Kniha návštěv Urza.cz

Vlastnictví je způsob řešení konfliktu o ty zdroje; velice často daný zdroj prostě nemůže efektivně (či vůbec) využívat více lidí naráz, protože každý má jinou představu o využití, případně má ten zdroj omezenou kapacitu.

Nedává mi moc smysl bavit se o tom, zda je to dobré řešení, pokud zároveň neřešíme žádnou alternativu. Opět je to pak taková debata, která spočívá v "porovnávání s ideálem"; to nedává moc smysl. Nějaké řešení konfliktů má smysl porovnávat pouze s jiným. Nemá pro mě smysl řešit, zda je to "dobré"; má smysl řešit, zda je to "lepší/horší než X".

Dobře, s tím, že je ankap v mnoha ohledech lepší než stát nepolemizuju. A ten extrémní příklad můžeme teda zahodit.

Ale co mi přijde jako slabé místo ankap teorie/filosofie je stále přivlastňování si přírodních zdrojů, které člověk nevytvořil a vyloučení/omezení ostatních z jejich užívání. Možná bych to označil v některých případech i za agresi (zábor zdroje vody, zábor těžko nahraditelné veřejné cesty, prirodniho pruplavu atp.).

Myslím, že některé zdroje by zkrátka neměly nikomu patřit a neměl by mít nikdo možnost omezovat ostatní z užívání. 'Právo' projít, proplout, atd by nemělo být omezeno tím, že někdo prohlásí námořní nebo pozemní cestu za svůj majetek, přijde mi to jako vydírání. Vím, že tohle dělali a dělají hodně i státy, ale jak to řeší ankap pokud by to chtěl udělat jednotlivec nebo firma? Řekněme že by tu cestu nebo řeku i nějak využíval aby si mohl obhájit přivlastnění (např. cestu nebo chytře jen její část zpevní, ale většina pocestných o to nemusela stát). Je podle ankapu ok potom vybírat průchodné?


Nemělo by se do ankap teorie vnést něco, co tuto problematiku řeší? Třeba netrvat vždy na nedotknutelnosti vlastnictví v případech, kdy to je problematické?

Nebo nějakými negativními právy vymezit co se nesmí vlastnit/přivlastnit?

A když už jsme u této problematiky, mám ještě 1 dotaz.

Je možné si přivlastnit nějaký kus přírody za účelem tu část neměnit/zachovat v původním stavu? Jak by se to podle ankap teorie udělalo? Stačí to někde prohlásit, nebo označit cedulema/plotem "toto je od teď moje přírodní rezervace"?

Jak velké území lze takto přivlastnit jednotlivcem nebo malou skupinou lidí?

Přijde mi to na jednu stranu žádoucí aby to nějak šlo, ale na druhou stranu opět problematické ve smyslu, že udělám minimum práce (dám třeba jen ceduli) a přivlastním si velký kus přírody a budu chtít ostatním bránit v jiném využití. Prodej takto přivlastněného území mi taky přijde docela špatný. Udělal jsem totiž naprosté minimum práce (cedule / ohraničení) a jakým právem si chci nárokovat odměnu za prodej území, které jsem nijak nevytvořil?

Jenže když v nějakém extrémně nepravděpodobném až nemožném scénáři dokážete, že něco nefunguje ideálně, dokazujete jen to, že ta teorie není ideální, jenže to o ní ani nikdo netvrdí, takže je to celé úplně zbytečné.

Nemá smysl ankap porovnávat s ideálem; dává smysl jej porovnávat pouze s jinými alternativami. Nikdo neříká, že je to ideální a bezchybný systém. Jen tvrdím, že je lepší než stát.

Příklady porušují NAP v tom, že tam zjevně budou existovat minimálně implicitní (a možná i explicitní) dohody mezi těmi námořníky, kteří někam odjíždějí s tím, že se pak vrátí zachránit ostatní, případně že se pak vrátí s těmi ostatními. Nemluvě o užívání nějakých věcí z té lodi, které byly potřeba k vybudování osad a tak dále.

