Kniha návštěv Urza.cz

Chtiel bych vám popopřát vše a popřát všechno nejlepčí a bě bě hodnije zdravý no do novýho roku popřát jakože díky za tio co dělátě? Atť je mnohem zddaraví!

To ale byla otázka na vás. No necháme toho, evidentně si nerozumíme.

Opět nechápu: Jaký je rozdíl mezi cíleným a random privátním klíčem? To, co jste psal v minulém příspěvku, mi to nijak nevysvětluje; tam jste psal o způsobu rozdělování bitcoinů, ne o privátním klíči.

No ano, nemusí být nutně peněženka na Bitcoiny, je to jen jedna z možností. Ale ten privátní klíč může být právě random, nebo cílený.

Tak člověk nemusí mít peněženku, aby disponoval Bitcoinem; stačí mu privátní klíč(e), které peněženka může spravovat.
Pořád ale nechápu, kam směřuje otázka. Bitcoiny jsou rozděleny mezi držitele, jejich majitele poznáte tím, že má klíč; nové přibývají těžbou. Není tedy co dál rozdělovat.

Když máte fyzické peníze (fiat měnu), je to něco jiného než u kryptoměn typu Bitcoin. Bitcoin fyzicky neexistuje, je jen v digitální podobě. Proto je třeba ho nějak odlišit podle toho, komu patří. A k tomu slouží Btc. peněženka - pozor, ani Btc peněženka není hmotná věc, fyzicky neexistuje, podobně jako Bitcoin. Nu a je potřeba nějakého klíče, jak rozdělit Bitcoiny mezi jednotlivé držitele. Ten klíč může být náhodný (random), nebo cílený. Ten random ale neznamená, že by se Bitcoiny alokovaly zcela náhodně mezi držitele (to by ani nedávalo smasl), ale hodně volně bych to přirovnal například k parkovišti, kde je x volných míst a řidič nemá přiřazené konkrétní místo, ale zaparkuje tam, kde je zrovna volný flek. Když je těch míst více, může si vybrat. To odpovídá tomu "random" Bitcoinu. Naopak třeba u bloku garáží na sídlišti má každý vlastník svoji konkrétní garáž a vždy parkuje jen v té své. Nemůže zaparkovatsvůj vůz do cizí garáže, přestože je třeba zrovna volná. To je ten cílený Bitcoin. To přirovnání je ale hodně zjednodušené, ve skutečnosti je to mnohem složitější.

Obávám se, že pořád nerozumím. Co myslíte tím "přiřazením" k BTC peněženkám?

Ono je to tak schválně napsáno, aby to to mohl každý shodit; a v další kapitole navazuji.
Ohledně financování doporučuji přečíst The Beautiful Tree od Jamese Tooleyho; on tam popisuje, jak to funguje v nejchudších částech světa (Indie, Afrika), přičemž když si to mohou dovolit tam, my tady určitě taky.

Violončelo měl zřejmě na mysli rozdíl mezi random (náhodným), tedy necíleným Bitcoinem a cíleným Bitcoinem - tedy tím, který je přiřazen k jednotlivým Btc. peněženkám. Také by mě to zajímalo, rád bych znal Váš názor. Děkuji za odpověď.

OK, teď js si přečetl další kapitolu. 🤣 Velmi zajímavé. Spíš si ale právě neumím představit to financování - především mám v hlavě argument ohledně možností pro chudé rodiny. V tomto ohledu ale opět vycházím ze stávajícího systému, kde právě vláda soukromé škole hází klacek pod nohy omezením financování a vytváří onen monopol na vzdělávání. Rodiče tak jsou nuceni platit, škola si nemůže dovolit stipendijní program (píšu o základní škole) a tím pádem se uzavře právě chudší části obyvatel.

Ten předposlední odstavec u školství asi přesahuje meze mé představivosti. Pracuji na střední odborné škole a zároveň se angazuji v základní škole za rodiče, kde je forma vzdělávání opravdu jiná (není zvonění, celý den je rozdělen do bloků, není ohraničen přestávkami a obecně je zde mnohem větší podpora individuálních schopností žáků s důrazem na rozvíjení takových schopnosti). Ekonomicky jsem zastáncem velké decentralizace i proto jsem se dostal k vašim textům. I přesto všechno mi právě zmíněný odstavec přijde jako extrémní řešení zejména s ohledem na tvarnost děti na prvním stupni. Dokážu si toto představit v rámci středního, vysokého školství a asi i na druhém stupni. Ale právě ten první stupeň, nebo třeba školka, je pro mne těžko představitelný. Ale díky za ty texty (čtu postupně, takže se ke zbytku postupně dostanu).

