Kniha návštěv Urza.cz

Zdravím.
To v podstatě není možné; jen pro lidi, kterým věřím.

Zdravím.
Netvrdím, že je to pro mě v pohodě; říkám, že to chápu, že by to nejspíš naše společnost tak měla nastavené, ale pořád je to porušení NAPu. Rozhodně netvrdím, že já bych takto NAP porušil; jen že jsem schopen to pochopit a že naše společnost by to tak nejspíš měla.
Co se týče morálky, tak opakovaně jasně říkám, že i některé nemorální věci jsou v souladu s NAPem (ne všechny); mrkněte na přednášku o NAPu, kde to rozebírám.
Hitler dle mého názoru NAP porušoval coby vůdce státu.

Zdravím.
13. září jsem pryč.

Dobrý den, jak se můžu stát členem Vaší strany?

Make sense,

Sám někde tvrdíte (teď nevím konkretni video), že porušení NAPu třeba v případě týrání zvířat je pro vás soukromě v pohodě a byl byste s tím v pořádku a že je to Váš soukromý názor ale klidně byste porušil ten NAP v tomhle případě. Nerozumím moc tomu jak tedy třeba znásilňování je podle Vás nemorální, protože to porušuje NAP a týrání zvířat je taky nemorální i přes to, že to neporušuje NAP.

Budete asi argumentovat tím, že by po tom byla poptávka na trhu práv a proto by to ty firmy dělali i když je to v rozporu s NAPem. V čem je to ale teda podle Vás jiné, když nějaký skvělý emoční řečník ve stylu hitler bude přesvědčovat lidi ať dělají prasárny ktere budou taky v rozporu s NAPem, podle logiky: ,,můžeme porušovat NAP ve prospěch společenské poptávky je to legitimní, stačí jen ta společenská poptávka'' nebo aspoň mi to podle toho co jste tvrdil přišlo.. že tam dáváte tuhle podmínku

Ahoj Urzo, nechceš prezentovat na Mensa Akademii? https://akademie.mensa.cz/

Kdybychom měli brát v úvahu možná ovlivenní věcmi, které neznáme, způsoby, které neznáme, pak by nešlo argumentovat nějak ničím, ne?

Zdravím.
Rozečetl jsem to a než budu pokračovat, mám důležitou otázku: Psal jste to Vy, nebo AI?

Proč je validní argumentovat standard oilem, když vznikl na trhu, ktery mohl byt manipulovaný nějakou proměnnou státem, kterou ani neznáme?

Anarchokapitalistický Manifest Proti Agorismu

Jako horlivý anarchokapitalista potvrzuji, že agorismus, i když sdílí určité libertariánské ideály, je zásadně chybnou a neudržitelnou strategií k dosažení svobodné společnosti. Tento manifest představuje přísnou kritiku agorismu, založenou na anarchokapitalistických principech a podporovanou příklady z reálného světa, které odhalují jeho strukturální a praktické nedostatky. Můj odpor nevyplývá z odmítnutí individuální svobody nebo trhu, ale z přesvědčení, že agorismus se svou závislostí na černých trzích a protiekonomii je neúčinnou, riskantní a morálně nejednoznačnou cestou ke společnosti bez státní příslušnosti.

1. Definice a základní principy

Anarchokapitalismus obhajuje společnost založenou na soukromém vlastnictví, volných trzích a principu neútočení, kde všechny služby—včetně bezpečnosti a spravedlnosti — poskytují konkurenční soukromé subjekty. Agorismus, navržený Samuelem Edwardem Konkinem III., sdílí odmítnutí státu, ale podporuje strategii "kontraekonomie": působí na černých nebo šedých trzích, vyhýbá se státním předpisům a daním, aby podkopal stát až do jeho zhroucení.

Ačkoli oba systémy hledají svobodu, anarchokapitalismus se zaměřuje na vytváření robustních a transparentních institucí v rámci volného trhu, zatímco agorismus závisí na tajném podvracení. Tento zásadní rozdíl vede agorismus k řadě praktických a etických problémů, díky nimž je neproveditelný.

2. Teoretická kritika: vady Agorismu

A) závislost na tajné

Agorismus vyžaduje působení mimo zákonnost státu, což znamená podzemní ekonomiku závislou na diskrétnosti a anonymitě. To vytváří strukturální zranitelnost: agoristé jsou neustále vystaveni státní represi. Na rozdíl od anarchokapitalismu, který usiluje o vybudování viditelných a udržitelných institucí (jako jsou arbitráže nebo soukromé bezpečnostní agentury), je agorismus omezen na neprůhledné činnosti, které nemohou eskalovat bez rizika zásahu státu.

