Kniha návštěv Urza.cz

Dobrý den.

Nezlobte se, ale ačkoliv jste slušný, debata s Vámi mě stála hrozně moc času a nepřinesla mi prakticky nic; nemám zájem o další takovou.

K dětem snad jen tolik, že tady se s názory pana Rothbarda rozcházím (zejména v tom, že on tvrdí, že rodič je vlastníkem dítěte, což si já nemyslím; a z toho pak plyne spousta různých důsledků).

Neshodli jsme se náhodou před chvíli na tom, že (cituji):
"stát ČR (už naštěstí) není vlastníkem všech pozemků na území ČR"?
Pokud s tím souhlasíte, nechápu Váš příspěvek; pokud nesouhlasíte, pak nechápu, proč jste se ptal, co z toho plyne, místo abyste to rozporoval (a chcete-li takto vést debatu, že budete věci rozporovat až zpětně, nemám zájem).

Nevím, za koho mluvíte, já třeba anarchii chci. Přičemž anarchie neznamená chaos. To s těmi pravidly, co píšete, je krátkozraké, na mnoha přednáškách vysvětluji, proč by to tak nebylo.

Dobrý den, Urzo,

mohu mít ještě jednu připomínku k debatě, již jsme tady vedli v minulosti o Rothbardově názoru na děti, respektive na případné nekrmení dítěte rodiči? Psal jste mi přibližně to, že spoustu věcí je svinských, avšak nejsou proti NAPu, třeba když na ulici překročíme umírajícího a nepomůžeme mu.

Trochu jsem přemýšlel, četl si o tom, no a chtěl bych k tomu dodat, že mezi nepodáním potravy dítěti a nepomoci neznámému člověku je přece zásadní rozdíl. S cizím člověkem nemáme nic společného. Je asi dobré druhému pomoci, i když ho neznáme, ale nic jsme mu nezpůsobili a nijak mu neublížili; neexistuje žádné automatické právo člověka na poskytnutí pomoci od jiných.

Ale rodiče se rozhodli dítě mít. Měli možnost volby a rozhodli se takto. Je tedy povinností rodičů zajistit dítěti potravu. Dítě jako lidská bytost má právo na život, rodič se rozhodl dítě mít a musí se o ně postarat. Čili toto na rozdíl od prvního případu musí být trestáno. Rothbard ve své knize explicitně píše, že ne. Mimochodem měl Rothbard děti?

Já vám asi pořád nerozumím. Kdo tedy vlastní území České republiky, když ne stát Česká republika? USA? Německo? Zimbabwe? Něco mi uniká? Možná jste se zasekl v době před více jak třiceti lety, kdy jsme byli sice stát Československo, ale defacto nás vlastnil Sovětský svaz a jeho poskoci. Dnes jsme suveréní a svobodná země. A pokud myslíte ten detail, že když vlastníte nějaký pozemek na území státu,tak to vás zklamu. Jste sice faktickým vlastníkem toho pozemku, ale celé to území, včetně vašeho pozemku je nadřazeno státu. Platí na něm v první řadě pravidla státu a až teprve potom nějaká vaše pravidla. A ty vaše pravidla musí být navíc v souladu se zákony, se státním právním systémem. Pokud by toto neplatilo, pak by každý soukromě vlastněný pozemek, každá zahrada, každý dům či byt byl takovým malým státem. Všude by paltila jiná pravidla podle toho, jak by se zrovna ten či onen vlastník vyspal. A víte co by to nakonec bylo? Chaos, anarchie, a to přece nechceme.

Přesně to, co jsem Vám psal už v příspěvku z 2021-01-27 20:30:45.

A co z toho plyne?

Děkuji! Moc jste mě potěšila.
Zejména tím konstatováním, že dřív jsem psal drsně a teď je to jiné; pracuji na tom, abych nebyl tak tvrdý člověk, je to má práce na celý život, moc mě to baví – a těší mě, když si někdo všimne.
Co se týče debatě o slovu matka, měl jsem se svou matkou úplně stejnou debatu kdysi dávno xD

Po dlouhé době jsem si přečetla nějaký váš článek. Úplně jsem pustila mises.cz ze zřetele a FB mi je v nabídkách nepředhazoval (to je výmluva, algoritmy, předpokládám, kopírují moje chování). Vaše zamyšlení mně přijde opravdu zajímavé, ale co mi přijde ještě více zajímavé, je změna způsobu vyjadřování, psaní. Dřív jste mi připadal, skoro bych řekla, drsný. A tohle je moc pěkně popsaný pohled na věc, popsané to, jak to vidím já (tedy v tomto případě vy). Stejně i dopis matce. Vzpomínám si, jak jsem kdysi měla těžkou debatu s vlastní mamkou o tom, jak o ní mluvit. Tvrdila jsem tehdy, že matka je slovo neutrálně zabarvené a proto vhodné kdykoli, vždy v pořádku. Ona tvrdila, že to tak není. Pořád si to myslím, přinejmenším při popisu matky někoho jiného. Budu si muset víc myslet na to, že mám sledovat vaše stránky. Myšlenky svobodného kapitalismu jsou pro mě rozhodně přijatelné, ale nechávám se příliš zahltit běžným kolotočem života a na přemýšlení mi nezbývá energie. Tak si aspoň můžu přečíst, jak o tom přemýšlí někdo jiný. Chtěla jsem vám nějak dát vědět, že se mi vaše texty moc líbí a tak to píšu sem. Ať se vám daří.

Díky. Také přeji.

Mějte se hezky a užívejte života.

No, myslím si, že si vzájemně rozumíme; mám pocit, že už bychom se jenom opakovali. A nemám pocit, že je diskuze ve fázi, kdy je ještě třeba vyřešit nějaký výrazný konflikt. Že spolu úplně nebudeme ve všem souhlasit do nejmenšího detailu, je dle mého zcela normální; jsme lidé. Avšak mám dojem, že různé nejasnosti či nedorozumění jsme si vysvětlili. Rád diskuze končím v dobrém. Vlastně jsem ve skutečnosti dost nekonfliktní. Mám sice nějaká pevná přesvědčení, ale konflikty a zbytečné hádky nemám moc rád. To je až k neuvěření, viďte? :-)

To je tím psaným slovem. Vy přes tyto příspěvky působíte také úplně jinak, než jak Vás znám z videí.

Vždyť ano. Ta poslední věta ve Vášem předposledním odstavci je cesta, poslední odstavec určitě ne. Právě pro diskuzi, kde je navíc víc lidí a k tomu publikum, je cesta rozebírání definic méně efektivní, jindy to může být trochu jinak, záleží na kontextu. Vždyť ani vlastně nejsme ve sporu. Neberte to z mé strany jako poučování jiných, to mě chápete špatně. Je to, jak píšete. Když to jde a když se to hodí, navrhnout používání jiného, pro ten problém vhodnějšího pojmu. Myslím, ze toto není dogmatismus.

Jinak „dogmatičtí“ v lecčems jsme občas všichni. Když jsme o něčem bytostně přesvědčení, Vy o tom, že stát je agresor (to i já), o NAPu či o čemkoli jiném, stojíme si za tím. A to je dobře. Aspoň pro mě. Mám raději čitelné lidi s jasnými postoji, byť s nimi ne ve všem souhlasím.

Proč jste tak dogmatický? Proč musíte předem vědět, zda by to kdo přijal a nepřijal? To snad záleží na kontextu, ne?

Půjdu-li po ulici a někdo mě zastaví s dotazem na ankap (což se občas děje) a ještě mi bude cpát takovou definici, nebudu se s ním bavit a půjdu dál.

Když budu sedět v panelové diskusi s šesti lidmi na nějaké konferenci, kde budu chtít předat důležité věci a jeden ze socialistů v panelu bude používat tuhle definici, prostě ji akceptuji a ani ho na to neupozorním, protože nebudu chtít plýtvat svým časem na toto, když chci předat zásadní informace publiku a mluví nás tam mnoho.

Takže nemáte pravdu, že jeden přístup je obecně méně efektivní; ono hrozně záleží na situaci. Někde, kde je dostatek času a prostoru, navíc je to slovo důležité pro posluchače a debatu, stojí za to věnovat deset minut rozboru definice. Ale někde, kde je to okrajové, jste omezen časem, navíc potřebujete sdělit něco úplně jiného, je to fakt neefektivní.

Pointa ale je, že i když se rozhodnete někoho poučovat o definicích, je fakt nevhodné to uvést tím, že se mýlí; nemáte pro to totiž žádný pořádný argument. Daleko lepší je pokusit se toho člověka přesvědčit, že jeho definice je méně smysluplná či použitelná a Vy navrhujete lepší.

Když na něj začnete pokřikovat, že se mýlí, že si to nemůže definovat po svém a mávat slovníkem, budete pravděpodobně za šaška pro něj i případně další účastníky debaty, pročež šanci, že dosáhnete cíle, výrazně snížíte.

Chápu. Mohu dát ještě příklad? Např. když bude někdo tvrdit, že svobodný je jen ten, kdo je hodně bohatý, a chudý, který musí každý den vstávat do práce či vybírat popelnice, svobodný není. Můžeme jeho definici svobody přijmout, nebo ne. Vy byste ji třeba přijal, abyste se mohli bavit dál, a třeba taky ne. Já bych ji třeba nepřijal a snažil bych se dotyčnému vysvětlit, že pojem, o němž mluví, není svoboda, nýbrž nezávislost. Někdo je natolik bohatý, že už není na nikom a ničem závislý, chudý je závislý na jiných, na tom, kdo poptává jeho práci atd. Avšak svobodný je každý, když mu ostatní nebrání v jednání.

Myslím, že ani jeden přístup není hloupý, jen jiný; a je na každém, zda přijme zmatení pojmů, či ne. On by sice mohl říci, že svobodu definuje takto, já bych se ho zase snažil přesvědčit, že pro takto zadefinovanou svobodu se skutečně víc hodí termín nezávislost. Když bude dál trvat na svém... nevím. Je to asi případ od případu. Buď bych to přijal, nebo ne a dál nediskutoval. Myslím, že ani jeden přístup není vyloženě hloupý, jen ten druhý méně efektivní.

OK; omlouvám se za občasnou tvrdost, nebylo to osobní, jen mi občas docházela trpělivost tváří v tvář bariérám v komunikaci.

Ok. Myslím, že jsme toto řešili tak dlouho, že můžeme tento problém označit za probraný.

Nikdy jsem neřekl, že řešením je vždy se s tím smířit; lze se bavit o definicích a přesvědčovat lidi, proč jsou jedny lepší než jiné (a také to dělám). Akorát:
1/ Považuji za velice hloupé vycházet přitom z předpokladu, že mé definice jsou správné a ostatní se mýlí (už proto, že tohle není argument, navíc to protistranu zatvrdí).
2/ Když chci debatovat o podstatě věci a ne o definici, je třeba přijmou realitu, pokud se chci někam dostat a ne se zaseknout na tom, že budu debatního oponenta nutit říkat něco, co nechce.

Já to vidím, jen si myslím, že řešením není se s tím vždy smířit, ale spíš přemýšlet o tom a tu nejpřesnější možnou definici hledat. Byť to samozřejmě u obecných pojmů je složité.

Protože když pak všichni všechno motají, demokracie je svoboda, svobodný je jen bohatý atd. atd., trochu to člověka někdy vytáčí. No jo. Asi se s tím budu muset smířit.

Díky za diskuzi. (A opravdu jsem si z Vás nedělal legraci, jak jste psal.)

Mějte se.

Nedává mi moc smysl definovat kapitalismus centrickým právem a státními institucemi; domnívám se, že jediným důvodem to takto definovat je, že socialističtí anarchisté mají společného nepřítele ve státu i kapitalismu, tak je spojili do jednoho, nicméně třeba nejen Mises (ale i třeba Marx) definovali kapitalismus právě tím soukromým vlastnictvím výrobních prostředků, to ostatní k tomu bylo přidáno potom.
Mimochodem, vidíte, že je to další případ definic, kde je různé skupiny lidí vnímají v čase různě?

Ok.

Ještě by mě zajímala jedna věc, ale už pak nebudu dál rozvádět věc do hloubky, neboť bychom diskuzí strávili zbytek zimy a celé jaro. Jak vnímáte názor, který jsem několikrát slyšel, že anarchokapitalismus je rozporný pojem, neboť kapitalismus je definován nejen soukromým vlastnictvím, ale jako společenský systém i ochranou práv jednotlivce, k čemuž slouží jednotné centrální právo a instituce k tomu zřízené, čili že kapitalismus je definován také státními institucemi a jednotným právním řádem, a tudíž je nemožné mít anarchii i kapitalismus zároveň?

Vidím tam rozdíly technické, nikoliv etické. Ano, srovnávám gangy a mafie se státem, dělám to na více přednáškách (a pan Rothbard to vnímal podobně, což plyne z celého jeho díla).

Rozumím Vám, ale od začátku jsem se pokoušel sdělit přesně toto (a mimo jiné i proto jsem mluvil o těch různých definicích, jelikož zjevně vnímáte anarchii jinak).

Rozumím. Ale jistě tam cítíte rozdíl, ne? Minimálně v tom, že gangy nezřizují žádné instituce atd. atd. Nebo ten rozdíl nevnímáte jako podstatný a tedy skutečně to srovnáváte se státem? Pakliže ano, pak samozřejmě ten Rothbardův výrok sedí celý. Jen pocitově to vnímám trochu jinak. Snad mi rozumíte.

Takové území by však bylo ekvivalentní válečnému území států; týden leží linie někde, za týden se přesune, pak opět…

To ano. Avšak já dával příklad s tím gangem, který ovládne vesnici na území anarchie, za týden přijde jiný gang... Atd. Je ta vesnice dle Vaší definice na dobu toho jednoho týdne stát?

