano. Na to, abych Ti mohl říci, jak máš Bibli číst, abys uvěřil, musel bych Tě nejprve znát, abych se vůbec mohl pokusit něco odhandout, přičemž ani pak samozřejmě nevím, zda uvěříš, ale dokud Tě neznám, neodvažuji se pořádně ani hádat.

Přeji hezký večer,
Urza

Zdravím tě milý bratře Urzo,

jsem anarchokapitalista jako ty. Jelikož už jsem od tebe něco četl, považuji tě za nekonvenčně smýšlejícího a velmi inteligentního člověka. O to více byla pro mě šokující skutečnost, že jsi křesťan. S velkým zaujetím jsem si proto přečetl tvé příspěvky o tvé víře. Pokud dovolíš, měl bych na tebe pár otázek.
Předně tvrdíš, že existence boha je otázka víry, neboť pro ne/existenci boží nejsou žádné důkazy. Pravda, věda sice nevyvrátila boží existenci, ale z principu ani nemůže. Nemůže vyvrátit totiž cokoliv, co neexistuje. Pokud tedy bůh existuje, pak je břemeno důkazu na straně \"věřících\". Pokud k tomu ale nemáš důkaz, tak proč v něj věřit z vědeckého hlediska?
Problém, který z tvého postoje vychází, je, že předpokládáš myšlenku boží existence jako 50% pravděpodobnou. Jenomže to je dle mě chyba. Víra v boha je spíše 99% nepravděpodobná, podobně jako je stejně nepravděpodobná existence neviditelných lesních víl, které dopomáhají stromům růst.
Nejzajímavější ale je samozřejmě bible, která pro tebe představuje boží slovo. Tak jako jakýkoli jiný moderní křesťan si uvědomuješ, že bible vůbec neodpovídá současným moderním poznatkům, proto si ji interpretuješ podle svého. Co ale nechápu je to, že i jako anarchokapitalista oceňuješ morální poselství bible. Cožpak ale není toto poselství v příkrém rozporu se soukromým vlastnictvím? Jestli skutečně věříš tomu, že bible je boží slovo, nesepsal by bůh morální poselství ve formě nějakým způsobem připomínající Rothbardovu Etiku svobody? Co má znamenat ta chaotická slátanina, kterou nakonec místo toho vyplodil?
Interpretuješ-li boží slovo, jak uznáváš za vhodné, nerouháš se bohu? Neboť při odmitnutí doslovného překladu vlastně tvrdíš, že bůh myslel to, co napsal, jinak. Pokud ale sám dokonalý bůh myslel tím, co napsal, něco jiného, proč tentýž dokonalý bůh právě toto něco jiného původně nenapsal hned napoprvé?
Pakliže skutečně věříš v bibli jakožto boží slovo, čím je bible natolik výjimečná, abych v ní uvěřil rovněž? Proč by bible nemohla být starověkou knihou, kterou napsali starověcí lidé? Není tomu spíše tak, že si bibli interpretuješ tak, aby odpovídala tvému morálnímu nahlížení? Pokud nikoli, uveď prosím důvod.

Výše uvedené nemyslím nijak zle. Jen mě zajímá tvé myšlení. Klidně mi tykej. Díky

To se vůbec neomlouvejte, mě to jen zmátlo; ale jinak můj web je celkem OK místo k zaplevelování.
Respektive tam, kde mám povolené komentáře, jsou vítány; když nechci, aby mi někdo něco plevelil, nemá tam každý přístup (třeba texty do Stok nemůže psát každý; komentáře ano).

Já ležím už týden s nějakým moribundusem, kterého se ne a ne zbavit. Občas jsem na tom líp, tak \"zapleveluju\" net. Sorry. :-)

Souhlasím.... jen úplně nevím, proč mi to píšete; napsal jsem snad v tom seriálu něco jiného?

Hasiči, silnice, školy...

Představ si silnici v Podkrušnohoří mezi Chebem a Libercem. Kdo potřebuje, aby byla příjemně sjízdná a přiměřeně plná? Chataři a výletníci z jednotlivých měst na trase? Továrny, obchodníci, pumpaři, restauratéři, autokempaři podél/v okolí té silnice, ke kterým se zákazníci mohou dostat pouze/převážně po této silnici?