Příklad z reálného světa: Silk Road, online tržiště založené na agoristických principech, které fungovalo na temném webu, je paradigmatickým případem. Ačkoli byla původně úspěšná jako platforma pro anonymní transakce, byla FBI demontována v roce 2013 po zatčení jejího zakladatele Rosse Ulbrichta. Tento případ ukazuje, že černé trhy, které zdaleka nepodkopávají stát, jsou snadným cílem jeho agentur, které mají nadstandardní zdroje k jejich infiltraci a demontáži.

B) ekonomická neefektivnost

Agorismus, když působí mimo právní struktury, čelí vysokým transakčním nákladům kvůli potřebě anonymity, nedostatku vymahatelných smluv a obtížnosti škálování operací. V anarchokapitalistickém systému fungují trhy s jasnými pravidly založenými na soukromém vlastnictví a dobrovolném plnění smluv, což snižuje tření a podporuje inovace. Agoristické trhy jsou naopak omezeny nedůvěrou vlastní Tajným transakcím.

Příklad z reálného světa: v zemích s významnými neformálními ekonomikami, jako je Venezuela, jsou černé trhy (např. paralelní obchodování s dolary) běžné, ale nesvrhly stát. Místo toho generují neefektivitu: obchodníci čelí riziku vydírání, násilí a zatýkání a spotřebitelé platí nadsazené ceny kvůli nedostatku otevřené konkurence. To je na rozdíl od legálních trhů v zemích s větší ekonomickou svobodou, jako je Singapur, kde transparentnost a konkurence poháněly prosperitu bez nutnosti utajení.

C) Etický Rozpor

Agorismus oslavuje vyhýbání se předpisům a daním jako akty odporu, ale nerozlišuje mezi nespravedlivými zákony (například konfiskačními daněmi) a normami, které by mohly chránit individuální práva v nepřítomnosti státu. Například agorista by mohl ospravedlnit prodej produktů bez splnění bezpečnostních norem, což by potenciálně porušilo zásadu neútočení ohrožením ostatních. Anarchokapitalismus naopak zdůrazňuje individuální odpovědnost a vytváření soukromých institucí k zajištění standardů bez státního nátlaku.

Příklad z reálného světa: na černých trzích s farmaceutickými výrobky v rozvojových zemích, jako je Indie nebo Nigérie, je prodej padělaných nebo nestandardních léků běžný. Tyto praktiky, které jsou v souladu s agoristickým étosem vyhýbání se předpisům, způsobily značné škody, včetně úmrtí na neúčinné drogy. V anarchokapitalistickém systému by soukromé certifikační společnosti soutěžily o záruku kvality a chránily spotřebitele bez potřeby státu.

3. Praktická kritika: nemožnost škálování

Agorismus sází na kolaps státu šířením černých trhů, ale nenabízí životaschopný plán na nahrazení státních funkcí robustními soukromými institucemi. V anarchokapitalismu přechod ke svobodné společnosti zahrnuje rozvoj systémů bezpečnosti, spravedlnosti a arbitráže, které mohou fungovat otevřeně a v měřítku. Agorismus tím, že se zaměřuje na okrajové činnosti, nedokáže tyto instituce vybudovat a zanechává vakuum, které může stát nebo kriminální aktéři zaplnit.

Historický příklad: během prohibice ve Spojených státech (1920-1933) černý trh s alkoholem prosperoval, ale neoslabil stát. Místo toho zmocnila zločinecké organizace, jako je mafie, která profitovala z podzemí. Když prohibice skončila, stát znovu získal kontrolu, aniž by černé trhy zanechaly trvalé institucionální dědictví. To ilustruje, že protiekonomika nemusí nutně vést ke svobodnější společnosti, ale může posílit nežádoucí aktéry.

4. Nadřazenost anarchokapitalismu

Anarchokapitalismus navrhuje robustnější přístup: vytvořit volné trhy, které fungují v rámci soukromého vlastnictví a dobrovolných smluv. Místo toho, aby se státu vyhýbal, snaží se ho vytlačit přímou konkurencí. Například soukromé bezpečnostní a rozhodčí společnosti by mohly nabídnout efektivnější a spravedlivější služby než státní monopoly, získat legitimitu a podporu veřejnosti.