Chci říct, že stát ČR (už naštěstí) není vlastníkem všech pozemků na území ČR.

Pokud ale v tom příkladu, který jsem Vám dal, vidíte tu chybu definice, pak se domnívám, že to je odpověď na tu úplně původní otázku, ne?

Kde to nevlastní? Chcete snad říct, že Česká republika nevlastní Českou republiku? Nevšiml jsem si, že by náš stát určoval pravidlamimo území České republiky.

aby nedošlo k nějakému nedorozumění ty kozy byly stavební

Tip pro youtube: https://www.youtube.com/watch?v=yeP3AkitMEM

Ahoj Urzo,
jmenuju se Mirek a jestli to nebude vadit budu Ti tykat.
Už jsem shlédnutí témeř všechny Tvoje videa tak se trochu nudím tak bych si dovolil takovou pohádku.
Co čert nechtěl a v našich krajích zavládl poprvé v dějinách lidstva originál Anarchokapitalismus.
Tvůj čerstvě dokončivší vzdělání vnuk Urzík dostal od rodiny jako dárek krásné červené Ferrari. Někde, už ani kde nevím, se seznámí s mojí neuvěřitelnou kozatou devatenáctiletou prasestřenicí Brnkou.
A jakože jestli nechce se projet. A jakože jó a mezi těmi mladými lidmi vznikne(už vlastně ani nevím jak to nazvat) řekněme choutky.
Malej Urzík má ty choutky asi větší tak si sežene na Brnku kontakt, že by se s ní zase rád sešel.
A ona mu odpoví.
Víš Urzíku já mám jednoho takovýho hodně starýho senilního prastrejce kterýmu musíme doma říkat Král Miroslav, nicméně on má takovou schopnost,ani nevím jakej to má správnější českej název, zkrátka měnit polaritu hodí se spíš slovo smysl , ale taky by se z toho mohl stát nesmysl(teď jsem si vlastně uvědomil jak se úplně stejně napsaná slova mají opačný význam) míjení se.
Takže než stačíš vygooglit kolik stojí u toho tvýho krasavce předělání na pr
avostrané řízení , tak ti dám 3 možnosti , a pak kdo ví?
1. Dáš mi gram zlata a já ti zaručím ,že minimálně příští kalendářní rok se tím nebudeš muset zabývat
2. Dáš mi 10gz a já ti zaručím , že po dobu vlastnictví Tvého auta se nic měnit nebude
3. Nedáš mi nic a já zaručím že příští rok k tomu stejně nebo "možná"najust dojde

Urzík ze začátku nechápe co se to vlastně vůbec děje, choutky jsou choutky , zlato je zlato nic méně safra porte vźdyť tu máme přeci A.K.
Ať si lámou hlavy jiní .
Tak napíše dopis.
Milá Brndo,
Popravdě si nejsem úplně jistej svojí rozhodnutím , ale Dědek Urza von už sice sotva leze ale ještě mu to sakra pálí, to by ses teda divila ,tak jestli by to mohl rozhodnout on.
?
Milí Urďo
Můj strejc na tom není o moc líp ale ,ne že jako teď ,za mlada to prej žádném blbec nebyl mi radí že jestli ten starej rastrman ještě žije ,že se nechává pozdravovat ,a že teď má stejně houby co na práci tak ať přemejšllí .

Tak se moc těším na Tvou odpověď Tvoje b.

Tak tady příběh asi končí ..🙄Miroslav Brňák

Děkuji za zastání (i když předtím jste psal něco o blábolech a blokování, ale na to samozřejmě máte právo); jsem dost frustrován z toho, že Urza můj příspěvek nedočetl a neví tak, o co mi vlastně šlo. Vy jste jej dočetl a následně se mě zastal, čehož si vážím. Ale skutečně s tou analogií nemáte pravdu.

Urza to tu řídí, jsou to jeho stránky. Můžeme ledacos odmítat, říkat mu, že by bylo fajn, kdyby..., že chce-li s námi diskutovat, pak by měl... či cokoli jiného, ale jsou to jen naše názory na to, jak by věci měly být. Urza je nemusí akceptovat. Dokonce může po nás i požadovat vždy se vyjádřit jen v jednom příspěvku a sám se vyjadřovat ve více příspěvcích (a já chápu rozdíl mezi požádáním, abych něco nedělal, a příkazem – toto byla prosba; přesto i kdyby mi to přikázal, mohl by, protože to jsou jeho stránky; když se mi to nelíbí, ať táhnu; ano, i tohle by mi mohl napsat, kdyby chtěl).

Kdežto stát vynucuje pravidla na území, které není jeho. Stát řekne někomu, že když se ti to nelíbí, odstěhuj se, a přitom tu kolikrát jisté rodiny a rody vlastní majetek delší dobu, než jakou tu existuje to či ono státní zřízení. To tu ten majetek, k němuž mají ti lidé vztah, mají státu jen tak nechat? To je zrůdné. Oproti tomu mně nepatří na těchto stránkách nic. Jsem rád, že sem mohu napsat, na něco se zeptat či diskutovat.

Já třeba ze zásady nechodím na Facebook a nediskutuji tam. Ale ať si tam dál dělají, co chtějí. Nic jim nevyčítám. Jejich majetek, jejich pravidla.

Na něco se zeptám; tím zároveň napíšu jinak to, co si odmítáte přečíst:

Chápete rozdíl mezi „nemůžete“ ve smyslu „neměl byste, protože...“ a ve smyslu „nesmíte“? Chápete rozdíl mezi „nedělejte to či ono, nikam to nevede, protože...“ a „zakazuji vám to?“ Chápete rozdíl mezi „pojmy si nemůže každý definovat svévolně, jak chce“ ve smyslu „neměl by“ a ve smyslu „nesmí, zakazuji mu to“?

Když třeba napíšete, že „lidé nemohou brát beztrestně majetek a svobodu jiným“, myslíte to asi ve smyslu „neměli by“, neboť je jasné, že to mohou dělat. Lze jim v tom zabránit? Ne. Zloději (a stát a daně) existují. Mohou to dělat. Stejně jako mohou cokoli jiného, chtít vyvraždit Židy či zrzavé. Mohou, no. Ale neměli by. Čili můžu napsat, že lidé nemohou něco ve smyslu „neměli by, je to špatně proto a proto...“, a zároveň napsat „mohou dělat, co chtějí“, a přesto to nebude rozpor. To opravdu přes své vzdělání či povahu nevnímáte ty jemné náznaky a kontext, v němž je jazyk používán, a jste zaměřený čistě matematicky – sedí, nesedí, konzistence, nekonzistence, bez ohledu na jakýsi vhled a intuici? Může to omlouvat jedině to, že je to psané slovo – nevidíme se a neslyšíme.

Čili ano. Můžete si tu dělat, co chcete; Vaše právo, Vaše stránky. Ale zároveň Vás žádám, abyste udělal to či ono nebo nedělal to či ono. Nebo tedy prosím Vás o to, aby to bylo zřejmé. Už vnímáte ten rozdíl?

K té anarchii. Já už snad ale psal, že tak, jak jste ten příklad podal, na něj ta „moje“ definice sedí, tudíž jsem se mýlil. Jestli ne, omlouvám se. Jen jsem vyjádřil pochybnost, neboť ten Váš příklad je takový... nevím. Území více států. Co to je? Definice anarchie obecně je přece absence vlády a státu, území bez vlády, státu a jeho složek. (Nebo ne?) A těch několik států skutečně toto nemá, nic takového nad nimi není. Co to tedy je? Anarchie? Jistě ne. Stát? Také ne.

Přijde mi, že já se tu stále snažím najít nějakou shodu, nějak to chci k něčemu směřovat a snažím se projevovat snahu bavit se neagresivně, kdežto z Vás mám pocit, že hledáte stále konflikt a pořád něco hrotíte. A mně vyčítáte nějakou zatvrzelost ohledně pojmů a definic, přitom já jen psal, že lidé by o tom měli přemýšlet a případně uznat omyl. A ten já nyní uznal, jen nenacházím řešení, tudíž o tom budu muset ještě přemýšlet. Zatvrzelý mi přijdete spíš Vy, slova vnímáte jen jako matematiku – sedí, nesedí, správně, špatně. Vůbec nevnímáte kontext, intuici, nic. Lidé ale nejsou roboti s programem. Jinými slovy se mi zdáte dost neempatický.

Asi je to tím psaným slovem, nevím; že ze mě máte nějaký pocit, který je úplně mylný, prostě proto, že se neslyšíme nebo nevidíme.

Ta analogie je chybná; je velice častá a velice mylná.
Já si stanovuji pravidla na svých stránkách, nezasahuji do cízích; stát si stanovuje pravidla i tam, kde to nevlastní.

Ach jo; už zase?
„Buď si můj příspěvek, v němž krátce vysvetluji proč, přečtěte celý, nebo ne; pak tu ale znovu neopakujte, co už jste psal.“
versus
„žádné podmínky Vám nekladu“

Vážně?
Já nechci být útočný, jen mám prostě pocit, že si ze mě děláte legraci. Vidím, že nereaguji úplně jemně, ale přijde mi, že jste moc kategorický na to, jak zoufale si protiřečíte (a reaguji tak i proto, že to neuznáváte; a že když Vám jasně napíšu, v čem se mýlíte, místo abyste to uznal, řeknete něco jako že vlastně to nebyl omyl, jen to chtělo popis na X stan a podobně).
Kdybyste ve chvíli, kdy jsem Vám ukázal, že jste nekonzistentní s vlastní definicí, zareagoval nějak ve smyslu: "Jasně, aha, to mě nenapadlo, byla to chyba," celá konverzace by se odvíjela úplně jinak. Nicméně od té chvíli a od toho, co jste napsal, jste mě více méně přesvědčil, že je úplně jedno, co Vám napíšu, protože se budete vždy nějak vykrucovat.

"Ano, překvapivě; mé stránky, má pravidla. Nevyhovuje Vám to? Běžte jinam."
Ano, překvapivě náš stát, naše zákony. Nevyhovují vám? Běžte jinam!

" Vy mi budete na mém webu říkat, co mám dělat? ... Nechcete-li (což si celkem myslím už delší dobu), klidně opusťte diskusi, mně je to jedno."
Vy budete v našem státě říkat, co má stýt dělat, nebo nedělat? ... Klidně opusTte stát, nám je to jedno.

Informaci k Vám dostat chci. Kdyby ne, nepíšu Vám ji. Že si to nechcete přečíst, je jiná věc. Neobviňujte mě z nesmyslů.

(Omlouvám se, že píšu druhý příspěvek za sebou. Toto jsem bohužel zapomněl dodat.)

Je to marné. Útočíte úplně zbytečně, žádné podmínky Vám nekladu, ostatně minule jsem psal, že si tu můžete dělat, co chcete, jsou to Vaše stránky. Jen se toho já nemusím účastnit, to je zase má volba. Proč jste tak nepříjemný a agresivní? Děláte to naschvál, abyste mě odradil sem do budoucna cokoli napsat? Nebo Vám vadí, že Vás podporují i lidé, kteří s Vámi ne ve všem souhlasí? Laskavě se uklidněte. Tedy ne, abyste náhodou nezískal dojem, že Vám určuji, co tady máte dělat, buďte hnusný a agresivní, jistě, jsou to Vaše stránky, takhle Vám sem určitě příště, když mi nebude něco jasné, přijdu.

Můžu to napsat jinak, ale nechci. Nějak jsem se vyjádřil, a jestli dle Vás tak blbě, že to nechcete dočíst, nemusíte. Pak ale nediskutujte. Ne se mnou. K diskuzi jsou potřeba dva; a já nemusím přijmout pravidla, která si tu pro diskuzi určíte; třeba to, že Vy mé příspěvky nebudete číst a stejně budeme dělat, jako že o něčem diskutujeme. Buď mi napište, ať už sem nepíšu. Nebo změňte tón. To není žádné určování, ale slušná prosba. Jestli chcete, nikdy už o mně neuslyšíte.

Jakože Vy mi budete dávat podmínky, za kterých tu smím co opakovat? Děláte si legraci? Vy mi budete na mém webu říkat, co mám dělat? To je něco jako "lidé nemohou definovat pojmy po svém".
Protiřečíte si, používáte nekonzistentní definice a ani navzdory tomu nejste schopen uznat chybu. Tamten příspěvek číst nehodlám; chcete-li ke mně informaci dostat, napište to jinak. Nechcete-li (což si celkem myslím už delší dobu), klidně opusťte diskusi, mně je to jedno.

Ne. Neprotiřečí si to. Buď si můj příspěvek, v němž krátce vysvetluji proč, přečtěte celý, nebo ne; pak tu ale znovu neopakujte, co už jste psal. Nechcete-li číst argumenty protistrany, nečtěte je, avšak tedy ani nediskutujte – diskutujete pouze sám se sebou. Opakujete se a ztrácíte svůj i můj čas.

Ano, překvapivě; mé stránky, má pravidla. Nevyhovuje Vám to? Běžte jinam.

Asi takhle… jste člověk, který tady bazíruje na přesných definicích, přesto jsem Vám ukázal, že jste sám se svou definicí nekonzistentní, což jste se snažil zahrát do autu tím, že "by bylo třeba definovat na X stránek" (což byl ubohé; definovat není třeba na X stránek, prostě stačí v tom neudělat chybu; a když uděláte, prostě ji uznat).

Pak jste tady psal:
Jirka (2021-01-13 13:37:32): „Pojmy si prostě nemůže každý definovat, jakkoli uzná za vhodné“
Jirka (2021-01-23 14:29:50): „Já neříkám, že to lidé dělat nemohou. Mohou dělat, co chtějí.“
Což si jasně protiřečíte.