Ne že by nešlo vytvořit příklad, kde dodržování NAPu povede k věcem, které nejsou hezké; nemusíte pro to chodit až tak daleko. Jenže takový příklad je k ničemu, protože nikdo netvrdí, že ankap je ideální. Nemá tedy cenu ukazovat, že ideální není. Debata stojí tak, zda je lepší či horší než stát. Ne zda je bezchybný.

Ano je to extr. nepravdepodobne, ale jde mi jen o teorii a etiku přivlastňování si půdy a jiných př. zdrojů.

Snažil jsem se ten příklad sestavit tak aby NAP neporušily, prostě si to homesteadovaly a dobrovolně se spojily. Udělal jsem někde chybu? Jak porušují NAP?

Šlo mi o to vytvořit příklad, kde bez porušení anarchokapitalistických zásad a důslednou ochranou vl. práv dojde k nějakému zjevně nespravedlivému, nemorálnímu (dle selskeho rozumu a intuice) a potenciálně neefektivnímu stavu.

Přemýšlím jestli je ok přivlastnit si a vyloučit ostatní z užívání něčeho, co jsem nevytvořil svojí prací (půda, voda, atd. už tam byly, já třeba vytvořil jen tu ohradu a zasadil plodiny.)

Jestli by např. neměl být uznatelný nárok někoho dalsího na nějakou kompenzaci za to že ho tímto omezíš.

Ale je to jen taková úvaha. Stát bych jako řešení nenavrhoval.

Diky predem za odpoved.

Je to extrémně nepravděpodobná situace, navíc porušují i NAP, takže moc nechápu, jak to souvisí s ankapem nebo co by na tom mělo být "against property".

Zajímal by mě ještě tvůj názor na toto:

Př: Středověk. Loď se 100 osadníky se rozbije o skálu, mají pouze 1 malou loďku pro 20. Vyberou 2 navigatory a 18 dalsich losem a ti se vypravi k jedinemu blizkemu ostrovu v okoli (2 dny plavby).

Ostrov najdou a tech 18 tam zustane a navigatori se vrati pro ostatni, ale pri navratu poskodi loďku, oprava trva nekolik dlouhych dni.

Nakonec to zvladnou a vsichni se postupne dostanou na ostrov.

Ale mezitim borci postavili osadu na jedinem hostinnem miste kde lze obdelavat pudu a rostou nejake plodiny a je tam i jediny zdroj vody, tůňka. Celé si to oplotili prohlásily za svůj majetek a vyrobily si i nejake primitivni zbrane a uzavreli spolu dohodu ze to budou spolecne branit.

Ostatní jsou naštvaní, protože nemají k dispozici zdroje (kvalitni pudu a vodu) na postavení vlastní farmářské osady a jsou nuceni buď živořit mimo úrodnou část nebo nabízet sex a pracovat pro majitele, kteří jim platí naprosté minimum ve formě vody a plodin z farem, na kterých už ani samy nemusí pracovat. Borci mají díky levné práci čím dál lepší standard, ale nemají důvod platit nikomu víc než nutné minimum pro přežití.
-----

Přemýšlím, jestli není špatné/nefér přivlastnit si omezený zdroj a sebrat ostatním šanci vybudovat si totéž co já.

Je i dost možné, že mezi těmi chudáky jsou schopnější 'manažeři' než jsou ti aktuální vlastníci, ale nedostanou šanci se prosadit. Takže to není ani efektivní alokace.

Vede mě to k úvahám o něčem podobném jako Geolibertarianstvi.

Kdyby bylo i něco z česka tak by to bylo super ale i kdyby ne tak díky moc za odpověď!

Ať se daří

Zdravím.
Například výrobci dražších látek a papíru ze dřeva v USA si prosadili zákaz konopí, ze kterého vyráběla konkurence levnější látky.
Východoindická obchodní společnost si v Anglii vymohla monopol na obchodování s Indií.
Obecně nejspíš půjdou najít příklady ve vyšších standardech výroby a podobně.