Současný příklad: v oblasti kryptoměn projekty jako Bitcoin zpočátku přitahovaly agoristy pro jejich potenciál pro anonymní transakce. Jeho skutečný dopad byl však větší v anarchokapitalistické sféře: společnosti jako Coinbase a Binance fungují otevřeně, integrují se s finančním systémem a nabízejí regulované služby, které přilákaly miliony uživatelů. Tyto společnosti tím, že působí v tržním rámci, udělaly pro popularizaci decentralizace více než černé trhy, jako je Silk Road.

5. Uzavření

Agorismus, i když je poháněn touhou po svobodě, je strategií odsouzenou k neúspěchu. Jeho závislost na podzemí ji činí zranitelnou vůči státní represi, ekonomicky neefektivní a eticky spornou. Příklady Hedvábné stezky, černých trhů v neformálních ekonomikách a prohibice ukazují, že protiekonomika nerozebírá stát ani nestaví udržitelné instituce. Naproti tomu anarchokapitalismus nabízí soudržnější a praktičtější vizi: volné trhy založené na soukromém vlastnictví, transparentnosti a hospodářské soutěži.

Jako anarchokapitalisté musíme odmítnout agorismus ne proto, že milujeme stát, ale proto, že milujeme svobodu. Skutečné revoluce není dosaženo ve stínu, ale v otevřené a odvážné konstrukci společnosti, kde je stát zbytečný, nahrazený soukromými institucemi, které odrážejí hodnoty individuální svobody a odpovědnosti.

Jenže takhle volby nevypadají; nejspíš žádné a nikdy.
Těch potenciálních svobod a volebních témat je tolik, že není prakticky žádná strana, která by chtěla jen nesvobodu; typicky je to nějaký mix – a ty jednotlivé svobody nejdou z tohoto pohledu porovnávat.
Ale i kdyby to tak nebylo, není to z toho úplně jasné…
Říct někomu, aby někoho zabil, určitě není porušení vlastnických práv, ani když to dotyčný pak udělá.

Ano, mluvím o ideálech zejména ve spojení s cílovým stavem; ale pokud se bavíme o tom, jak se do toho stavu dostat, logicky musím vycházet z toho, co teď je (a to je prakticky jediný kontext, kdy zmiňuji takto ty důchody).

jakto že hození lístku není pověření okrádáním? Když to zjednoduším a jsou 2 strany, jedna říká že bude danit víc, druhá míň, tak přece volbou té socialistické volíš větší násilí a jsi za to tedy přímo zodpovědný, protože aktivně uděláš něco co vede k násilí, nebo s čím nesouhlasíš? Když to vezmu do extrému a byla by tu strana který by chtěla vyhladit romy (o čemž by se vědělo), lidi by ji zvolili a skutečně by došlo k tomu vyhlazení, tak pro tebe za to nejsou zodpovědní (beru to binárně) ti lidé co tu stranu volili?


jo, takhle to s důchodama chápu, jen mi to od tebe přijde jako výjimečně pragmatický pohled založený na současné situaci, když obvykle razíš ryze ideály :-) Já právě to "nejde zrušit důchody" vyrozuměl jako že to by se nemělo udělat a ne že to je politicky neprůchozí.

Jenže hození lístku do urny neznamená pověření někoho okrádáním.
Ohledně důchodů: Fakt tam nemám, že nechci znít jako extrémista (lol); jen když říkám, že ty důchody nejde ze dne na den zrušit, myslím tím, že to skutečně nejde, ne že by to nebylo legitimní. Když pomineme, že by to nejspíš shodil ústavní soud, žádná politická síla si tohle nemůže v demokracii dovolit; leda by to udělal nějaký diktátor (ale myslím, že ani tomu by to nejspíš neprošlo).

Ahoj, mám pár otázek/poznámek; díky za případné odpovědi.

říkáváš, že ty si nechceš brát peníze státu, ale je v pořádku když si je někdo bere, že "špatně je" ta příjmová část státu, ne výdajová. Taky říkáš, že je legitimní volit, jakožto vyjednávání s agresorem.

Tohle mi přijde nekonzistentní, přece nemůže být legitimní někoho (stát) pověřit aby okrádal jiné lidi a pak ty peníze dával mě - jasně, ta nelegitimita vzniká v tom okrádání, ale spíš mám pochopení s lidmi kteří nevyužívají stát ke svému prospěchu. Zejména křiklavé mi to přijde u důchodců, kteří jsou ekonomicky čistí příjemci a politicky rozhodují o tom, že stát má okrádat ekonomicky aktivní lidi. Co si o tom myslíš?