Zdravím.
Bohužel nerozumím otázce.

Zdravím, jaký máte názor na Bicoin? Respektive - je lepší jít do random Bitcoinu, nebo raději do cíleného Bitcoinu? Jsem v těchto věcech poměrně laik a různí lidé mi radí různě. Někdo preferuje random, jiný cílený. V čem je který výhodněší a co je naopak slabinou? Děkuji za odpověď.

Neplánuji; a nemyslím.

Urzo neplanujes sundat dready nekdy? Myslim, ze by to prospelo tve image.

"A pokud by nektery z nich byl efektivnejsi nic nebrani tomu aby si jeden z nich od ostatnich koupil 100% a zhodnocoval dal."
Tak tohle už vůbec nedává smysl. Tím už na vlastnictví nic neměníte, jen ho u některých zdrojů "zresetujete".
Nemluvě o tom, že tohle by pak už vůbec nefungovalo, protože pokud by majitel musel odkupovat takto, pak tam přijdou lidi, kteří o ten zdroj nemají vůbec zájem, akorát jim ho soudce určí, protože dle Vašeho práva by se to mělo rozdělit, takže pak budou od majitele inkasovat peníze.

Půdu, která patří státu, by bylo při jeho zániku potřeba nějak rozdělit mezi lidi; a to vůbec nemusí probíhat homesteadingem (variant je hodně; a asi to nemá cenu teď řešit).

No ale ten soudce by udelal misto jednoho majitele vice majitelu, kteri by vsichni meli zajem zhodnocovat. A pokud by nektery z nich byl efektivnejsi nic nebrani tomu aby si jeden z nich od ostatnich koupil 100% a zhodnocoval dal.

Dosahne se tim toho, ze ostatni budou jakoby kompenzovani za to ze prisly o moznost to samy homesteadovat tim ze je nekdo predbehl.

I kdyby to bylo trochu min efektivni tak efektivita neni jedine meritko. Treba by to takhle bylo spravedlivejsi.

-----
Ke krajine diky. Je fakt ze dnes je vetsina pudy rozebrana. Ale napadlo me ze puda ktera ted (ne)patri statu vlastne dle ankap pohledu nema legitimniho vlastnika. Takze kdyby se nejaky stat rychle rozpadl/promenil na ankap vlastne by byla pak ta puda k dispozici.

Ale asi je to zbytecne nad tim uvazovat kdyz je to zase nerealisticky scenar ze? Tak jen ze zvidavosti.

Právě majitel má největší zájem spravovat svůj majetek tak, aby ho co nejvíce zhodnotil.

S krajinou by soud rozhodoval v případě, že by to někdo rozporoval. Každopádně to se pořád bavíme o homesteadingu, který je spíše teoretický (dnes už). Kdo už něco vlastní, tam je to bezpředmětné (a bude to vlastnit dál, i když z toho udělá rezervaci).

No ano, prenesu to z majitele na soudce, ale to je prece ta pointa. U soudce je predpoklad ze se bude snazit spravedlive rozhodovat, oproti tomu majitel bude chtit maximum pro sebe.

K tomu vlastneni krajiny:
Jak je mysleno ze by rozhodoval soud? Ze bych se zeptal predem jak to mam udelat?

Tím ale naprosto nic neřešíte; jen vlastně místo toho, aby rozhodoval majitel, bude rozhodovat soudce, takže ten problém jen přenesete z jednoho člověka na jiného.

Vlastnit krajinu, ze které uděláte rezervarci, rozhodně lze; otázka je, jestli (a jak) by šlo rezervaci homesteadovat, ale určitě nějak ano (detaily by řešil soud). S lesem je to podobné.

jeste z dovolenim 2 dotazy:

1) lze v ankapu privlastnit vetsi kus krajiny za ucelem udelat z toho prirodni rezervaci? Pointa je v tom ze privlastnovani chapu tak ze musim neco pomoci sve prace zmenit abych si to mohl privlastnit takze u te rezervace nemam jasno jak by to slo? opllotit?