Možná máte nějaké vysvětlení, jak jste to vlastně "myslel jinak"; jenže právě od Vás je to vysvětlení celkem směšné, protože Vy jste tady ten pedant na přesné vyjadřování.

Hahahahahahahahahaha! To je argument jako stehno. To je něco jinýho... já jsem tady správce! Ty vole...

Moji chybu cítím v tom, že jsem napřed uvedl tvrzení, které je na první pohled v rozporu s tím, co jsem tvrdil dříve. Měl jsem předpokládat, že to Urza odmítne, ostatně už proto, co v tom příspěvku tvrdím dál, mi to mělo dojít. Místo toho jsem ono tvrzení nejdříve uvedl a následně vysvětlil.

Avšak když někdo v určité fázi diskuze odmítne něco dočíst, fakticky tím ukončuje diskuzi on. Nejde diskutovat, když si někdo zacpe uši a zakryje oči. Čili odmítám, že já utíkám z diskuze. Argumenty kohokoli mohou znít jakkoli blbě, ale chci-li s ním diskutovat, musím je vysleschnout. Nechci-li, nemusím, a tím diskuze končí, neboť už není na co reagovat. Jak prosté.

Nevadí mi tedy, že Urza něco nedočetl – to je jeho problém a jeho věc. Ale odmítám, že bych já z něčeho utíkal. Tzv. „útěk“ je vždy na straně toho, kdo přestane poslouchat. A na to má samozřejmě Urza právo, i na to mé příspěvky vůbec nezveřejňovat či cokoli jiného, neboť jsou to jeho stránky a jeho pravidla. A rozhodne-li se diskutovat a pak rozhodnutí změní... to může taky. Může co chce. Ostatně to je přesně ono: nemůže ve smyslu „nesmí“ a nemůže ve smyslu „neměl by“, je úplně odlišná věc.

Jo a pánové, jen tak mimochodem, kvůli mně se přít nemusíte. Je to přesně ta situace, kdy se dva hádají a třetí se směje. Mějte se dobře, hezký den.

Ano, napsal jsem dva za sebou; rozdíl je v tom, že ostatní diskutující to tady nespravují, takže je mohou s klidem přeskočit.

Příkladem byste spíš měl jít vy. Často tu káráte diskutující, že tu tzv, "tapetují", že píší víc příspěvků za sebou a nabádáte je, aby je spojili do jednoho. A sám jste teď napsal dva za sebou v rozmezí 2,5 minuty. A na otázku kdo jsem já vám odpovím zcela jasně: Jsem špatný řidič.

Navíc kdyby mi tyhle dvě věty napsal někdo, kdo není tak netolerantní k tomu, když různé lidé definují různé věci různě, měl bych daleko větší ochotu si to číst. Jenže když tohle napíše někdo, kdo tu tak bazíruje na definicích, přijde mi to absurdní. Chce po ostatních přesné vyjadřování? Ať jde příkladem a začne sám.

A co jste Vy? Napřed žádáte ban, pak se projevujete takto.
Nevím, jakou bych měl přiznávat chybu; rozhodně není chyba, že to nechci číst. A že v tom příspěvku je dál něco, co to vysvětluje? To mi došlo asi tak hned poté, co jste to napsal; na druhou stranu fakt nemám zájem, dotyčný tu toho už napsal dost, aby mi tohle stačilo.

Já jsem si narozdíl od vás přečetl Jirkův komentář celý. Kdybych přečetl jen tu jednu větu, pak bych, stejně jako vy, byl hluboce přesvědčen, že si protiřečí. Jelikož jsem četl dál, tak vím, že to tak není. Vy to dí´ál číst odmítáte a pak si zcela logicky trváte na svém. Jak chcete. Chápu, že nechcete přiznat chybu. Vy jste totiž neomylný.

Nehodnotím články dle titulků; Jirku hodnotím podle spousty příspěvků, které tady napsal, většinou nedávaly smysl, protiřečily si, byly nelogické, obsahovaly chyby a nekonzistentní definice i navzdory tomu nesmyslnému trvání na jejich jednoznačnosti.
A když mi jednou napíše: „Pojmy si prostě nemůže každý definovat, jakkoli uzná za vhodné“
A podruhé: „Já neříkám, že to lidé dělat nemohou. Mohou dělat, co chtějí.“
Je to už trochu moc.

A tady se zase musím pana Jirky zastat, Urzo. Je vidět, že jste jeho příspěvek opravdu nečetl, jinak byste nemohl takto reagovat. Ač to vypadá zvláštně, on si vůbec neprotiřečil. Vdalších odstavcích vysvětlil proč. To byste to ale musel dočíst až do konce. Nebo snad také hodnotíte novinový články pouze na základě titulků, aniž byste si je přečetl celé?
Možná byste raději místo Jirky měl zabanovat sebe :-)

To jste tušil a přesto jste napsal opak toho, co jste tvrdil předtím? Pak to považuji za velice vtipný útěk z debaty, leč nevadí mi to.

Aha, to jsem tušil. No nic. Nechcete dočíst, nečtěte. Diskuzi tedy považuji za ukončenou. Přeji hezký den.

Dobrý den.

Moc mě to mrzí, ale bohužel nemám čas odpovídat na soukromé dotazy v mailech; nemám už moc čas odpovídat ani veřejně v debatách, protože se mě na něco ptá spousta lidí a já bych sice odpovídal rád, ale i kdybych nedělal nic jiného, nezodpovím vše. Každopádně veřejně odpovídám raději, protože to může přinést užitek i někomu dalšímu.

Když to vezmu hodně ve zkratce, tak Vaše otázky mohu lehce zodpovědět tady, kde si je mohou alespoň přečíst ostatní (ale nebudou to důkladné odpovědi):
1/ Mohl by, ale méně snadno než stát, řekl bych.
2/ Ano, může; stejně jako centralizovaná decentralizovat.
3/ Nechápu otázku.
4/ Jak která; ale obecně není důvod, proč ne.
5/ Nechápu otázku.
6/ Budou žít v pralese.
7/ Asi nic.
8/ Nevím.

Mějte se,
Urza

Zdravím.
Upřímně moc nechápu Váš příspěvek; všechno se mění, i ta planeta, i všechna společenská uspořádání, nelze vytvořit nic, co by se neměnilo (a nakonec nezaniklo; to platí i pro tu planetu).

Možné je eliminovat kohokoliv, ale nechci mu brát možnost se tu projevit, dokud netapetuje a nespamuje.

Jirka (2021-01-13 13:37:32): „Pojmy si prostě nemůže každý definovat, jakkoli uzná za vhodné“
Jirka (2021-01-23 14:29:50): „Já neříkám, že to lidé dělat nemohou. Mohou dělat, co chtějí.“
To jako vážně?

Upřímně po tomhle nemám chuť ten příspěvek dočítat. Máte-li zájem, abych přečetl, co mi píšete, začnete větou, která není v přímém rozporu s něčím, co jste napsal před několika dny.
Je až fascinující, jak někdo, kdo je tak upjatý ohledně definici, se dopouští až takových přešlapů.

dobry den, ahoj, zdravim, cthulhu fhtagn!

posilam pozdravy a diky jako sledujici tvych videi a textu.
strasne me zacala bavi tvoje produkce, jsi ajtak a ja taky a mozna jsem i asperger a ti jsou "postizeni" technokracii a snaha porozumneni spolecnosti jako grafu, kdy ve state by bylo mnoho uzlu s mnoha hranami, zatimco v anarchii by nebyly vyrazne centralni uzly.

napadlo me, ze se ti ozvu s dotazy, ty dotazy bych napsal az pozdeji a postupne. uz jsem skoro dedek (45 let) a cim jsem starsi tim jsem vic konzervativni, proto me zacina zajimat i anarcho-kapitalismus, kdyz jsem byl mlady tak bych se oznacil za anarcho-komunistu. ty zamaskovani anarcho-komunisty co jsi pozval bych nazval studenty humanistickych oboru
a ty jsi naopak spis matematik a zde je spolecne porozumeni slozite. no a jak jsem stary tak jsem konzerva. muzu ti poslat nejake dotazy? [co by se stalo, kdyby se v anarcho-socialisticke rodine a komune narodil novy mussolini, neovladl by ji silou?; nemuze se decentralizovana sit zase zacit sama centralizovat; co militarismus a agrese jedne komuny proti jine komune; dokaze anarchisticka spolecnost postavit jadernou elektrarnu; mel bych nekomu zaplatit ze me nauci tajnou nauku o 1+1=2; co se stane s komunou, ktera nepovazuje vzdelani za dulezitou vec a chteji zit v pralese; co rikas na anarcho-nacionalismus a oddeleni ras do samostatnych komun; bude se budoucnost spis centralizovat nebo decentralizovat]

dik za odpoved.
alexandr babic
alexandr@babicovi.cz

Zdravím Urzo!
Moc rád a se zájmem sleduji Vaše debaty na kanálu Svobodného přístavu. Hodně jste mi změnil pohled na různé vnímání věcí týkající se lidské společnosti. A to i na věci, které se v rámci současných pravidel zdály jako správné. Jenže když odstraníte tato pravidla, tak se najednou tyto logické věci nezdají být tak logické. Musím konstatovat, že v drtivé většině vašich názorů s Vámi souhlasím. Přeji si svět, který by fungoval na principech osobní svobody. Přesto, kdybych měl tu moc o tom rozhodnout a změnit svět, tak nevím, zda bych to udělal. Mám totiž pochyby. Není to zas další utopie? Obavy vycházejí z toho, že pokud nevytvořím prostředí, které není dokonale vybalancované, má toto prostředí tendenci dříve nebo později se přeměnit v něco, co nebylo původně zamýšleno. Jako skoro dokonale vyvážené prostředí považuji naši planetu, sluneční soustavě atd. Když cílem chápeme, že slouží jako prostředí pro život, tak funguje velmi dobře. Přečkala mnoho období a krizí, ale její hlavní funkce se zachovala. Je anarchokapitalismus taková planeta Země, která bude dobře sloužit pro život lidského jedince a lidské společenství, nestane se z něj něco zcela jiného a nechtěného? Anarchokapitalismus je něco neozkoušeného, nového a proto vzbuzuje pochyby.
Proto si myslím, že slova i když dobře a logicky vyargumentovaná nepovedou k cíli. Myslím, že je třeba něco víc. Bylo by dobré v rámci možností současného systému, přejít i praktické realizaci těchto myšlenek. Pokud to bude dobře fungovat, je možné, že to i přesvědčí lidi, že to je správná cesta.
Vladimír Dvořák

Dobrý den, nebylo by možné nějak eliminovat pana Jirku, aby sem dále nepsal ty svoje bláboly a neotravoval tak Vás, ani nás? Třeba BANem?
Děkuji.

Já neříkám, že to lidé dělat nemohou. Mohou dělat, co chtějí. Jen říkám, že se často mýlí. A že tolerance k tomu, že každý si může pojmy definovat po svém, je jen utvrzuje v představě, že pojmy může kdo chce používat, jak chce.

Čili ano. Mohou to dělat. Mohou klidně chtít zabíjet Židy či zrzavé nebo chtít u nás zavést doktrínu Čučche. Jen říkám, že se podle mě mýlí. Abych použil Vaše slova – „chápete ten rozdíl?“

Stejně jako (Váš známý příklad) bylo dříve normální otroctví. A někdo říkal, že ne, toto je špatně. To se nemůže – respektive by se nemělo – dít. Čili kopání nožičkama?

Zřejmě mě od začátku špatně chápete. Stejně jako já píšu, že si každý nemůže definovat pojmy po svém, přičemž tím myslím, že „by neměl“, a respektuji realitu, že to mnoho lidí dělá, tak úplně stejně byste Vy mohl říct, že jistí lidé nemohou beztrestně brát majetek či svobodu jiným, když ti s tím nesouhlasí, ale myslel byste tím, že „by neměli“.

Asi nějaká Vaše (nikoli v negativním smyslu) úchylka, vycházející z Vašeho vzdělání či možná povahy, že trváte na absolutně přesných formulacích a nehledíte na kontext či intuitivní schopnosti při diskuzi. Pak je jasné, že každého v diskuzi vždy „na něco dostanete“. Avšak duskuze mezi lidmi nejsou matematika, lidé mají emoce, intuici atd. Je docela úsměvné, že o mě píšete, že jsem pedant na to či ono, přitom právě Vy nejste schopen jakéhokoli intuitivního vhledu. Lidé nejsou roboti s programem.

A což teprve při ústní diskuzi. Tam už to vůbec nelze uhlídat. V písemné ještě možná ano; lze dlouze přemýšlet o tom, co člověk chce napsat.

Jen doufám, že teď nenapíšete, že je to z mé strany forma vykrucování. To bych ztratil veškerou naději, že jakákoli diskuze s Vámi na jakékoli téma je nějak přínosná.

Asi stejně jako definice "neplatí" na území, kde spolu válčí gangy, podobně "neplatí" na území, kde spolu válčí státy. Je třeba srovnávat srovnatelné. Tedy válku gangů s válkou států a území státu bez války s územím gangu bez války gangů.

Ve zbytku příspěvku se žalostně mýlíte. Já totiž přijímám fakt, že většina lidí nevnímá stát jako neetický, uvědomuji si a pracuji s tím. Neříkám, že to tak není, že nemohou vnímat stát jako etický. Vím, že mohou a dělají to.

Oproti tomu Vy odmítáte přijmout fakt, že prostě lidé definují různé pojmy různě, že to dělají, dělat budou a dělat mohou. Odmítání toho není žádná "teorie, které nerozumím", je to prostě odmítání reality, které jsem označil kopáním nožičkama.