Představ si město/vesnici. Kdo tam potřebuje hasiče? Baráčníci, živnostníci, podnikatelé? Pojišťovny, u kterých má převážná většina pojištěn majetek proti požáru = při vzniku požáru a jeho neuhašení by pojišťovnám vznikly strašidelné škody?

Představ si chemickou průmyslovku v Ústí nad Labem. Kdo ji potřebuje? Studenti, rodiče? Spolchemie, Setuza, aby měly \"přísun\" kvalifikované pracovní síly?

Představ si ortopedii v nemocnici v Mostě. Kdo ji potřebuje? Mostečani, lyžaři? Majitel dolů, aby se mu zkušený pracovník mohl co nejrychleji vrátit \"do procesu\" (nemusí jít vždy o fatální zranění)?

Každý z těchto problémů může být řešen tak, onak nebo nakonec úplně jinak. V každém případě je naprosto pitomý argument - kde by na to lidi (myšleno poddaní) vzali? Za prvé na to stejně musí mít už dnes - z jiných peněz to nejde. Všechny peníze, i na odvody zaměstnavatelů - vydělají poddaní. Za druhé není totiž vůbec jisté, že by tyto a nejrůznější další služby museli nutně hradit plně právě poddaní. Že ti jsou právě plátci. Ostatně Hynek Řihák to ve svých \"hnusných nezáživných suchých\" :-) článcích píše - mnohdy konzumenti nejrůznějších služeb nebyli zároveň (plnými) plátci nákladů.

Díky za info!

Vypadne určitě minimálně fórum, to zanikne.
Ale bude nahrazeno něčím jiným, zatím to ještě nevím přesně, to by bylo na dýl.
Každopádně ten nový web bude mít jen základní funkcionalitu, pak tam přidáme ještě další.
Až dojde k tomu přechodu, bude těch funkcí méně, protože to chceme napřed stabilizovat, otestovat a tak. Následně se to bude rozšiřovat o jiné, než jsou tam teď.

Díky za odpovědi. Kde komu určitě nebylo tobě, protože jsi v té době ani nebyl uveden v sekci \"O nás\". Ostatní nemají zřejmě již tolik času.

Jestli můžu mít ještě dotaz, co plánujete osekat?

Dobrý den.

Díky za příspěvek! Během příštího týdne ho ve Stokách uveřejním.
Kdyby Vás napadlo něco dalšího, neváhejte napsat.

Mějte se,
Urza

Já odpovídám na maily vždy, podobně jako tady, celkově žádného libertariána nenechávám bez odpovědi; takže to \"kde komu\" z Mises redakce určitě nebylo mně. Za ostatní členy redakce bohužel neodpovídám.

Co se týče odkazů na Misesu, tak je tak nějak in progress nový web (dělám ho já), jsou tam požadavky na osekání mnoha věcí z webu, které jsou tam teď, bude to tedy spíše ve stylu \"méně je více\" a postupně přidávat.
Ty odkazy tam časem zase budou, alespoň co je mi známo (já to tedy tvořím, ale podle požadavků tak nějak jak se shodneme s ostatními).