Ahoj, několikrát jsem tě slyšel kritizovat stát ve smyslu, že si velké firmy mohou prolobovat nebo rovnou uplatit zákony na míru.

Intuitivně tuším, že to tak je, ale nemohu si vybavit žádné výrazné ilustrativní příklady? Věděl bys o něčem?

Myslím, že to asi nejsou informace, které chci sdílet na Internetu; mohu ale říci, že jsem se dřív projevoval o dost jinak než teď.

2Urza - Nekde jsi rikal, ze jsi asperger. Mas tuto poruchu diagnostikovanu? Neprijdes mi jako uplny asperger, spise normalni matfyzak.

Zdravím.
Zatím ne, technická náročnost Studia je pro mě už teď tak akorát a nechci si přidělávat práci používáním další platformy, kterou neznám.

Zdravím,
nepřemýšlel jsi o přechodu ze Skypu na jiný program (pro realizaci hovorů do studia). Řekl bych, že hodně lidí Skype nemá a zároveň ten způsob, kterým probíhá spojení je pomerně složité.

Nebylo by lepší využít třeba Discordu, nebo něčeho takového? Člověk pak může volat z aplikace na PC, mobilu, nebo i prohlížeče. Zároveň by se zjednodušil i ten způsob, kterým by byl připojen do hovoru.

Další výhoda by byla, že by se tam komunita mohla bavit v jednotlivých kanálech o různých tématech.

Zdravím.

1/ Myslím, že časem ano; ne hned, ale postupem času.
2/ Dle mého výkladu NAPu je potrat legitimní; ale různí libertariáni na to mají různé názory.

Mějte se,
Urza

Pekný podvečer. Už dlhšie po nástupe na strednú školu sa zaujímam o politické ideológie a možné formy zriadenia spoločnosti. Anarchokapitalizmus ma udivuje svojou skvelou konzistentnosťou a vaše snaženie presadzovať myšlienky okresania právomoci štátu je mi veľmi sympatické. Cez to všetko mám pár otázok ktoré mi vŕtajú hlavou a to natoľko, že som mal potrebu sa priamo spýtať.

Za prvé, v teoretickej rovine je ankap veľmi presvedčivý model, avšak myslíte, že je reálne aby v skutočnom svete myšlienkam anarchie uverila dostačná masa ľudí, ktorá by sa zhodla na princípoch neagresie a vytvorila anarchiu v praxi? Som možno príliš skeptický ale neverím, že by sa na tom zhodla drvivá väčšina spoločnosti. Ktorá autorita by dodávala legitimitu pravidlám ankapu ak by neexistovala tá štátna? Obávam sa, že anarchistické myšlienky ostanú do budúcnosti iba zaujímavým konceptom.

A na neagresiu nadväzuje aj moja druhá otázka. Ako riešite problematiku potratov? U nás na Slovensku aktuálne prebieha vášnivá diskusia o sprísnení interupčného zákona. Neviem si predstaviť ako by sa ľudia v anarchistickej spoločnosti dokázali zhodnúť na tom či je odstránenie plodu v tele matky vražda ľudskej bytosti alebo nie. Ako by sa v takom prípade uplatnil princíp neagresie? A samozrejme tu nejde iba o potraty. Po objavení Ameriky mnohí Európania zotročovali otrokov s argumentom, že to predsa nie sú ľudia. Ako ankap definuje človeka?

Vážim si, že pri diskusiách sa snažíte ísť k jadru veci a nemotáte sa zbytočne v omáčkach. Držím palce v tvorbe a samozrejme prajem skoré uzdravenie;)

Díky; byť já nejsem tvůrcem. Duchovním otcem anarchokapitalismu je Murray Newton Rothbard.

Pěkný den!