Potom mám otázku k důchodům - když na ně dojde řeč, ty říkáváš že se nemůžou zrušit, protože ti současní důchodci přispívali do systému s tím že se o ně stát postará a nemohli si spořit. Tady mi není jasné jestli to je tvoje přesvědčení, nebo jestli jen nechceš znít jako extrémista. Mně by přišlo naprosto legitimní zítra zrušit důchody, ty důchody se platí z mých peněz a přece není argument pro to abych já musel přispívat do ponziho schématu to, že do něj lidi přispívali předemnou.

A nakonec, říkáváš že se nemůžou zrušit důchody ze dne na den, že to musí být postupné. (nejde o důchody, ale o nutnost pozvolné změny, jen si nevzpomenu na jiný příklad kdes to dával). A tady pocitově nesouhlasím. Myslím že kdyby se zítra zrušily důchody a lidi by dostávali o půlku víc peněz (30% rozpočtu jsou důchody, tak od oka počítám že platy by se zvedly z 0.7X na X), tak by se společnost o ty potřebné postarala a za nízké jednotky let by se to urovnalo a právě tohle je pro mě pocitově optimální utilitaristické řešení, že celkově mám pocit že spoustu věcí o kterých se říká že se nemůžou zrušit, by se klidně mohli zrušit ze dne na den a nic hroznýho by se nestalo.

Pak mezi nimi tedy nebude rozdíl, ne? Někteří lidi budou biologičtí, jiní mechaničtí; a jinak vše bude stejné?

Ano budou

A lidi tu ještě budou, nebo už ne?

Naprosto ve všem je nahradí, budou tu chodit humanoidi s ai v hlavě

Proč by měl? A co znamená nahradí lidi AI? V čem všem a do jaké míry?

Když nahradí lidi AI, dává kapitalismus smysl? Nedává pak větší smysl socialismus?

Já s Vámi souhlasím ohledně volební účasti, ale stojím si za argumentem, že volení může být vnímáno jako vyjednávání s agresorem, které neporušuje NAP.
I kdybych nebyl přepaden sám, ale třeba by se jednalo o únos mě a dalších lidí, můžu se zločinci v souladu s NAPem vyjednávat o tom, že právě já budu ten, koho propustí (i když to sníží šanci na propuštění ostatních).

Jelikože nevíme, jak funguje mozek, nevíme s jistotou ani to, jak fungují emoce; ano, můžeme předpokládat, že jsou jen stavem neuronů v mozku, ale dokud nepochopíme, jak fungují, nevíme to.

Každopádně jsem stejně odpověděl s předpokladem, že by tomu tak bylo…

Klidně takovou doménu udělejte; já tu potřebu nemám.

Stát by takovou firmu mohl násilím donutit k čemukoliv, protože ta firma má sice surovinu, ale ne monopol na násilí.

Jsem rád, že v přednášce o anarchoagorismu hájíte volební neúčast. Znám silné argumenty pro volební účast i neúčast, nicméně rozhodující je praktická zkušenost: Volil jsem v letech 2002-2013 a vždy se ukázalo, že jsem se zmýlil.

ZLO PLODÍ ZLO. Když zloděj něco ukradne, tak z principu nemůže použít lup na dobrý účel. Je absurdní kritizovat zloděje za to, jak nakládá s lupem, ale je potřeba kritizovat prvotní krádež. Daně jsou také krádež. Je proto skoro zbytečné zabývat se tím, že stát dělá všechno špatně a že (i libertariánské) politické strany degenerují. Všechno, co dělá stát, i kam putují státní peníze, je z principu špatné: vzdělání, zdravotnictví, soudy, církve, politické strany... Když si Svobodní stěžovali, že dostávají málo peněz na rozdíl od velkých politických stran, věděl jsem, že je to s nimi špatné.

Neuznávám argument pro volební účast, že jde o vyjednávání se zločincem. Vyjednávat se zločincem má právo každý sám za sebe, ale když je napadeno více obětí, tak není správné, aby jedna z obětí vyjednávala na úkor ostatních. Případ, kdy jste byl Vy sám přepaden, je bezpředmětný. Když je více obětí, některé s pachatelem spolupracují a jiné nikoli, vzájemně se zrazují, uplatňují subjektivní preference. Byl bych rád, kdyby se libertariáni shodli, že v politických otázkách subjektivních preferencí nebudou hlasovat ani zaujímat stanovisko pro/proti.