Vítám nesouhlas i dialog; vítám i odlišné postoje a pohledy na věc. Kdybyste tedy přicházel s něčím jako: "Různí lidé si mohou definovat pojmy různě, pojmy tedy mají více definic, něco takového je běžné, děje se to, ale já si myslím, že je to škodlivé, protože XY," bude mi to připadat jako zajímavý námět k debatě a zajímavý "jiný pohled na věc" (a dokonce bychom nalezli i shodu v tom, že to někdy bývá škodlivé).
Vy však přicházíte s tím, že to lidé dělat nemohou, že každý pojem má jen jednu definici, což prostě není pravda a odporuje to realitě; to nevnímám jako "jiný pohled na věc", ale jako neschopnost přijmout realitu, což mi připadá dětinské (a i proto jsem použil přirovnání výše).

S Vaší definicí souhlasím, jen bych ji upravil tak, že stát je monopol na násilí obecně. Může být útočné i obranné. Má-li entita monopol na obranné násilí, dle mého to je pořád stát, byť teoretický a o dost jiný, než jsme dnes zvyklí. A nemám pocit, že ta definice je nějak výrazně v rozporu s definicí, kterou jsem napsal já. Rozdíl je v tom, že já si myslím, že tato definice nesedí na území, kde mezi sebou válčí různé gangy či kmeny, respektive nemyslím si, že když nějaký gangy vyplení vesnici, stává se z ní na týden stát, než tam přijde jiný gang a rozpráší ten gang původní. Budeme zase znovu oba opakovat své argumenty? Nemyslím si, že by to bylo něčemu ku prospěchu.

Vnímáte-li jiný názor, než jaký máte Vy – a možná i drtivá většina lidí –, jenž je opřen o nějakou teorii, s níž jste se do větší hloubky neseznámil, za „kopání nožičkama“, je mi to líto a vypovídá to něco spíš o Vás než o mně.

Úplně stejně by někdo mohl útočit na Vás (na nás oba), že drtivá většina lidí si myslí, že stát má dělat to či ono, a že tedy Váš menšinový názor je kopání nožičkama, protože prostě nechcete přijmout fakt, že drtivá většina lidí útočné násilí a pošlapávání práv nevnímá jako neetické, dokonce mu fandí, a že nějaké blábolení o etice nikoho nezajímá, protože etiky se člověk nenají, že.

Tenhle Váš postoj mě dost zklamal.

Všude píšete a říkáte, že vítáte nesouhlas a jste pro dialog, a nakonec jiný pohled na věc vnímáte jako „kopání nožičkama“. No jak chcete.

Navíc je úsměvné, že – ale to je jen můj dojem – jste přísnější a útočnější na mě, přitom se spolu v drtivé většině věcí asi shodneme, než na lidi z úplně opačného spektra, různé anarchokomunisty, marxisty a podobně, kteří sice nechtějí stát, avšak z úplně jiných důvodů atd. Těm říkáte, že chcete vést dialog a že by bylo dobré se vzájemně chápat, a objektivistům říkáte, že kopou nožičkama?

Inu, budu si představovat, že si děláte srandu. A s klidem si jdu dát sobotní oběd.

Nerozumíte-li té analogii, zaměřte se na to, co měla ilustrovat, bylo to tam naprosto jasně napsáno před ní:
Vnímáte rozdíl mezi "dělat něco" a "být ochoten něco dělat"?

Ano, jsem OCHOTEN se tak k pojmům stavět, ale k DRTIVÉ VĚTŠINĚ pojmů se tak NESTAVÍM; takže když řeknete, že se tak stavím ke všem pojmům, není to pravda.

Vadí Vám, že k pojmům přistupuji tak, že si je každý může definovat po svém? To je celkem absurdní a směšné; Vám vadí, že prostě akceptuji realitu, ve které se to děje. Lidé si prostě pojmy definují dle svého, často narazíte na různé definice různých pojmů. A buď můžete (po vzoru objektivistů) jako děcko začít kopat nožičkama a mlátit ručičkama do země a říkat: "NE, NE, NE, NE, tak to prostě nemůže být," nebo se k tomu postavíte tak, že to akceptujete, protože je to realita. Jazyky jsou živé, vyvíjí se, nejsou neměnné. A jak asi dochází ke změnám v jazycích? Inu, přesně takto… lidé vnímají různé pojmy různě.

Příklad s územím několika států ukazuje, že Vaše definice anarchie je nekonzistentní; přičemž na stejnou vlastní nekonzistenci se snažíte rozbít Rothbardovo tvrzení. Jenže ze stejného důvodu, proč není anarchií území více států, není anarchií ani území více gangů, pokud mají ty gangy monopoly na násilí na daném území, které nevlastní.

Vy sám jste tady pedant na definice pojmů; a když Vám ukážu vlastní nekonzistenci, začnete se vytáčet, že je potřeba definovat na stránky, nebuďte směšný.
Já Vám to klidně definuji v krátkosti (a překvapivě to bude sedět i na to, co říká pan Rothbard; akorát to bude ukazovat, že se mýlíte, takže to pochopitelně budete mít problém přijmout):
– Stát je entita, která si vynucuje a udržuje monopol na (útočné) násilí na nějakém území, které (celé) nevlastní.
– Anarchistické území je takové, na kterém není žádný stát.

Definice na dvě odrážky. Potřebuji stránky, knihy, cokoliv? Ne, nepotřebuji. Protože stručnost definice nemusí být na úkor její konzistence. Podívejte se na matematické definice; jsou většinou velice krátké a jasné.

Má definice má navíc tyto vlastnosti:
1/ Je konzistentní s tím, co běžně tvrdím (respektive nevím o žádném příkladu, kdy by nebyla).
2/ Území několika států neoznačuje za anarchii (to byla chyba Vaší definice).
3/ Rothbardův citát je s ní v souladu.
4/ Vaše kritika Rothbardovat citátu je dle této definice neplatná.

Oproti tomu Vy přicházíte s definicí, která nemá ani jednu z těch vlastností. Chápu, že Vy "potřebujete", aby neměla vlastnosti 3/ a 4/, ale vzdal jste se pro ně i vlastností 1/ a 2/, což z toho dělá celkem nesmysl.
Ne proto, že by byla krátká; ne proto, že by byla stručná; ale prostě proto, že je nesmyslná.
A víte co? I tak Vás klidně nechám ji používat, pokud si to budete přát. Proč? Protože s tím stejně nic neudělám a to rozudnutí je na Vás.

Ale já neříkám, že vše lze bezchybně predikovat; což však neznamená, že je zbytečné pokoušet se o co nejlepší aproximaci.

Dobrý den,

nedá mi, abych ještě krátce nereagoval na Váš poslední příspěvek k diskuzi, již jsme vedli před několika dny. Neukončil jste ji, nýbrž se tam dál ptal.

Na Váš příklad s řízením auta a všech aut nemám jak reagovat. Držte se více tématu. Analogie tam moc žádná není, a jestli ano, já ji vnímám jako chabou.

Nerozumím tomu, co pořád kde hledáte v mojí argumentaci. Prostě mi vadí, že v diskuzi připouštíte, že jisté abstraktnější pojmy si může každý definovat jinak. Nejde mi o to, u kolika pojmů tak činíte, zda někdy, vždycky, většinou. Prostě jako princip mi toto vadí, tak jsem Vám to napsal, to je všechno. Víc podrobností, chcete-li, si musíte najít sám. Můžu Vás odkázat na Peikoffovu knihu o objektivismu, respektive na kapitolu o tvorbě pojmů, popřípadě na knihu Jiřího Kinkora Trh a stát, v níž stručně popisuje, proč je tvorba pojmů objektivní. Dál už nemám sílu to rozebírat. Když budete chtít, přečtete si to. Když ne, taky ok.

Poslední věc k anarchii. Možná jsem v argumentaci udělal nějaké chyby. Asi hlavně proto, že jsem nezdůraznil, že definice nemusí zahrnovat všechny míry charakteristiky, musí být krátká, stručná; aby měla smysl, musí zahrnovat jen fundamentální charakteristiku. Definice nemůže být na několik odstavců či dokonce stránek, po jejichž přečtení člověk zapomene, co bylo na začátku. Definice musí být krátká, aby díky ní člověk okamžitě v principu pochopil ten který pojem. Takto ve stručnosti lze říci, že anarchie je absence státu, území bez vlády, bez monopolu na použití násilí. A samozřejmě kvůli stručnosti definice se mně snažíte ukázat, že nejsem konzistentní. Váš příklad s územím několika států je totiž chybný v tom, že to území není v principu ničím, ani anarchií, státem, ničím. Prostě je to několik států. Všude, kde jsem hledal, jsem našel totéž; všude se anarchie definuje jako společnost bez vlády, bez státu. A vy se proti tomu stavíte argumentem, že i společnost sestávající z několika států nad sebou nemá vládu? Je to Váš příklad, Vy jím argumentujete – čistě logicky sedí, ano. Ale je to kvůli úspornosti definice, která nemůže být na tři stránky. Čili tento Váš příklad považuji za trochu úsměvný. Takto čistě logicky, ale bez zahrnutí kontextu, budete schopen vyvrátit jakoukoli definici komukoli.

Nevím, jak moc dál chcete diskuzi rozvádět, přesto opět žádám, abychom to směřovali ke konci. Nemůžeme si nikdy vyjasnit všechno do posledního bodu, vždycky budou existovat otazníky. Na mnoho věcí máme názory podobné, ale na některé ne, to je zcela normální. Není tu prostor na to, abychom si vyjasnili všechno.

,,Dokud to není ověřeno praxí, je nebezpečné to zavádět"
Ale s tím bych i docela souhlasil (že se tím dá argumentovat na všecko nové). Není to celý princip konzervatismu? Ale šlo mi o něco jiného;

Nemyslím si, že by se daly všechny aspekty fungování státu (a k tomu mezinárodně) přesně vypočítat na papíře. I když třeba zavedené změny budou na první pohled fungovat, můžou se třeba později projevit někde, kde byste to vůbec nečekal. Nebo jich někdo vypočítavější zneužije, atd. Neříkám, že by to při postupném zavádění mělo být nějak nebezpečné, spíš mi přijde takhle detailní teoretizování o státě, který je zatím ale jen čistě spekulativní, docela zbytečné..

Klip od Martina Roty https://clips.twitch.tv/VastAbnegateLemurSuperVinlin

Zdravím.
Díky; byť samozřejmě ne každý musí mít tak silnou vůli a schopnost odolat; ale s kartely máte pravdu.

Čágo. Zkoukl jsem pár tvých videí na YouTube a musím říct, že si vážně frajer. Třeba tvůj libertariánský přístup k drogám. Haha. Myslím, že když to člověk má pod kontrolou, tak ho nějaké experimentování nezabije. Já se dostal do fáze, kdy žádné drogy nepotřebuji. Dříve jsem si dal jednou za měsíc, za dva něco a vyzkoušel kdeco a nikdy jsem nikomu neublížil (krom sebe) a k smůle všech dealrů jsem se nikdy nestal skutečně závislým... Mnohdy jsem raději drogy spláchl, aby mě nelákali, ale nelogické rozdělování drog na legální a nelegální je špatné. Alkohol, nikotin, cukr apod. též zabíjí. Kdybych se mohl vrátit v čase, asi bych tolik nezkoušel pervitin, ale jinak ničeho nelituju. Kdyby byly drogy legální, neexistovaly by ve střední americe kartely, které se dopouštějí ohavnějších činů, než teroristé...

OT: Jinak se mi líbilo i video o VPN apod.

Zdravím.
Řezníka ne, Václava Klause staršího ano, ale nepodařilo se.

Dobrý den.
Nepřemýšlel jste o pozvání Řezníka (třeba s tématem Svoboda slova), nebo Václava Klause staršího (třeba na téma Kupónový privatizace)?
Měl jste tu poslance, ministra, tak už chybí jen premiér a president :-D

Já myslím, že to Kalouskovo očekávání byl prostě tip, nikoliv racionální očekávání; přece nelze tvrdit, že když se kalousek netrefí v predikci, neodpovídá reálné chování zaměstnavatelů "racionálním očekáváním"; prostě jen nevyšla jeho predikce.

Co se týče antispamu, tuhle reCaptchu mi obcházejí boti, tak jsem zatím zavedl toto.

Moc Vám nerozumím; říkáte, že je něco potřeba "napřed ověřit v praxi"; ale co to znamená?
Vždyť přece takto byste mohl argumentovat proti všemu novému: Dokud to není ověřeno praxí, je nebezpečné to zavádět; ale dokud to nebude zavedeno, nikdo to neověříte praxí.

Myslím, že na mnoha místech (třeba v přednáškách a debatách o školství) vysvětluji, proč je k životu na ulici neodsuzuji.

Dobrý den, posílal jsem tady včera odpověď, už se mi to nechce vymýšlet znova, není to někde ve spamu? (asi se to odeslalo dvakrát..) Omlouvám se za komplikace...

Nedávno jsem dostal zpětnou vazbu, že sice "všechny ty racionální argumenty pro deregulaci trhu práce a podnikání zní hezky, ale když Kalousek omezoval nemocenskou, tak taky argumentoval, že je v zájmu zaměstnavatelů nemít nemocný zaměstnance a teda to klidně zaplatí sami, ale oni to nedělají." Takže regulace zaměstnavatelů je údajně way to go, protože jinak se budou ve většině případů chovat jako zmrdi. Já osobně tomuhle pohledu nevěřím, ale zajímal by mě celkem tvůj názor na tato racionální očekávání vůči zaměstnavatelům versus potom jejich reálné chování..

Jinak stranou ankapu: zvaž prosím zavedení méně invazivního antispamu. To není žádná žádost ve stylu některých digitálních socialistů, je to samozřejmě naprosto na tobě, ale bylo by to docela fajn vůči všem.