Dobrý den,
dnes jsem si na novinkách přečetl jeden článek, který mě celkem pobavil. Sepsal jsem si k němu takový krátký postřeh. Pokud by vás to náhodou pobavilo stejně jako mě, pokládal bych si za čest, kdyby se to mohlo objevit ve STOKÁCH, třeba i nějak upravené/opravené, fantazii se meze nekladou :-). Textík přidám pod \"čáru\".
_____________________________________________________________
Dnes jsem si na novinkách přečetl zajímavý článek o chystané kampani ministerstva práce a socialistických věcí (http://www.novinky.cz/domaci/392474-male-odvody-nizky-duchod-ministerstvo-posle-stovkam-tisic-lidi-varovani.html). Když budu (možná poněkud naivně) předpokládat, že informace a čísla v článku uvedená se teoreticky zakládají na pravdě, vychází mi z toho, že si na sebe čeští socialisté pletou krásný bič. Jde mi především o tuto informaci:
\"... při hrazení minimálního pojistného po dobu 40 let jejich penze činí 6492 korun.
Nejnižší odvod je zhruba 1970 korun. Pokud by člověk chtěl pobírat 9000 korun, měl by odvádět měsíčně 3193 korun. Aby získal průměrnou penzi, která loni na konci září činila 11 334 korun, musel by do systému platit každý měsíc 6149 korun ...\"
Nedalo mi to a hodil jsem si čísla do kalkulačky:
Při minimálních odvodech živnostník zaplatí do státní kasičky 40 * 12 * 1970 = 945 600 Kč
Při odvodech pro získání průměrného důchodu zaplatí 40 * 12 * 6149 = 2 951 520 Kč
To znamená, že ten \"nezodpovědný živnostník\", který odesílá pouze povinné minimum, přispěje do této pyramidové hry o 2 miliony Kč méně, než ten, který se \"odpovědně připravuje na stáří\".
Když budu předpokládat, že unavený živnostník bude pobírat starobní důchod 15 let, než v Pánu odejde, vychází mi z toho, že ten \"nezodpovědný\" má v systému nedoplatek neco přes 200 000 a ten druhý přeplatek přes 900 000.
Nevím tedy, koho a jak chce paní ministryně motivovat k vyšším odvodům. Přijde mi, že ty, kteří více odvádět nemohou , v článku zmíněný dopis akorát nasere. A ti, kteří by teoreticky odvádět mohli, si ho dají na nástěnku, aby se každý den mohli tomuto nesmyslu zhluboka zasmát. Pokud bych měl možnost si mimo sociální pojištění ušetřit na stáří o 2 miliony navíc (zhodnocení v to nepočítaje), do kterých mi stát nebude kecat, kdy , jak a na co je můžu použít, jdu do toho. Malé odvody = nízký důchod a vysoké úspory.
Pokud někdo najde v mých výpočtech a úsudcích nějakou chybu, sem s ní, rád se poučím.
Nevím jak vás, ale mě ten článek tedy motivoval :-).

Mimochodem proč na Misesu nejedou odkazy, když odkazy formou nedělních článků už pár měsíců nevycházejí? Nestálo by za to odkazy znovu obnovit? teda záleží na tom, kdy bude k dispozici nová podoba stránek.

Pak je nutné, aby si to tam někdo pohlídal u té redakce Mises. Znám případ asi rok starý, kdy libertarián psal kde komu z Misesu a nikdo mu neodpověděl.

Jistě, zapracujte a pošlete do redakce Mises.cz xD
Budu pak mít alespoň méně práce s kontrolou, protože už jsem to četl.

Mějte se,
Urza

Moc děkuji za pozitivní odezvu. Komentář tedy ještě trochu poupravím (s vaším laskavým svolením bych do něj ještě zapracoval vaše poznámky)a pošlu ho do tématické diskuse :)

S pozdravem
Trvoj

Buďte pozdraven!

Wow. Fascinující postřehy, děkuji za tento povzbuzující příspěvek.
A musím říci, že s ním rozhodně souhlasím, dokonce jsem na to ani nezapomněl, plně si to uvědomuji a máte pravdu; jediný problém je, že to, co popisujete, platí v hledisku tak dlouhodobém, že i lidský život se může v rámci něj snadno ztratit.
Tím myslím, že to rozhodně pravda je a ke svobodě se postupně propracováváme, ale na té cestě děláme i velké kroky zpět; rozhodně v rámci staletí či dokonce tisíciletí jdeme správným směrem, ale už jen v rámci desetiletí tomu tak být nemusí (a celkem bez problémů můžeme stovku let promrhat).
Dobré také je, jak všem libertariánům (včetně mně) leží v žaludku ten Platón xD

Mějte se krásně,
Urza

PS: Nechtěl byste něco podobného sepsat do článku v rámci té tématické diskuse a zaslat na mises.cz?

Dobry den,

Váš článek mě zaujal a rozhodl jsem se na něj zareagovat, protože si myslím, ze se jedná o nejpalčivější část libertariánství. Zároveň je v něm patrný pesimistický ráz, a velice mi připomíná pesimistickou fázi mého vlastního libertariánského vývoje. Proto bych chtěl nabídnout východisko z tohoto neradostného pohledu. Předem se omlouvám, že se nejedná o přesnou odpověď na téma “kudy ke svobodě”, ale této problematiky se velice úzce týká.