Ahoj, reaguji na Autor: Urza Čas: 2025-05-18 12:39:52 Titulek: odpověď pro Batmates
Nelíbí se mi tvrzení, že nemáme důkaz pro psychický stav jako stav hmoty. Co považuješ za důkaz? Je existence Higgsova bosonu dokázána? Uvádí se, že je dokázán na 99,99999 %, takže aby jsi byl konzistentní, musíš říct, že pro existenci Higgsova bosonu neexistuje důkaz. V opačném případě si stanovuješ sám arbitrárně hranici pravděpodobnostní pro důkaz existence. Stejně tak existuje na základě současného poznání nějaká pravděpodobnost, že psychický stav je dán čistě jen stavem hmoty.

Ahoj, mohli byste udelat debatu s Otakarem Foltynem? To bych si moc rad poslechl. Diky

Napadlo mě udělat nějakou jinou domenu, kde v nazvu nebude ankap ani urza a bude presmerovavat na texty z ankap.urza

nekolikrát jsem se setkal s tím, že jsem byl označeny za ancap sektáře, nebo treba ,,#TellMeIAm15WithoutSayingIt" xdd bez nejmenšího kritickeho myšlení.. Skoro jak kdyby jim někdo řekl co si o tom maji myslet xddd

K tomu co máš napsané na té stránce o monopolech k tomuhle:

Občasnou námitkou bývá, že by tyto teorie přestaly platit v případě, že by někdo získal jedinečný zdroj nějaké přírodní suroviny, ke které neexistuje substitut; všichni by pak museli danou surovinu získávat pouze od jejího jediného majitele. Tato námitka je správná, leč taková situace ještě nikdy nenastala a neumím si představit žádnou reálnou situaci, ve které by nastat mohla.

Mě napadla myšlenka, že pokud by se tohle stalo a mela by tahle firma takový monopol, tak by tomu nepomohlo ani to, kdyby se tam někde zjevil stát, to že to nějak zreguluje si moc nepomůže, protože je ta firma vlastně mocnější než ten stat

Jenže výroba léčiv má s volným trhem celkem pramálo společného; je to jedno z nejvíc regulovaných odvětví vůbec.
A monopoly rozebírám třeba tady: https://ankap.urza.cz/monopoly/

Ahoj, dostal jsem argument proti ancapu na který bych mel counter argument, ale asi nebude tak silný jak od tebe a zajimalo by mě jak by jsi to zbořil. Argument:


Radši budeš zase a znovu psát, jak si "podnikatel nevytáhne cenu inzulínu z prstu". A jak nerozumím ,,ekonomicke kalkulaci"

„Furthermore, over 90% of the global insulin market is in the hands of three companies—Eli Lilly, Sanofi, and Novo Nordisk. This limited competition is a major factor contributing to the unaffordable cost of insulin and other diabetes medicines, the authors argue.“
– https://medicine.yale.edu/news-article/prices-of-expensive-diabetes-medicines-and-weight-loss-drugs-are-drastically-higher-than-production-costs/

Víš, kolik stojí inzulin v USA? Pomůžu s googlením: 98,70 $.
Víš, kolik stojí výroba inzulinu? Zase pomůžu: 2,28 – 3,37 $
Víš, kolik stojí takový inzulin v Kanadě? Do třetice pomůžu: 12 $
https://www.rand.org/pubs/articles/2021/the-astronomical-price-of-insulin-hurts-american-families.html

Takže… ano… anarchokapitalismus je perfektní cíl, vůbec se nezvrhne v monopol, kde si budou lidé nastavovat ceny, jak se jim zlíbí, protože tam nebude žádná kontrola. A pokud se náhodou pokusíš něco změnit, tak tě pravděpodobně čeká brzký konec.
(https://www.bbc.com/news/business-68534703 + https://www.theguardian.com/business/article/2024/may/02/second-boeing-whistleblower-dies)


Napsal bych mu, že když to tak ví, tak proč tam nešel a neudělá si tam konkurenci, udelal by to stejny a jen si zmenšil cenu toho inzulinu a zbohatl by jak prase, ale proto to asi tak jednoduché nebude a něco tu cenu tlačí nahoru

Akorát mi to prijde jako celkem chabý argument, nemuže to byt tim, že se ten inzulín nejak reguloval necim a proto ta cena byla takova?