Ano, to rozhodně, ale je někde ověřené, že to vůbec bude fungovat?
Jde mi o to, že zavádění pravidel podle předem určeného schématu není šťastné, protože teorie ne vždycky odpovídá praxi..

Ok.
Líní učitelé existují. Ale z velké části je to mýtus. Lidé nevidí práci mimo 45 minut výuky. Přípravy, příprava a oprava písemek a administrativa.
Jsem za vznik odborných škol při podnicích. Kde se nubude platit školné, ale firma to bude brát jako investici výměnou za závazek pracovat určitou dobu.
Charita nebo jiné formy grantů pokryjí jen ty nejnadanější chudé studenty. Ne běžné chytré. A na druhé straně spousta hloupých boháčů profituje ze soukromého školství. Nenecháte propadnou někoho kdo si školu platí.
Děti z problémových rodin nejsou vždy špatné. Často jsou to hodné děti. Jsou rádi za pozornost. A vy je odsuzujete k životu na ulici.

Zdravím.
Jestli chcete o tématu vědět víc, mrkněte na videa v Kanálu Svobodného přístavu; tam se mimo jiné zabýváme i těmito argumenty.

Tenhle systém, ale (ne)funguje v USA. A není nijak skvělý. Značné procento lidí si nemůže dovolit pojištění. Pojistky nepokryjí všechny procedury. Chudí Američané jí méně kvalitní potraviny a nejsou tak zdraví. To se projeví na ceně pojištění. A České zdravotnictví je stále kvalitní.

O tom jsem mluvil na více přednáškách i ve více videích; zavádění anarchokapitalismu ze dne na den nevádá ani smysl, musí jít o postupný proces.

Aha, šlo o to, že v praxi asi ty věci (anarchokapitalismus) budou fungovat jinak, než na papíře, často to tak bývá. Pokud se bude nový systém uvádět do provozu postupně, neměl by to být problém, protože se uvidí, kde má svoje chyby, a bude se popř. dát včas zastavit.
Myslím si, že by se ale mělo postupovat takto, nejdřív prakticky ověřit základní principy systému a až když se uvidí že opravdu fungují, jak mají, pak teprve rozmýšlet další postupy. Pokud se uvidí, že ani základy nefungují, potom bude celý vypracovaný systém k ničemu.
Děkuji za odpověď, Václav

Vlastně ani ne; možná mi to trochu připomíná pokusy o centrální plánování.

Dobrý den, v politice a ekonomice se moc neorientuju, takže nemůžu argumentovat přímo, při sledování vaší rozsáhlé tvorby mě ale nutně napadlo jedno připodobnění - nedávno jsem pracoval na jednom jednoduchém projektu, chtěl jsem sestrojit zařízení, které by samo vyhledávalo cíle pomocí senzorů. Začal jsem s programem, promyslel jsem každou drobnost až do konce, když jsem ho měl napsaný, nakoupil jsem součástky a sestrojil jsem ho. Přičemž jsem zjistil, že zařízení nefunguje a program je naprosto nevhodný.
Snad přirovnání chápete :D, jinak děkuji za vaše úsilí, dozvěděl jsem se u vás o spoustě názorů a líbí se mi váš přístup.
Václav

Vnímáte rozdíl mezi "dělat něco" a "být ochoten něco dělat"?
Je to asi jako kdybyste mi řekl, že řídím všechna auta světa; a opíral byste to o tvrzení, že bych byl ochoten je řídit, kdybych potřeboval někam dojet.

Definoval jste anarchii jako území, kde neexistuje monopol na násilí. To platí pro území ČR+Slovensko+Polsko+Rakousko+Německo. Není tam monopol na násilí. Zároveň tvrdíte, že to není anarchie. Jste tedy nekonzistentní dokonce i v rámci své vlastní definice.

Tak naposledy. A snad se vyjádřím lépe či přesněji. V principu JSTE OCHOTEN to dělat se všemi pojmy. Proč si to myslím? Protože to logicky vyplývá z toho, že byl-li jste jednou přesvědčen o tom, že nějaký pojem něco znamená a jeho význam je jasný, ale oponent Vám řekl, že jej vnímá jinak, a vy jste to akceptoval a souhlasil, že tedy může ten pojem definovat jinak, a když se té definice bude držet, není problém, tak proč byste to neměl udělat i u jiného pojmu, o němž jste také dosud přesvědčený, že je jasný? Tedy jste-li ochoten k této toleranci u pojmu, u něhož jste si myslel, že jeho definice je jasná, logicky z toho vyplývá, že v principu byste byl takto svolný i v případě jiného pojmu. Samozřejmě mě nemůžete brát úplně za slovo, myslím u každého abstraktnějšího pojmu; věřím, že u pojmů jako stůl či židle byste samozřejmě také neakceptoval, aby tomu oponent říkal nějak úplně jinak, třeba jablko a hruška.

Třeba se pletu, avšak zatím jste mi to vždy v diskuzi s někým, když vyvstal tenhle problém, potvrdil.

Já netvrdil, že anarchie je, že na nějakém území je víc států. Takto jsem to neformuloval. Může být na území víc gangů či tlup, ale pakliže jedna tlupa úplně neovládne určité území, nevytvoří si tam monopol na výkon moci, nezřídí tam instituce a složky, jež jí budou tuto moc pomáhat vymáhat, není to stát. Nemá tam monopol, kdokoli může přijít a rozdrtit ji. Ale to je vlastně už jedno.

Respektuji, že jste otrávený a nemáte se mnou trpělivost. Nevadí mi to. Třeba jsem prostě hloupý či natvrdlý. Každý jsme nějaký a vadí nám jiné věci. Loučím se tedy v této diskuzi podruhé. Mějte se.

Samozřejmě, že to dělám S NĚKTERÝMI POJMY; ale s menšinou, nikoliv se všemi. Drtivou většinu pojmů použitých v debatě definuji já i oponent stejně, takže není pravda, že bych to dělal se všemi, což mi podsouváte.

S tou anarchií je to naprosto zoufalé; na jednu stranu jste pedant na pojmy, ale na stranu druhou nejste schopen vidět, že sám ani nerozumíte vlastní definici.
Psal jste, že anarchie je území, na kterém není monopol na násilí. Já Vám píši, že ta definice je nesmyslná, protože jste nezvládl znegovat definici státu.
Podle VAŠÍ DEFINICE by byla anarchie na jakémkoliv území, kde není jeden stát, ale je jich tam víc (protože tam pak není monopol na násilí).
Ale zároveň sám říkáte, že území těch pěti států jako anarchii nevnímáte. Tím jdete sám proti své definici.

Jsem klidný, jen otrávený; jste pedant na pojmy a definice, tvrdíte tu nějaké rádoby objektivní pravdy, ale ani sám nevidíte, že si protiřečíte – do Vaší definice anarchie spadá něco, co za anarchii sám neoznačujete.

Samozřejmě se omlouvám za projev, který odpovídá tomu, jak jsem otrávený; pokud Vám nevyhovuje, můžete diskusi ukončit sám. Snažím se k Vám chovat slušně, jen prostě mi přijde, že hodně píšete, ale moc o tom nepřemýšlíte, což je něco, s čím obecně nemám trpělivost (a uznávám to jako svou chybu). Vizte to podsouvání: Napsal jste nesmysl, že nějak zacházím se VŠEMI pojmy (já už předtím psal, že s menšinou); následně jsem se ohradil (že jen s některými); Vy to nejste schopen vůbec ani reflektovat, tak si na tom pořád trváte a argumentujete tím, že to dělám S NĚKTERÝMI pojmy (což je přesně to, co říkám já, ale odporuje to tomu, co jste psal předtím).

V diskuzích k tomu takto přistupujete tím, že řeknete například, že aha, myslel jsem, že význam toho pojmu je jasný, ale když pro vás znamená něco jiného, tak tedy jo, pojďme se takto pro tuto debatu dohodnout. Nejednou jsem to z Vašich úst slyšel. Takže ano, skutečně tak činíte, byť třeba nevědomky. Je jedno, že jste napsal, že to neděláte, když to v praxi děláte. A protože to u sebe nevnímáte, myslíte si, že Vám něco podsouvám.

Anarchisté neříkají, že žijeme na světě v anarchii, avšak někteří říkají, že V PRINCIPU státy jsou vůči sobě ve stavu anarchie, neboť nad nimi není žádná další celoplanetární autorita. Nemůžu za to, že to říkají. Nevyčítejte to mně. To území, o němž píšete, anarchií, jak chápu Vaši otázku, není. Čili nedělá mi problém uznat omyl, ale nevím pak,jak tedy jinak mám začít vnímat pojem anarchie než jako společnost bez vlády. Sám jste se jednou ve Studiu přel s jiným anarchistou o definici anarchie, kdy jste říkal, že vy vnímáte ten pojem na základě slov, z nichž vznikl, a tedy definoval jste ho stejně, jako jej definuji já.

Avšak území, kde se vyvražďují gangy, zase není státem. Znovu opakuji, že jich je na jednom území víc. Není to tak, jak stále říkáte, že na jednom malém území je jeden gang a vedle na jiném území jiný jeden gang a že to jsou jednotlivé státy. Já mluvím o příkladu, kdy jednotlivé tlupy nemají rozdělenou moc nad částmi území, ale prostě mezi sebou chaoticky válčí, přijde tlupa, ovládne vesnici, za dva dny přijde jiná tlupa atd. Ta vesnice je na ty dva dny podle Vás státem, když tam na dva dny uchopí do rukou moc jedna tlupa? Pakliže ano, sice nesouhlasím, ale aspoň mi pak dává smysl, že pravá anarchie bude vždy kapitalismem.

Ještě bych Vás poprosil, abyste se trochu uklidnil. Slova o tom, že mám laskavě přestat plýtvat Vaším časem, a o nesmyslech, abych nemusel uznat omyl, si můžete ušetřit. Jestli nemáte trpělivost nebo podle Vás plýtvám Vaším časem, diskutovat nemusíme, klidně toho nechám, stačí mi to napsat. I kdybych se mýlil ve všem, není z mé strany žádný zlý úmysl, abych nemusel uznat omyl. Jestli to tak vypadá, je mi to líto. I kdybych byl natvrdlý a něco stále nedokázal pochopit, řešení je buď mít trpělivost a vysvětlit mi to, nebo se na to vykašlat a napsat mi, ať už Vám nepíšu. Ne mě obviňovat např. z toho, že Vám něco podsouvám, jenom proto, že nevycházím z toho, co v příspěvku tvrdíte, že neděláte, ale z toho, co vidím a slyším, že skutečně děláte. Že si to neuvědomujete, není moje chyba.

Debata je ubijející i proto, že mě strawmanujete.

1/ Nepřistupuji ke všem pojmům tak, jako kdyby šlo o výjimky. Sám jsem v minulém příspěvku psal, že na drtivé většině pojmů se všichni shodnou a jsou pro obě strany debaty jasné. Laskavě tedy opravte svou reakci tak, abyste mi nic nepodsouval, do té doby nemá smysl reagovat.

2/ Přestaňte uhýbat. Je přece rozdíl mezi tvrzením, že někdo je mrzí sebou ve vztahu anarchie a mezi tím, že na nějakém území je anarchie. Podle Vás anarchisté snad tvrdí, že v dnešním světě státu žijeme v anarchii? Jasně, že ne. A moc dobře to víte, tak laskavě přestaňte plýtvat mým časem takovými nesmysly jen proto, abyste nemusel uznal omyl.
Je dle Vás území ČR+Slovenska+Poslka+Německa+Rakouska anarchií? Prosím o jasnou odpověď ano/ne.

Dobrý den.

Chtěl jsem to ukončit, protože Urza psal, že je diskuze ubíjející, já z ní měl podobný pocit.

Ano, existují výjimky. Třeba v případě pojmu „šukání“. Ne v případě pojmu „cikán“ – ten znamená stále totéž, jen jej mnoho lidí nechce používat.

Pointa je, že Urza ke všem pojmům přistupuje tak, jako by šlo o výjimky. Tedy toleruje, že i jasné – byť poměrně abstraktní – pojmy si jiný člověk vykládá svévolně, a tyto jeho definice respektuje a pracuje s nimi. Kdežto já tvrdím, že když nějaké pojmy nejsou jasné, nemůžeme kvůli tomu takto přistupovat ke všem pojmům. Krásný příklad toho, jak je to absurdní, uvedl o několik příspěvku dříve Matematik, když reagoval na čtverce a trojúhelníky, jež Urza uváděl jako příklad, pomocí něhož se snažil argumentovat.

Tedy dle Urzy je výjimkou téměř každý pojem, dle Urzy je výjimka jakýkoli pojem, který si lidé vykládají různě, místo aby připustil, že si i vcelku jasný pojem může člověk vyložit všelijak prostě proto, že jej nechápe či jej chápe špatně. Tato „tolerance“, tato snášenlivost k nedbalému zacházení s pojmy vede právě k tomu, že pak má skutečně každý pocit, že si pojmy může definovat, jak chce.

To o anarchii je zcela nesmyslné. Především proto, že mnoho anarchokapitalistů říká, že státy jsou ve vztahu k sobě v principu anarchie, neboť nad nimi není nějaká jedna centrální autorita; a teď Urza přijde s tím, že jisté státy, nad nimiž není autorita, nejsou v principu anarchie. Tak buď to netvrďte, anebo ten příklad se všemi státy a absencí autority nad nimi přestaňte používat.

Mohl bych reagovat dál (a prsty mě svrbí), ale budu se snažit být stručnější.

To mimo jiné taky, jak jsem psal, je v tom celá řada logických chyb; jen se mi to nechce vypisovat někomu, kdo sem ty chyby vysype a rovnou deklaruje, že už dál nebude pokračovat.