Podle toho co jsem četl na tomto servru, byl osobní vývoj u velké části z nás podobný. Nejdříve je kolem kolem naprostý chaos kusých informací, pak čirou náhodou narazíte na nějakou libertariánskou diskusi, přečtete si o tom víc a pak najednou ohromení nad úžasně komplexním logickým systémem, který byl po staletí zdokonalován a vy díky němu prozřete… a pak, po nějakém čase přijde beznaděj, protože vidíte jak to se svobodou jde od desíti k pěti a na obzoru v podstatě žádné velké naděje na zlepšení.

Nakonec jsem ale došel k názoru, že pesimismus není až tak na místě. Pravdou je, že situace v intelektuální sféře se nezdá příliš nadějná. Zároveň si ale myslím, že se poměrně často dopouštíme chyby, kterou často kriticky hodnotíme na našich oponentech, tj. podvědomé nadhodnocování toho co je vidět a na straně druhé podhodnocování (někdy až ignorance) toho méně zřejmého. Tou nadhodnocovanou částí problému je podle mne ona bídná situace v intelektuální sféře (ani tu ale nelze považovat tak zlou) a stejně tak i nadhodnocování vlivu intelektuálů na jednání jednotlivců ve společnosti. Vliv intelektuálů na obecné smyšlení ve společnosti je ohromný, ale domnívám se, že dopad těchto ideí na reálné jednání není až tak “tvrdý” jak se domníváme. Konečné jednání lidí je totiž výrazně korigováno jejich přirozeností (viz níže).

Výsledný rozpor mezi intektuální sférou a jednáním si většina lidí ani neuvědomuje, nicméně tato “korekce” je přítomna nejspíše vždy, pokud se konkrétní situace odchyluje od svobodného trhu a společnosti. Zároveň je i úměrná míře toho, jak moc jsou lidé do dané nepřirozené situace tlačeni represivní silou, a také tím jak je pro ně tato ovlivněná část života důležitá. A to i u lidí, kteří o libertarianismu nikdy neslyšeli, nic o něm nečetli, dokonce i při téměř úplném chybění intelektuální zdatnosti. Nejvíce je to patrné v momentě nedodržování a nevymáhání zákonů a nařízení. Zákon, politickými autoritami uznaná a odsouhlasená myšlenka, je v reálném světě obcházena často nezanedbatelnou částí populace, i když v intelektuální sféře je tato myšlenka (či myšlenkový systém) v podstatě bez opozice.

Příčinou je samozřejmě všeprostupující vzácnost statků i lidské energie (v podstatě přirozená lenost) která nás všechny vede všemožnými cestami k co možná nejvyšší efektivitě a to nehledě na naše pochopení těchto pricincipů, nepochopení, nebo jejich ignoraci. Jak víme, prozatím nejefektivnější známý způsob uspokojování potřeb je svobodná spolupráce. To lidé zjistili a chovali se podvědomě podle toho mnohem dříve než vědomou logikou začali vůbec rozpracovávat princip svobody a nenásilí.

Pro docházelo ve starověkém Řecku k rozvoji obchodu ačkoli byl Platónem (a s ním i většinou tehdejších filosofů) jednoznačně odsouzen. S rozšířením ražených mincí to byl stejný příběh. Stejný princip nejspíše způsobil a způsobuje překvapivě dlouhé přežívání socialistických a komunistických režimů. Protože pokud by se lidé žijící v těchto zřízeních plně řídili ideologií se kterou vědomě souhlasí (nebo jí alespoň aktivně neodporují), k rozpadu by mělo dojít záhy po jejím uvedením do praxe. Ale je to právě černý trh, korupce s úplatky, systém vzájemných laskavostí atd. co vytrvale působí proti zbídačování lidí a umožní společnosti i takovéto kruté experimenty přežít. Analogický proces probíhá při nastolení etatismu a zkrátka vždy pokud je narušována svobodná spolupráce.