2) podobna otazka ale je to les. Mohu si privlastnit stromy v lese, ktere jsem nezasadil? pripadne jak? staci si je treba nejak oznacit aby mi je nikdo treba 3 roky nekacel, nebo musim ohradit atd.?

Pravda, obecní pastvina je problém pokud je k ní neomezený přístup, teď si uvědomuju že jsem se do toho zamotal, když jsem prve napsal že nelze nikoho vyloučit. Ale snad se mi to povede vyjasnit.

Zkusím to formulovat jinak: nikdo nesmi branit v uzivani specialniho statku tomu, komu nárok na užívání uzná soud
(něco takovýho)

Příklad s potokem:
2 zemědělci se podělí dohodou pul na pul o potok a brani ostatnim v uzivani

Nahodni pocestni asi nebudou nic resit, ale nekdo kdo tam chodi pravidelne jo.

kdyz se treba prihlasi babka ktera je zvykla tam urcitou rocni dobu chodit pro vodu protoze ma kousek opodal chatu a oni ji tam nebudou chtit poustet. tak by se babka u soudcu mohla domoci prava, aby ji tam pousteli nabirat vodu např 10L denně.

potom by si nejaky dalsi zemedelec udelal pole taky u toho potoka a chtel zacit taky brat vodu, tak by se mohl taky obratit na soudce a ten by nejak dle situace rozhodnul. treba by uznal ze ti 2 tam byly driv a rozdelil by to 40:40:20 plus babicka.

Ti jednotlivy ucastnici si potom mohou mezi sebou i obchodovat ta prava takze treba ten 3. zemedelec co dostal od soudu narok jen na 20% bude efektivnejsi a vyplati se mu jeste koupit od jednoho z puvodnich dalsich 10%.

potom by treba nejaky svaz houbaru nebo cyklistu taky sel za soudem, ze okolo toho potoka casto prochazi/projizdi a ze by jejich clenove chteli mit moznost se napit.

Soudce by treba rekl ze maitele musi umoznit houbarum a cyklistum se obcas napit ale nesmi bez dalsiho dovoleni odvadet vodu jinam.

vzdy dle situace


Tak snad je to pochopitelne. Jakoze muzeme omezit ostatni, ale pouze pokud nekdo dalsi neprosadi u soudu jinak. Presne jak jsi/jste psal ze se prenese castecne rozhodnuti majitele na soudce. Prijde mi to lepsi nez trvat absolutně na systému první bere vše.

Podle čeho rozlousknout co je lepší? pravidlo první bere je jednodušší, ale mozna mene spravedlive.

Odměřování odškodnění je obecnější problém, nejen tady; obecně při poškození (libovolném) je třeba to odškodnění určit, přičemž je zjevné, že to není možné udělat dobře (kvůli interpersonální neporovnatelnosti užitku), je třeba to odhadovat.

Ano, stát může vzniknout z trhu; to je ale obecnější záležitost: libovolné společenské uspořádnání může vzniknout z libovolného jiného, takže i stát může vzniknout z ankapu.
Ohledně toho, jak a proč by se to mohlo a nemohlo stát, v poslední době vyšla nějaká videa v Kanálu Svobodného přístavu.

Dík, ta druhá odpověď je dobrá, to odškodnění mě nenapadlo, i když to pořád není jasné jak ho vyměřit, když to pro každého bude mít různou hodnotu, ale to je spíš technický detail.

S tou první ale mám trochu problém. Ten monopol na násilí může vzniknout tržně. Přece kdyby byly agentury na ochranu lidí, a jedna by byla silnější a rozhodla se ničit konkurenci, tak taky může získat monopol, když to lidem nebude vadit a budou podporovat tu jednu agenturu (což je dnešní případ). Analogicky, dnes si taky můžu založit svoji policii, pokud budu dost silný abych konkuroval státu. Nebo to mám chápat tak, že ve chvíli kdy se ankapu objeví tak silný hráč, že si umí udělat monopol na násilí (a začne ho zneužívat), tak to už není ankap?

1/ V monopolu na násilí.
2/ Kdokoliv (nejen bezpečnostní agentura) si může technicky dělat cokoliv, co uzná za vhodné; akorát když se ukáže, že omezil svobodu nevinného, stává se agresorem, který musí oběť odškodnit (což je mnedle správně).