Hlavně pan jirka nemá pravdu, že se význam slov v čase němění. V Babičce Boženy Němcové babička šukala po místnsosti, dnes má slovo šukání naprosto odlišný význam. Nbeo Mikeš Josefa Lady, kde se psalo o Cikánech. Dnes by to chtěli zakazovat, protže slovem Cikán se dnes myslí buhví co, jen ne Cikán :-)

Dobrý den.

Myslím, že se mýlíte a máte v tom textu spoustu logických chyb. Například i kdyby se většina pojmů v čase neměnila, není to argument, protože se tu bavíme jen o té menšině (drtivá většina slov použitých v debatě je jasná pro obě strany; vše, co řešíme, je tedy malý zlomek pojmů, takže úskok k tomu, že většina se nemění, není argumentačně vůbec relevantní).
Těch chyb je tam mnohem víc, takhle asi nejzásadnější, nevidím důvod Vám moc psát o těch dalších, když už stejně končíte.

S definicí anarchie jsem Vám už odpověděl, byť nepřímo; pokud jste to nepochopil, nechtěl jsem tomu už věnovat víc času. Když se ale pořád ptáte:
To Vaše "území rozdělené na gangy" lze vnímat jako území s několika státy (každý bude mít monopol na násilí na tom svém).

Napsal jste toto:
"jak ten termín chápu já, tedy jako území bez monopolu na použití síly, tedy bez státu, bez vlády"
A je to logická chyba, špatně jste znegoval výrok. Stát je sice monopol na násilí na určitém území, které nevlastní, ale to neznamená, že každé území bez monopolu na násilí je anarchie - může to být anarchie, ale také to může být několik států (v závislosti na tom, kdo co vlastní).
Protipříklad: Území, které definují jako spojení území států ČR, Slovenska, Polska, Rakouska a Německa je dle Vaší definice anarchie, neboť tak není jeden monopol na násilí (je tam "pět gangů v anarchii).

Reagovat obsáhleji nebo víc vysvětlovat moc nemám zájem, když stejně z debaty odcházíte, navíc mi zatím prakticky nic nepřinesla; domnívám se, že jen vysvětluji zcela zjevné.

Dobrý den, Urzo,

jak jsem slíbil, odpovídám. Odpověď bude asi delší, zato k této problematice poslední. Ano, i já mám pocit, že tato debata je trochu ubíjející. Proč to dle mého tak je, uvedu na závěr tohoto příspěvku. Teď k bodu 2/, respektive ke dvěma tvrzením, jež jste v něm uvedl:

a) Význam slov se mění v čase

No slov… slovo může i ve stejném čase označovat více pojmů (koruna, zámek, kohout aj.), avšak význam pojmů se v čase téměř nemění. Dochází-li k tomu, pak v drtivé většině případů jen u problematických, vágních pojmů. Např. „levice“ a „pravice“. Tyto termíny nemají nic, k čemu je nyní vztáhnout, říkají pouze něco o levé nebo pravé straně. Avšak vžily se a používají se dodnes, nemůžeme se tedy divit, že je různí lidé v čase používají různě. Pro jednoho byl extrémním pravičákem Adolf Hitler, pro jiného Margaret Thatcher a pro dalšího je to třeba Urza. A podobně.

V drtivé většině případů se v čase nemění význam pojmů, ale mění se ty jevy, věci, systémy atd., jež ony pojmy označují. Když spolu začnou mít dva lidé vztah, obvykle jsou zamilovaní, po nějaké době jejich vztah přechází v hlubokou lásku, po letech třeba láska opadne a vztah lze označit za přátelství; v horších případech přijde třeba i nenávist. Význam pojmu „zamilovanost“ se v čase nezměnil ani o píď, změnila se však skutečnost, vztah těch dvou lidí – čili nelze říkat, že jsme pořád zamilovaní, jen se v čase změnil význam pojmu „zamilovanost“, správné je novou skutečnost označit novým, jiným pojmem. Buď pojmem již existujícím, nebo se musí vytvořit zcela nový pojem.

A to se děje neustále. Pojmy jako „robot“, „tunelování“, „bankovní úvěr“, „peníze“, ale třeba i „židle“ či „stůl“ v nedávné či dávné historii lidé neznali. Když v minulosti přebývali někde v jeskyních a dnes bydlí třeba v domech, řešením není říci, že pojem „jeskyně“ získal v čase jiný význam. Jeskyně je stále jeskyně. Řešením je vytvořit nový pojem „dům“, popřípadě „chalupa“, „byt“ atd. atd., což se také stalo. Nemění se význam pojmů, mění se a vznikají nové skutečnosti, jevy, věci. Změní-li se něco natolik, že už to není to, ale něco jiného, pak je potřeba to také začít jinak nazývat. Že se tak třeba často i neděje, je jiná věc.

b) Definice pojmů nejsou stejné

Každý pojem má v principu jednu definici. Samozřejmě že v různých slovnících může být pojem definován různě, avšak je to stále definice, jež vystihuje fundamentální znaky, charakteristiku termínu. Můžeme v definici pozměnit nějaká slova, něco přidat, ubrat, říci to jinak, avšak v principu musí ona definice říkat stále totéž. Vysvětluje-li definice pojem zcela jinak, tedy že mění jeho význam, je to špatná definice. Ano, mohl bych si napsat a vydat slovník a například v něm uvést, že demokracie je „forma vlády založená na koncentraci veškeré moci do rukou jednoho diktátora“. Mohl bych, no. Avšak musel bych počítat s tím, že internetem budou kolovat recenze typu „autor toho slovníku je idiot; místo psaní slovníků, které jsou k ničemu, by se možná raději mohl věnovat pěstování kytiček či sledování fotbalu“.

Třeba fašismus. Jde o pojem označující pouze a výhradně systém fungující v Itálii pod vedením Benita A. A. Mussoliniho. Různé další režimy, ve Španělsku i jinde, sice možná měly určité fašistické tendence, avšak fašismus je v historii ojedinělá, Mussoliniho záležitost. Načež komunisté začali pojmem fašismus označovat i Hitlerův nacismus. Proč asi… Kdyby si někdo dal tu malou práci, zjistil by, že pojem nacismus znamená národní socialismus… socialismus! Tak to ne, to nejde! A kdyby se ještě navíc někdo podíval na zkratku NSDAP… socialistická partaj! Navíc dělnická! Nepřípustné. A tak vcelku nenápadně tuto skutečnost komunisté zakryli použitím jiného pojmu.

Stejně jako dnes mnozí lidé někoho, koho nemají rádi – neboť jim vadí, že ten člověk je např. xenofobní, nemá rád homosexuály, kritizuje multikulturalismus či prostě má nějaké názory, které se někomu jinému nelíbí –, označí termínem fašista. Myslí tím, že fašista se rovná hajzl. Nepřítel. Škodná. Avšak pojem fašismus se v čase nezměnil a jeho definice je stále stejná a v principu jedna, byť zrovna v tomto případě není lehké ji formulovat tak, aby obsah pojmu fašismus jasně vystihovala, respektive aby vystihovala podstatu a hlavní charakteristiky samotného fašismu. Ale prostě: chce-li někdo označit něco nového, co ve společnosti vzniklo, měl by použít jiný termín, popřípadě si vytvořit termín nový.

--------

K Vaší poznámce pod čarou: Píšete, co je na mém chování údajně špatného: „Inu, asi tak to, že si prostě vynucujete nějaká pravidla, která Vám vyhovují, ale jim ne…“

Jak jste na to přišel? Já nikoho nenutím k ničemu; každý se mnou může odmítnout diskutovat. Budu-li se například s někým chtít bavit o ovoci, které jsem ve světě ochutnal, a chutnalo-li stejně či jinak než u nás, a během debaty (probíhající v Češtině, ne v různých jazycích!) zjistím, že je něco špatně, řeknu: „Prosím tě, takhle to nejde, používej správně pojmy. Banán označuj pojmem »banán«, ne »atomová bomba« či »borůvka«, a mango označuj pojmem »mango«, ne »samurajský meč« či »malina«. Takhle se vůbec nedá diskutovat!“
„Ale proč ne?“ mohl by namítnout. „Když budeš respektovat, že já pojem atomová bomba definuji stejně jako ty pojem banán, je přece z faktického hlediska vše v pořádku.“
„Ne."
A diskuze může skončit. Kde je jaké nucení?

Rozdíl je v tom, že v diskuzích nikoli o ovoci, ale třeba o politice a společenském uspořádání používáme více abstraktních pojmů, což ale neznamená, že nemají svou definici. Též v takovém případě mohu trvat na tom, aby protistrana pojmem „demokracie“ neoznačovala „svobodu“, pojmem „anarchie“ neoznačovala „bordel“ atd., což se však běžně děje. Ale nikoho k ničemu nenutím. Nesouhlasí-li se mnou někdo, může. Nucení zde není žádné. Jen tvrdím, že o správném používání pojmů je třeba přemýšlet vždy. A zvlášť co se týče debat o společenském uspořádání a politice, chápu, že mnohým lidem všelijaké abstraktnější pojmy připadají složitější než jiné; není se co divit, neboť ona i samotná debata o politice bude patrně kapánek složitější než debata o ovoci. To se nedá nic dělat.

A znovu opakuji: nejsem neomylný – již mnohokrát se mi stalo, že jsem některé pojmy chápal špatně. Avšak nebudu umíněně trvat na tom, že je chci nadále používat, jak jsem zvyklý, nýbrž se budu snažit porozumět, co skutečně ony termíny znamenají.

--------

Píšete, že „… i kdybychom přijali, že někdo použil »špatnou definici«, je nekonečně hloupé vykládat jeho výroky dle jiné než té jeho definice.“ Nejméně dvakrát jsem pomyslně házel ručník do ringu, když jsem se Vás ptal, co si tedy Murray N. Rothbard představoval pod pojmem anarchie, pakliže tedy já si jej vykládám jinak – že anarchie je území bez vlády, bez monopolu na použití síly na daném území, území bez státu, a že jaká konkrétně bude a co se v ní bude dít, už je věc jiná. Neodpověděl jste mi, místo toho jste vznášel další a další argumenty, na které já zase měl potřebu reagovat atd. Proto budu končit; co jsem chtěl napsat, jsem napsal. Jen se znovu ptám (a již zcela explicitně házím ručník do ringu – neboť boxovat se argumenty, zvlášť touto formou, je dost únavné): Aha, možná jsem udělal chybu, že jsem vzal kus toho výroku, a vyložil si jej po svém, pak mi logicky nedává smysl; jak tedy jinak než já pan Rothbard definoval anarchii? Jestliže i tentokrát neodpovíte a budete vznášet další argumenty o čtvercích, trojúhelnících a faktické pravdivosti výroků a vyvracet má tvrzení… jistě, na to máte právo. Já už ale reagovat dalším příspěvkem nebudu, byť bych třeba i chtěl – nikam by to zřejmě nevedlo.

Napsal jsem toho dost; končím tedy.

S přáním hezkého zbytku dne a příjemně stráveného víkendu

Jiří Houfek

Omlouvám se, že vstupuji do debaty, ale rád bych se dozvěděl, jak je to s tím trojůhelníkem a čtvercem. Má vyšší bod varu trojůhelník, nebo čtverec? Samozřejmě za předpokladu, že úhly vyjadřujeme ve stupních Celsia. Ptám se vás, Urzo, neboť já s tím asi nehnu a vy, jako matfyzák byste to mohl rozlousknout.

Takto: odpověď mám v hlavě; bude – co se týká této diskuze – má poslední. Z časových důvodů ji odešlu zítra. Nebo během víkendu. Jen abyste věděl.

Dobrý den.

Právě naopak, debatu nenarušujete, Kniha návštěv je určena právě pro příspěvky jako ten Váš.
Napsal jsem o tom něco málo na fb, ale víc se k tomu vyjádřím v nedělním videu.

Mějte se,
Urza

Dobrý den,

omlouvám se, že narušuji živou debatu, ale nemohl jsem nikde najít Urzovo vyjádrření k údálostem kolem zabanování Trumpa a následné faktické zrušení sítě Parler. Neplánujete na toto téma udělat video nebo alespoň krátký příspěvek sem? :)

Děkuji
Honza

Tato debata mi připadá už trochu ubíjející, neboť mám pocit, že z toho, co píšu, přečtete vždy tak polovinu. Opět jste rozdělil debatu na dvě témata:

1/ I KDYBYSTE MĚL PRAVDU (a já myslím, že ji nemáte), pořád platí toto:
"Pointa je, že i kdybychom přijali, že někdo použil "špatnou definici", je nekonečně hloupé vykládat jeho výroky dle jiné než té jeho definice.
I kdyby někdo začal nazývat trojúhelník čtvercem a čtverec trojúhelníkem, načež by přišel s tvrzením, že součet úhlů čtverce je 180 stupňů, řešením problému není předvádět mu matematický důkaz, ale vysvětlit si s ním, že používá pojmy jinak než je obvyklé. Dotyčný pak vůbec nemusel udělat žádnou matematickou (či faktickou) chybu, mohl dokázat, že trojúhelník má součet úhlů 180 stupňů, akorát ten trojúhelník nazval slovem čtverec, což i pokud budeme vnímat jako chybu, je něco úplně jiného, než kdyby se pletl v matematice."
Takže I KDYBYSTE MĚL PRAVDU (a já myslím, že nemáte, což vysvětlím v bodu 2/), můžete panu Rothbardovi maximálně vytýkat použití definice anarchie, se kterou nesouhlasíte; z toho ale neplyne, že by se fakticky mýlil, jen že použil jiná slova, než by bylo podle Vás správné.