Zajímavým faktorem je také mechanismus Pandořiny skřínky u blahobytu. Pokud dojde v nějaké oblasti k nárůstu blahobytu (např. nový druh zboží), není již v moci státu ani např. odborů či cechů stav zvrátit. Velice zajímavou ukázkou tohoto jevu byla snaha zabránit rozšíření nového druhu knoflíků a kalika v absolutistické Francii. To se událo v době kdy byl král vnímán jako boží vtělení (v podstatě polobůh) a cechovní systém prostupoval celou ekonomikou. A ani v této době nebylo i při použití tvrdých represí (dokonce několik set popravených) možné vrátit stav na stav před změnou (více viz zde). A samozřejmě složitost účinného vymáhání různých zákazů, zákonů a nařízení s narůstající komplexností vazeb ve společnosti a ekonomice postupně klesá.

Pokud tedy dochází k rozvoji světové ekonomiky (nebo státní) a tím zvyšování její komplexnosti, světská společnost získává oproti politické moci postupně v reálném životě náskok i když to v legislativní a intelektuální sféře není patrné. Zvyšování provázanosti světové ekonomiky má také několik velice zajímavých aspektů. Vedení válek je čím dál obtížnější, jak vzhledem na ospravedlnění, tak z ekonomických důvodů, postupně nezadržitelně klesá význam hranic, atd.

Dva příklady vzniku cest k narušení moci státu ze současnosti za všechny: dostupnost informací diky internetu se ukazuje být neuvěřitelně silnou zbraní v boji se státní mocí, a to i v oblasti pro stát tak klíčové jako je indoktrinace prostátními idejemi (počínající povinnou docházkou do státních škol). Zlepšování robotů a snižování jejich ceny zase bude čím dál více narušovatat vliv pracovních zákonů.

Celá úvaha se dá shrnout takto: pokud ve společnosti pozorujeme nárůst blahobytu a zvyšování efektivity práce a pokud jediný způsob jak lze dlouhodobě zvyšovat blahobyt je svobodná spolupráce, musí tedy logicky docházet k postupné převaze svobodné spolupráce nad etatistickou mocí. Samozřejmě, že tato úvaha má několik úskalí. Zaprvé jak změřit onen nárůst. Podle mne tuto změnu nelze z principu nějak absolutně vyjádřit, ale dle mého osobního soudu dochází k nárůstu blahobytu už takovým tempem, že je to jasně patrné během našeho života. Druhou výtkou může být, že blahobyt lze zvýšit také zvýšenou spotřebou na úkor úspor, tj. spotřeba kapitálu. Vhledem k pouze krátkodobému efektu této možnosti, se to nezdá vzhledem k historickému vývoji (neustálé zvyšování po velice dlouhou dobu) příliš pravděpodobné (ale samozřejmě možnost to také je).

Proto, pokud kolem sebe pozorujeme narůst blahobytu, inherentně to musí znamenat zvyšování míry svobody, i když nám cesty kterými k tomu dochází nejsou zcela zřejmé. Bohužel je to závod na dlouhou trať, ale cena za to stojí a zatím se mi podle této úvahy zdá, ze svoboda (hlavně ta neuvědomělá v každodenním jednání lidí) zvyšuje náskok.

Cest ke svobodné společnosti by tedy mělo být mnoho, ať již od vybrušování myšlenkového systému svobody po vytvoření aplikace ke snazšímu obcházení placení daní… Zdá se že většina jich ani není na první pohled zřejmých, ale důležité je, že všechny působí stejným směrem.

S pozdravem
Trvoj

Rád jsem pomohl xD
Rychlé odpovědi už občas zvládám; byly časy, kdy mi odpověď trvala, než jsem se sem podíval, nastavil jsem si ale upozornění, takže jsem-li u počítače, odpovídám většinou záhy.

Teda, tak rychlou odpověď jsem nečekal :)
A je to přesně to, co jsem hledal, díky.

Buďte pozdraven.

Jsem moc rád, že čtete mé články a že Vám tyto něco dávají.
Myslím, že jsem napsal i to, co hledáte:
http://ankap.urza.cz/index.php?action=branch&id=22
Kdyby to náhodou nebylo ono, prosím, specifikujte přesněji, co byste rád.

Přeji hezký den.

Buďte zdráv, Urzo!
Čtu vás už léta, vaše články jsou velmi přínostné a často je používám jako základ pro svou argumentaci v diskusích.
Chci se zeptat, nemáte někde přehlednou argumentaci proti antimonopolním úřadům? Myslím to tak, že i bez antimonopolních úřadů by trh mohl fungovat...