Takže pojetí majetku tedy vychází hlavně z přirozeného práva a příkladů, které jsou v článku o neagresi? Dobrá, podívám se i na odkazy s tímto související.

I přes to, že s některými věcmi v ideologii anarchokapitalismu přesto příliš nesympatizuji, vidím za vašimi texty spoustu práce a kvality. Klobouk dolů, máte to dobře logicky podchycené a dává to smysl. Pokud tomu opravdu z celého srdce věříte, přeji Vám i kolektivu hodně štěstí a úspěchů! Minimálně jste vytvořili ucelený a v dnešní době poměrně zajímavý filozoficko-politický směr, který může lidi inspirovat k přemýšlení o světě a to je vždy ku prospěchu :-)

Zdravím.

1/ Pokud jste si pročetl můj text o principu neagrese a stejně se mě ptát na to, na co se ptáte, obávám se, že nerozumím té otázce. Respektive té otázce rozumím tak, že bych odpovídal popisem principu neagrese, který ale znáte, přesto se ptáte, takže asi nerozumím na co?

2/ Nemyslím, že nezbytně takto (i když většinově asi ano). Mohou existovat i zájmy nemocnic nebo pojišťoven poskytovat nějakou léčbu zdarma či se slevou.

3/ Svým způsobem ano (v období kolonizace).

Mějte se,
Urza

Zdravím!
Děkuji za odpověď a prosím jen na zodpovězení těchto tří dotazů:

1)"Anarchokapitalismus uznává římské právní pojetí majetku- zjednodušeně: Když něco najdu první a nikomu známému to nepatří, je to moje. Ze stejné logiky dobýval Řím svět, ze stejné doktríny byli vyvražděni indiáni v Americe. Dokud budou lidé takto uvažovat, nikdy na světě nebude mír."
To je absolutní nesmysl; tohle není v souladu s NAPem a s ankapem to ani náhodou nesouvisí (a mimochodem Indiány vyvraždily státní armády).

Špatně jsem to asi formuloval- zajímalo by mne, jaká forma majetkového práva by byla nastolena v anarcho-kapitalistické společnosti? Právní úprava majetkových vztahů na území ČR má kořeny v římském právu. Zajímá mne tedy, jaké přesně je pojetí soukromého vlastnictví v této ideologii? Jakými způsoby lze majetek nabít, platilo by zde např. získání majetku "v dobré víře" a podobně? A pokud by anarcho-kapitalismus nastal, platilo by majetkové rozdělení současného světa?

Princip neagrese jsem si znovu pročetl a chápu, díky za osvětlení.

2) Co se týká chudých a nemajetných lidí a lidí, kteří si z nějakého důvodu nezaplatili pojištění ani péči- chápu to správně, že místo sociálních dávek v nouzi by mohli spoléhat jen na solidaritu bohatších jedinců? Např. jako dříve byly žebračenky a podobně?

3) Někde jsem četl, že divoký západ v 19.století v Americe je dobrým příkladem anarcho-kapitalistické společnosti. Souhlasíte s tímhle tvrzením?

Děkuji a přeji pěkný den!

Ze stejného důvodu, proč tohle nedělají firmy na volném trhu, ale právě jen státy a mafie (přičemž mafie jsou přímo navázané na činnosti států).

Proc by tomu branily? Dohodnou se na vymezeni pusobnosti na zaklade uzemi tak, jako to delaji staty ci mafie.

Tomu právě brání další bezpečnostní agentury.

Poctive jsem koukl na vsechny mozne tve prednasky, ktere s timto souviseji. Obavam se, ze bezpecnostni agentura na danem uzemi by proste zavedla neco jako statni system s tim, ze kdyz se nekdo narodi, tak implicitne patri pod tuto agenturu. Je to sice poruseni NAPu, ale vetsine lidi by to urcite bylo jedno. A to tim spise, ze proti velke agenture na danem uzemi tezko vznikne relevantni konkurence. Takze okruhem jsme opet u neceho, co predstavuje nas dnesni stat dnes. :-D