2/ Na světě neexistuje jen jeden slovník; je jich řada. A definice pojmů ve všech slovnících nejsou stejné. To proto, že neexistuje žádná centrální nejvyšší autorita, která by rozhodovala o významu slov.
Nemluvě o tom, že se význam slov mění v čase, takže kolikrát mělo něco jakýsi význam, který se během let posunul (a to i v těch Vašich slovnících).
Jelikož však slovník může vydat kdokoliv (!), slovník si klidně můžete vydat i Vy nebo já, Vaše argumentace slovníkem vede v konečném důsledku přesně k tomu, co říkám: „Máte svou definici pojmu a já svou, tak se pro tuto diskuzi pojďme dohodnout, že vy tím myslíte to a já tamto.“
Celé Vaše žonglování se slovníky ten problém vůbec neřeší, jen ho přesouvá jinam.

Z časových důvodů Vás vážně poprosím, pojďme se věnovat jen tomu bodu 2/, případně to už ukončit.
Chápu, že Vám to tak připadat nemusí, ale z mého pohledu je to tak zřejmé, že už mě ta diskuse moc neobohacuje.

--------

A ještě úplně pod čarou mimochodem:
"Co je špatného na tom tohle po ostatních požadovat, když se tím sám řídím?"
Ehm.... tohle přece vůbec není argument. To bych mohl říci o jakémkoliv přístupu. Klidně i o tom svém. Prostě přijdu s nějakými pravidly a řeknu, že se jimi řídím, tak co je špatného je požadovat od ostatních?
Inu, asi tak to, že si prostě vynucujete nějaká pravidla, která Vám vyhovují, ale jim ne; je jasné, že je dodržujete, když Vám vyhovují; ale úplně stejně jasné, že oni je nedodržují, když jim nevyhovují.
Nedohodnete-li se, nemusíte vést diskusi; ale nemůžete přece po ostatních požadovat, aby mluvili tak, jak si Vy myslíte, že je to správné.

A to ještě kdyby ten "někdo" nejen že přejmenoval trojůhelník na čtverec, ale navíc by místo úhlových stupňů použil stupně Celsia, tak teprve pak by v tom byl slušný guláš! Ale mohl by třeba matematicky dokázat, že trojůhelník má nižší bod varu, než čtverec. :-)

Rozumím tomu, co píšete; a tak, jak problém popisujete, to dává smysl. Problém je v tom, že právě proto, že lidé často pojmy používají různě, respektive různé termíny všelijak po svém definují, a že právě proto existují slovníky, tak existují právě proto, aby do nich při neznalosti lidé nahlédli – a poté již daný pojem používali správně! Nikoli aby nadále používali termín svévolně.

Čili cesta není se dohodnout – jak často říkáte –, že vy „máte svou definici pojmu a já svou, tak se pro tuto diskuzi pojďme dohodnout, že vy tím myslíte to a já tamto“. Nikoli. Cesta je říci: „Pojem používáte špatně, nikoli jinak, ale špatně; možná máte pocit, že zbytečně slovíčkařím, avšak mrkněte do slovníku, ano? A uznejte chybu a začnete termín používat správně.“ Co je špatného na tom tohle po ostatních požadovat, když se tím sám řídím?

Některé pojmy jsou sice tak abstraktní, že je dost těžké je definovat, avšak aspoň u těch, u nichž to jde, bychom se měli snažit používat je správně.

Nemám patent na rozum; mohu se mýlit a některé pojmy používat špatně, to se může stát každému. Ale zjistím-li skutečný význam toho kterého termínu, nedělá mi problém uznat omyl a pojem začít používat správně.

O pojmech je třeba přemýšlet, analyzovat je a pečlivě je používat – jsou nesmírně podstatné jak pro dorozumívání, tak i pro poznávání; pojmy jsou nástrojem poznání. Zvířata pojmy tvořit neumí, proto nemohou poznávat jako člověk – mohou se řídit jenom smyslovými vjemy a instinkty.

Čili nevidím nic špatného na tom druhému člověku říci, že čtverec je to a to a nemůže to být trojúhelník, neboť tento pojem
v sobě obsahuje slovo „tři“ a „úhel“, z čehož něco logicky vyplývá, tudíž ano, v principu máte pravdu, avšak ujasněte si pojmy. Nevidím nic špatného na tom toto člověku říci; ani nic arogantního, sebestředného apod.

Poprosím Vás, zdali byste mi tedy alespoň předestřel, jak M. N. Rothbard definoval anarchii, když tedy jinak než jak ten termín chápu já, tedy jako území bez monopolu na použití síly, tedy bez státu, bez vlády – což je odvozeno přímo ze slov, z nichž byl pojem anarchie vytvořen.

Pro mě ten pojem znamená obecně toto a nic navíc; tedy i divočina, kde nikdo nevládne, může být anarchií, nemusí tam platit absolutně žádná pravidla, lidé se mohou vraždit, jíst a okrádat; a kapitalismus to samozřejmě nebude. Stejně tak pro mě anarchie může být společnost založená na uznání práv lidí, na uznání soukromého vlastnictví a jeho ochraně.

Víc otázek nemám. Omlouvám se za délku příspěvku, avšak považoval jsem za důležité to vysvětlit, byť předpokládám, že to třeba nadále nebudete akceptovat či souhlasit.

Autoři slovníků přicházejí se svými definicemi pojmů, což je naprosto v pořádku; navíc jsou to lidé, kteří se tím hodně zabývají, takže je velká šance, že přijdou s takovou definicí, která bude pro většinu lidí kompatibilní. Ale vůbec nic to nemění na tom, co tady řešíme.

Neříkám, že Vaše definice je jen Vaše a není obecně přijímána; je to totiž vzhledem k debatě naprosto irelevantní. Poukazuji na zjevnou hloupost výkladu termínu dle definice, kterou nepoužítá ten, kdo ten termín použil.

"Pojmy si prostě nemůže každý definovat, jakkoli uzná za vhodné; kdyby ano, nepotřebujeme slovníky."
Právě naopak. To, co jste napsal, nedává logicky vůbec smysl. Slovníky potřebujeme PRÁVĚ PROTO, že si termíny různí lidé definují různě; kdyby totiž všichni definovali všechny pojmy stejně, slovníky nemají smysl. Kdyby se všichni vždy shodli na tom, co jaký pojem znamená, nepotřebují slovníky.

Pointa je, že i kdybychom přijali, že někdo použil "špatnou definici", je nekonečně hloupé vykládat jeho výroky dle jiné než té jeho definice.
I kdyby někdo začal nazývat trojúhelník čtvercem a čtverec trojúhelníkem, načež by přišel s tvrzením, že součet úhlů čtverce je 180 stupňů, řešením problému není předvádět mu matematický důkaz, ale vysvětlit si s ním, že používá pojmy jinak než je obvyklé. Dotyčný pak vůbec nemusel udělat žádnou matematickou (či faktickou) chybu, mohl dokázat, že trojúhelník má součet úhlů 180 stupňů, akorát ten trojúhelník nazval slovem čtverec, což i pokud budeme vnímat jako chybu, je něco úplně jiného, než kdyby se pletl v matematice.

To, co říkáte, úplně nedává smysl, neboť v tom případě jsou slovníky a slovníkové definice k čemu? Když si dle Vás může každý definovat termíny, jak chce? Kdo jsou oni, autoři různých slovníků, že si dovolují být tak sebestřední (jak jste napsal o mně), když tvrdí, že ty a ty termíny mají takové a takové definice a znamenají to a to a ne něco jiného? Tenhle Váš názor skutečně nechápu, byť vím, že v tomto jste nepřesvědčitelný.

Zajímavé je, že jste mi na spoustu věcí neodpověl; což samozřejmě není Vaše povinnost. Ale měl jsem dojem, že to je jakýmsi cílem všeho, co děláte – vysvětlovat lidem, co je ankap, přesvědčovat je atd.

Čili Vaše definice anarchie? Rothbardova? Proč je podle Vás „moje“ definice, tedy území bez vlády, absence státu, jen moje a vůbec není všeobecně přijímána? Atd.

Asi to nemá smysl. Tohle je nekonečné téma. Zřejmě nikdy se nehnete ze své pozice. A já asi taky ne. Pojmy si prostě nemůže každý definovat, jakkoli uzná za vhodné; kdyby ano, nepotřebujeme slovníky. Dle Vás může. Z toho nevyplývá žádné řešení, shoda v diskuzi. Bohužel.

Já jako anarchista jsem schopen říct, co považuji za anarchii a co tím slovem označuji; což také jsem schopen říct a není mi to jedno. Akorát nestavím svůj výklad nad výklady ostatních a beru to jako svůj názor, nikoliv jako fakt.

Ten citát je naprosto zásadní a spousta lidí si z něj odnesla hodně; že Vy toho nejste schopen, na tom nic nemení; pro Vás zas budou přínosné jiné citáty, které jiným nic neřeknou.

Jak myslíte. Mám však pocit, že Vy jako anarchista byste měl být schopen říct, že anarchie je to a to a to a to ne. Jestli je Vám to jedno, dobrá. Pak ale nemá smysl diskutovat o čemkoli, když připustíme, že vše může být čímkoli, podle toho, jak si kdo co nadefinuje. Já vycházel z obecné definice anarchie; žádnou specifickou Rothbardovu definici jsem nikde v jeho knihách nenašel. Existuje-li, sem s ní, prosím.

Musíte si uvědomit, že mnoho lidí čte ten citát, třeba i ve Vašem Studiu za Vámi, ale od Rothbarda nic nečetli. Používají-li se vyřklá či napsaná slova někoho jako citát, musíte počítat s tím, že jej budou lidi nějak chápat. To bychom museli ke každému citátu dodat, že ne, není to myšleno tak, jak se intuitivně zdá, ale úplně jinak, dle specifické definice autora. Přičemž ani není vysvětleno, co tedy tou definicí je. K čemu pak jsou takové citáty a kdo si z nich má co odnést?

„Je irelevantní, co bylo jakýmsi zbožným přáním pana Rothbarda, co by chtěl, aby bylo anarchií; podstatné je, co anarchie skutečně je. Není důležité, že někdo má názor, že anarchie je, když např. nikdo nikomu násilím nevládne a nikdo nikoho k ničemu nenutí či cokoli jiného. Anarchie je pouze absebce státu a vlády. Nic víc.“

Toto je nesmyslné a sebestředné. Zamyslete se nad tím.
Napíšete, že není důležité, co by kdo chtěl, aby byla anarchie; prý je pouze důležité, co anarchie skutečně je. A následně přidáte pouhý Váš názor na to, co je anarchie; a je to pouze a jen Váš názor, nic víc; a to i když před to přilepíte velkolepé „skutečně je“.

Pak už se nemá moc smysl bavit o ničem dál; ono se mýlíte ve více věcech, například i v tom, že budete-li mít území rozdělené mezi nějaké warlordy, každý z nich bude vlastním státem, monopolem na násilí na svém území. Jenže to je úplně jedno. I kdyby to Murray Newton Rothbard definoval jinak, nedává vůbec smysl rozporovat to skrze jinou definici, než kterou používal on (a to i kdyby nám připadala neintuitivní).

Nejdůležitější na tom celém však je opustit představy, že když nějaké slovo nějak definuje někdo jiný, je to „jakýmsi zbožným přáním“, zatímco když ho definujete Vy, je to „co to skutečně je“. S tím přístupem nemá vůbec smysl o tom dál debatovat.

Rozumím. Avšak tím se vracím na začátek mého dotazu. Je irelevantní, co bylo jakýmsi zbožným přáním pana Rothbarda, co by chtěl, aby bylo anarchií; podstatné je, co anarchie skutečně je. Není důležité, že někdo má názor, že anarchie je, když např. nikdo nikomu násilím nevládne a nikdo nikoho k ničemu nenutí či cokoli jiného. Anarchie je pouze absebce státu a vlády. Nic víc. Dávám nějaké příklady, kdy evidentně anarchie kapitalismem rozhodně být nemusí, a pouze poukazuji na to, že pan Rothbard toto opomněl, respektive si anarchii idealizoval. Vy říkáte, že si ji já jinak definuji, ale tak to není – definice je vcelku jasná – anarchie je absence státu, monopolu na použití síly na daném území (Nebo dle Vás ne?) Z toho nikterak nevyplývá, že tam agresorů nebude patnáct či cokoli jiného.

Čili jediné, co tvrdím, je, že jsou představitelné situace, kdy anarchie nemusí být kapitalismem, není s ním kompatibilní a obejde se bez něj.

Jenže Váš názor na to, co je anarchie, je naprosto irelevantní při posuzování citutu pana Rothbarda; chcete-li hodnotit jeho význam, je relevantní jen a pouze to, co anarchií nazýval on.

Vysvětloval jsem to v tom druhém příspěvku.

Evidentně se neshodneme, co a v jakém případě je a není anarchie. Lokální vládci zotročující obyvatelstvo mohou fungovat v anarchii. Na tom místě, kde vládnou, to může fungovat jakkoli, ale větší celek může být bez vlády, čili anarchií. V tom celku jsou místní gangy, ale celek anarchií je.

Navíc já nepsal nic o tom, že v tom menším celku musí být jen jeden gang zotročující místní lidi. Nemusí mít monopol; prostě jich v místě operuje víc a válčí mezi sebou. Když na daném prostoru není JEDEN vládce – tedy monopol na použití síly na daném území (definice státu), pak z toho logicky plyne, že to je území bez monopolu na použití síly, čili území bez státu. Tedy anarchie.

A vůbec to nemusí být území, kde se uznávají práva jednotlivce. Klidně to může být území, kde nic nefunguje, kde se řežou místní kmeny nebo gangy, které neuznávají a porušují práva jiných, a kde soukromé vlastnictví neznamená nic. Ale není-li tam jedna vláda, monopol na sílu, je to anarchie.