Čau, 2 otázky:

Jaký je fundamentální rozdíl mezi ankapem s dnešním uspořádáním, když si stát představíme jako firmu která aktivně ničí konkurenci a znásilňuje lidi?

Další otázka; když je bezpečnostní agentura, může dělat preventivní zákroky? Třeba si myslí že nějaký člověk má na 50% bombu (ale ve skutečnosti ji nemá), zákazníci té agentury mají zájem na tom, aby se na tom člověku nějak provedla kontrola, ale když se ho budou snažit zadržet, tak tím přece budou omezovat jeho svobodu, z jeho strany třeba nezaviněně, ale dít se to asi bude, protože ti zákazníci to chtějí. Není to proti NAPu? Není to prakticky nevyhnutelné?

Dík

Myslím, že je problém, že skoro všechny zdroje mají omezenou kapacitu (u vodního toku je to jasné, ale ona i cesta má omezenou kapacitu); a říci, že „nikdo nikoho nesmí vyloučit ze spotřeby“ je sice krásný ideál, ale typicky jak to v praxi udělat?

Zaprvé i snaha o to povede k neefektivitě a plýtávní (tragédie obecní pastviny). A zadruhé praktická realizace stejně znamená, že nějaký soudce bude rozhodovat, jak dělit statek mezi lidi (tj. bude je v praxi stejně vylučovat ze spotřeby), čímž se vlastně celý ten problém jen přenese z majitele na soudce.

Tak řekněme že chci srovnat klasický ankap vs X.

Tím X by byl systém podobný ankapu, ale s tím, že by se netrvalo na nedotknutelnosti vlastnictví, ale byl by tam vnesen koncept neutrality některých přírodních zdrojů a nikdo by nesměl nikoho vyloučit z užívání těch zdrojů, které by pod to spadaly.

To které zdroje by byly neutrální není potřeba detailně popsat. Stačí se shodnout na existenci toho konceptu a na tom, že obecně to lze aplikovat na situace kdy je zdroj nenahraditelný nebo jen extrémně těžko nahraditelný pokud by si jej někdo přivlastnil. Jednotlivé případy potom můžou rozhodovat soudci nebo strany sporu individuálně.

Příklad.
Pokud by byla cesta (kterou nikdo vlastní prací nevytvořil) mezi 2 městy kde není alternativní trasa nebo jen výrazně horší, tak v ankapu hrozí, že nějaký vykuk cestu nebo její část homestaduje a bude vybírat průchodné. V takovém případě se tomu nelze bránit pokud nechci porušit ankap principy (nedotknutelnost vlastnictví).

Ve verzi X by bylo možné tvrdit, že se jedná o speciální zdroj a nechat rozhodnout soud, jestli má vykuk právo vybírat poplatek nebo ne.

Tento koncept nebrání lidem vylepšovat ty neutrální statky. Stále je možnost zafinancovat to tím, že se vyberou peníze na zlepšení a údržbu od dobrovolníků. Ale zároveň nelze bránit ostatním v bezplatném užívání.

Pokud by šlo o něco jako vodní zdroj, který je víc omezený kapacitou (průtok) pak by opět soudce mohl rozhodnout jak jednotlivé případy řešit. Např. pokud více zemědělců chce využívat vodu z 1 malého potoka, může rozhodnout tak, že si to musí podělit rovnoměrně dle počtu zájemců a že nemůžou pocestným bránit aby se napily atp.

Podobně by šel řešit i ten můj první extrémní příklad kde část osadníků zabrala veškeré vodní zdroje a úrodnou půdu na malém ostrově. Soud by mohl rozhodnout, že to co si postavili a zaseli je jejich, ale že nemohou na trvalo zabrat všechnu půdu. Takže by třeba museli sklidit poslední sklizeň a poté část půdy uvolnit ostatním zájemcům.

Konkrétní řešení příkladů není podstatné. Jde o to, že by na rozdíl od klasického ankapu byla ve sporu možnost odvolat se na nějaký všeobecně přijímaný koncept který jde proti absolutnímu vlastnictví a snadněji by se slabší (později příchozí) straně vyjednávalo kompromisní řešení.