S kapitalismem to však v tomto případě nemá nic společného.

Lokální vládci zotročující obyvatelstvo jsou malé státy, ne anarchie.
Je třeba vycházet z definice toho, koho kritizujete, ne vykládat jeho slova svévolně po svém; pak je logické, že Vám to nevychází.

Jedna z nejhloupějších věcí v debatách, se kterou se potkávám (ale přesto se pořád děje), je toto:
Někdo pronese nějaké tvrzení.
Oponent to tvrzení vezme a nějaká slova z něj definuje PO SVÉM (nikoliv definicí původního mluvčího); a následně poukáže na to, že takové tvrzení nedává smysl.

(Jinak prosím, zkuste debatu nerozdělovat do více příspěvků; toho druhého jsem si všiml až poté, co jsem zareagoval na ten první.)

Já ale netvrdím, že kapitalismus == dobrovolnost. Kapitalismus je definován soukromým vlastnictvím výrobních prostředků; nicméně s dobrovolností to souvisí. Pokud lidé uspořádají svůj majetek DOBROVOLNĚ, bude to i nadále soukromé vlastnictví (i kdyby šlo o spoluvlastnictví).

Dohodnou-li se lidé DOBROVOLNĚ na životě v komunách, je to kapitalismus, protože je to JEJICH majetek.

Čili takhle. Když si představíte území, kde neexistuje centrální autorita a kde si tu či onde násilím zotročují obyvatelstvo různí místní zločinci a vznikají různé samozvané polovlády, je to anarchie? Jistě. Protože konkurenční gangy bojují mezi sebou a žádný z nich nemá monopol na daném území – je jich víc. A je to kapitalismus? Nikoliv. Neboť téměř každý porušuje práva téměř každého. Píšete o dobrovolnosti, ale kde tady vidíte jakou dobrovolnost?

Anarchie může být naprosto cokoli, vůbec v ní nemusejí fungovat dobrovolné vztahy. Ale dokud na daném území není jedna vláda, monopol na použití síly, je to anarchie. Ale nikoli nutně kapitalismus.

Dáváte kapitalismus a stát do protikladu, ale tak to přece není. Že něco někde vznikne ze soukromé iniciativy a dobrovolně, ještě nemá s kapitalismem nic společného. Kapitalismus nerovná se dobrovolnost – to je trochu málo.

Když se lidi dobrovolně dohodnou, že budou žít v komunách s marxistickými pravidly, není to kapitalismus. Zaměňujete kapitalismus a NAP. Kapitalismus je společenský a ekonomický systém, se svými znaky a pravidly.

Zdravím.

Myslím, že se mýlíte; kdyby totiž na tom území vznikly nějaké z Vámi popsaných věcí založených na DOBROVOLNOSTI, bude to kapitalismus (a i to družstvo bude v soukromém spoluvlastnictví).
Když to tam však vznikne z donucení, bude to už nějaká forma státu.

Zdravím Vás, Urzo,

nedávno jsem přemýšlel nad známým citátem M. N. Rothbarda o kompatibilitě anarchie a kapitalismu, respektive o tom, že pravý kapitalismus bude anarchií a pravá anarchie kapitalismem, a dospěl jsem k závěru, že se pan Rothbard z poloviny mýlil. A zajímal by mě na to Váš názor.

Představíme-li si kapitalismus jako systém, v němž je skutečně všechno vlastněno soukromě, pak opravdu asi platí, že tento pravý kapitalismus bude anarchií. To akceptuji.

Avšak nechápu, proč by měla být pravá anarchie kapitalismem. Anarchie je společnost bez státu, území bez centrální vlády. To je všechno.

Anarchie tedy může být skoro cokoli: území, kde vznikají různé místní samozvané vlády (i hrůzovlády), kmeny apod.; nebo území, na němž jsou v různých jeho částech zakládány komuny, jež se řídí principy marxismu a komunismu; anebo třeba i území, kde spolu lidé jednají na principu tržních vztahů, dobrovolnosti a obchodu.

Pravá anarchie tedy může být i kapitalismem, ale z ničeho nevyplývá, že pravá anarchie kapitalismem je či bude. Nebo že dokonce nemůže být anarchie bez kapitalismu. Jistěže může. Anarchie může být téměř cokoli.

Čili jsem získal dojem, že M. N. Rothbard si přál, aby anarchie byla kapitalismem, bylo to jeho přání. Ale rozhodně to není fakt. Obráceně to možná platí, ale takto ne.

Rozumím; jen prosím počítejte s tím, že i když do toho věnujete čas, nemusí to vyjít.

Současný systém naopak vytváří větší a větší napětí ve společnosti; stačí se podívat po světě.
Navíc anarchokapitalismus pomůže dlouhodobě více těm současným chudým než vážně bohatým.

To samozřejmě chápu.

Bohužel jsem si nedělal poznámky. Během týdne se zkusím znovu podívat na příslušná videa a vypsat to stručně do bodů. Pak to sem napíšu. Nemám teď tolik času, takže mi to možná bude trvat i déle. Zatím.

Netvářím se, že současný systém něco řeší, to vyřešit nelze, spravedlnost na tomto světě není, říkám jen, že současný systém drží lidi od toho, aby se kvůli různým křivdám pozabíjeli. Ale tlačte dál anarchokapitalismus, pokud si myslíte, že to vyjde. Až chudí uvidí, jak si boháči ještě víc užívají svůj luxus, podle mě dojde spíš k bestiálnímu vraždění.

O čem přesně chcete debatovat? A můžete napsat nějakou základní osnovu argumentů? Přeci jen nemohu do Studia zvát kohokoliv, kdo si o to pozvání řekne, nějakým způsobem vybírám lidi, kteří dokáží nějak formulovat alespoň to téma, o kterém chtějí mluvit (a já to shledám zajímavým).

To, co hlásám, rozhodně nepomíjí kontext minulých křivd; navíc Vy vnímáte bohaté a chudé jako úplně oddělené skupiny, což je absurdní.
Bavíme se tady o přechodu k jinému uspořádání společnosti, které bude trvat GENERACE.
Ano, stala se spousta křivd, ale protože jsou už dávno staré, nelze ani pořádně rozlišit, které ty křivdy koho poškozují a komu pomáhají (nejspíš každému budou nějaké škodit a jiné pomáhat).
Tváříte se, jako kdyby to současný systém nějak řešil, což není pravda; tento systém ani nedokáže rozlišit mezi poškozenými a poškozujícími, navíc když se většina těch křiv děla, nikdo z nich nebyl na světě.

Tato debata mi přijde ta absurdní, že do ní už určitě nechci věnovat moc času.

Dívám se na YT video s paní Pixovou a první část mě triggerovala ona, druhou část Vy. Při vší úctě k ní nevím, zda-li je vhodným oponentem do debaty o klimatické změně, tak se nabízím já, jelikož si myslím, že bychom mohli mít na toto téma trochu hlubší a techničtější debatu.

Mám k Vašemu názoru hodně výtek, z nichž některé jsem již dříve adresoval v komentářích pod staršími YT videi, ale nechce se mi už psát slohy, navíc komunikace přes komentáře mívá vysokou latenci (člověk může dlouho čekat na odpověď).

Co Vy na to?

A jak přestaneme páchat křivdy? Tím, že se přesuneme do anarchokapitalismu, kde ti, co mají majetek (vliv, vzdělání, luxus) díky minulým křivdám, budou moct dál rozmnožovat svůj majetek (vliv, vzdělání, luxus)? To je něco, co ti, co kvůli minulým křivdám dnes všechen ten luxus nemají, nikdy nedopustí. Pokud se nechceme pozabíjet (protože důvodů k tomu máme mnoho, např. všechny minulé křivdy, a tisíce dalších křivd, které se dějí každých den), tak se musíme nějak dohodnout. Myslím, že se nikdy nedohodneme na tom, co hlásáte vy, protože to, co hlásáte vy, právě pomíjí ten kontext minulých křivd.

Minulé křivdy samozřejmě napravit nejdou, s tím souhlasím.
Ale zároveň vyzývám k tomu, abychom přestali páchat další, to je celé. Budeme-li páchat další (s jakkoliv pitomou výmluvou; třeba na křivdy minulosti), nikam se neposuneme.

Ano, já vím, že mluvíte o postupném přechodu, píšu to i ve svém příspěvku. Ale i postupný přechod nezmění to, že někteří lidé získali majetek (ale i vzdělání, lepší vyhlídky apod.) na základě násilí, které bylo spácháno někdy v minulosti vůči někomu jinému. Musíme se prostě nějak dohodnout. A je jasné, že ti lidí, kteří kvůli křivdám z minulosti na tom dnes nejsou dobře (a takových lidí není vůbec málo, včetně různých menšin, potomků lidí, na kterých byly provedeny genocidy apod.) budou asi jen těžko souhlasit s tím, že si bohatí nějak zaslouží svůj luxusní život. Tenhle problém jen tak nezmizí, protože svět je kruté místo, kde žádná spravedlnost není. Křivdy budou dál a dál. Proto se musíme nějak dohodnout, nic jiného nám nezbývá. V současné době nás od vzájemného zabíjení dělí jen to, že se přerozděluje, lidé prostě cítí, že boháči alespoň trochu přerozdělují, pokud ztratíme tuhle křehkou rovnováhu, čekají nás další totality.

Dobrý den.
Samozřejmě zdůvodňuji; nemluvím o žádné tlusté čáře, ale o postupném přechodu (a to hodně zdůrazňuji).

Dobrý den, dnes jsem sledoval váš rozhovor s Michaelou Pixovou a došla mi jedna věc. Vy ve svých teoriích vůbec nezohledňujete, že historie lidstva je plná nespravedlností, majetek celé řady lidí vzniknul pomocí násilí (po třicetileté válce se například přesouval majetek od protestantů, v USA bylo dlouho dobu otroctví, byla celá řada genocid apod.), a my najednou teď v roce 2021 uděláme tlustou čáru, a od této chvíle se budeme pomalu přesouvat k anarchokapitalismu? To je přece nesmysl. Jasně, spoustu toho násilí udělal i stát, ale někdy ho udělali i soukromníci. Na světě žádná spravedlnost není. Musíme se prostě nějak dohodnout. Nic jiného nám nezbývá, ta tlustá čára udělat nejde, stalo se toho moc, kdy vzniknul majetek lidí i pomocí násilí. Dnešní děti některých rodin z toho zla dodnes profitují. V současné době jsme se dohodli na vzniku státu, který i něco přerozděluje, abychom se tady nepozabíjeli.

Tak jasně, že by někdo mohl koupit nějaké pozemky, které začne využívat určitým způsobem; ale těžko "celou Šumavu"; a pokud část, pak je asi jeho věc, jak využije pozemky, ZA PŘEDPOKLADU, že tím nebude poškozovat pozemky kolem (což skládka často může).

Pokud tam někdo postaví jen zdi s komínem, je to fakt asi jen jeho věc; a nevadí to moc ničemu.
Navíc by tohle státy musely nějak obhájit u vlastních občanů (alespoň ty demokratické), protože ti to budou platit.

Díky moc; i Vám!

->
Cokoliv někdo koupí, musí napřed někdo prodat; a kupovat "část šumavy" od jednotlivých vlastníků je dost velká operace, bohatě stačí, aby jediný člověk pustil informace a už by se o tom vědělo.
-------------------
Při prodeji pozemku, se dosavadní majitel/é nemusí o záměru dozvědět. Až se skoupí dost pozemku, tak se začnou využívat tímto způsobem. Jednak by to byla asi pro lidi asi dobrá lekce, třeba by chtěli spíš takové pozemky pronajímat, minimálně ti, kteří by to dělalo vrásky na čele.

Na druhou stranu, nevěřím, že kdyby se něco takové stalo, tak by to nebylo použito proti systému (anarchokapitalismu). Opět to nemusí být něco, čím pohne "lidmi u nás", kteří si anarchokapitalismusm přejí. Mohlo by to ale ovlivnit zahraniční vztahy a v důsledku ovlivnit např. zahraniční poptávky u nás.

->
Navíc není pravděpodobné, že by vlastníci všichni prodali.
-------------------
To je mi jasné.

->
Co se týče stavby uhelné elektrárny uprostřed města, tak tam by se dalo asi celkem snadno prokázat porušení NAPu vůči obyvatelům z toho bordelu, co ta elektrárna vyprodukuje.
-------------------
Omlouvám se za špatné vyjádření. Opět by šlo spíše "protest". Nikdy by nemuseli být uvedena do provozu, a ani by nebyla být funkční, prostě jenom zdi s komínem. Zahraniční národy by elektrárnu zmedialozovaly a a použili ve svých televizích s titulkem "něčeho takového se nemusíte v demokracii bát!". Státy by tak např. omezovaly svojí poptávky po levné energii z Česka. Je to hloupý příklad...

-------------------
Proč by to státy dělaly? No, věřím, že anarchokapitalismus udělá celý národ bohatší a k tomu produkty/služby levnější. To může být pro zahraniční firmy výhodou i nevýhodou.

Pokud by to bylo nevýhodou, myslím si, že v anarchokapitalistické společnosti mají více způsobů jak někomu udělat naschvál. Třeba se nám poveden naštvat facebook. Facebook nás to může chtít vrátit třeba tím, že koupí např. národní památku/y, a nějak jí zesměšní, a zničí. To porušení NAPu není?

V anarchokapitalismu existuje asi i více způsobu jak se bránit, ale i jak "poškodit".
Na úrovni národu si to představit umím. Pokud se ale do mixu dostanou, neskutečně bohaté zahraniční národy, tak tomu moc nevěřím.

Tak přeji do roku nového roku vše nejlšpší do nového roku!