Kniha návštěv Urza.cz

Ano, co stát myslí vlastnictvím, je popsáno v těch všech dokumentech; ale dle žádného z nich není vlastníkem soukromých pozemků stát, takže platí, co jsem psal – stát ani netvrdí, že by byl vlastníkem (a to ani jeho ani dle mé definice).

Ano má, jsou to námitky k tomu co vysvětlujete v 2/. Na 1/ nereaguju protože tam nevidím zásadní problém. Dalo by se dlouze diskutovat o tom jak odvozovat legitimitu vlastnictví ve vašem smyslu slova a kdo prakticky může být čeho legitimním vlastníkem, ale to mi teď nepřijde podstatné, tak tu nechci debatu rozplizávat.

Není mi jasné co by měla být teď ta demagogie. Že "by" stát mohl něco tvrdit? Vždyť to netvrdí, takže to demagogie není. Co stát myslí vlastnictvím, jak ho vymezuje a omezuje, a jak zase vymezuje svoje vládnutí na svém území, včetně nad vlastnictvím (v tom smyslu jak je sám chápe) ostatních entit je docela dobře popsáno v základních dokumentech jako je ústava, LZPS a související zákony. Ano, dá se namítat, že je to celé komplikované, dají se tam možná najít nějaké chyby, dá se s tím nesouhlasit, ale je poměrně zjevné co se tím myslí a že to vlastnictví ve státě neodpovídá tomu, jak pojem vlastnictví chápete vy. Takže nevím jak a koho to má oblbovat nebo být demagogické. Stát se snaží chovat jako stát, což, jak jsem myslím už napsal, odpovídá víceméně tomu "vlastnictví" v ankap smyslu, a na žádný extra odpor to nenaráží.

Docela pochybuju že autoři těchto dokumentů vůbec něco tušili o ankapu a o tom jak chápe vlastnictví. I teď je to naprosto menšinový myšlenkový směr, takže nevím proč by se vůbec stát obtěžoval prohlašovat za "vlastníka" čehokoliv v ankap smyslu. Prostě se prohlašuje za stát, který "svrchovaně vládne" na svém uzemí.

Zdravím.
Díky moc za podporu; ani jednoho z nich neznám, nesleduji – pokud Vy je znáte, sledujete, nechtěl byste takový rozhovor dohodnout?

Ne, není to nekorektní; a vysvětlil jsem proč. Mé tvrzení se skládá z dvou vět, každá naráží na něco jiného:
1/ „Stát to území nevlastní,“ je má „hlavní pointa“, jak tomu říkáte (a na kterou vlastně ani nereagujete); nevlastní to území ani dle definice státu (zjevně), ale ani dle definice mé (protože ty pozemky nezískal legitimně).
2/ „Ale ani to sám netvrdí,“ naráží na to, že kdyby se to tvrdit pokusil, lidé (i etatisté) to absolutně odmítnou – a to je právě ta demagogie a blbnutí lidí, o kterém mluvíte, ale ze strany státu; on se k tomu majetku snaží chovat jako vlastník, ale ani se za něj neprohlašuje, protože ví, na jaký odpor by to narazilo.
Že slovem vlastnit myslí stát něco jiného než já, nerozporuji; ale to území nevlastní ani podle jedné z těch definic, takže je to jedno. A když to ukončím otázkou, kterou jste Vy začal, zeptám se, jestli něco z toho, co jste napsal, má rozporovat cokoliv z toho, co píšu já?

Rozhovor s Janem Stránským by se mi líbil také

Ahoj Urzo. Děkuji ti za tvou tvorbu která mi pomáhá otevírat oči a získávat informace. Jsem rodič a jako rodiče by mě zajímala diskuze tebe s Mariánem Jelínkem, nebo Janem Stránským, kteří zastávají názor dávat dětem hranice. Tito lidé mají tedy opačný postoj, vhled k výchově a nevýchově dětí. Šlo by udělat s někým z nich rozhovor ?

Jako rodič jsem ve velké propasti, protože je zde státní školství se svou propagandou, hranicemi a neefiktivitou ve vzdělávání a moc si přeji poskytnout dětem jinou možnost než jen státní školství, o tomhle si třeba můžeme soukromě napsat, za což bych byl moc vděčný a šťastný protože to mám ve více ohledech o něco komplikovanější, nebo aspoň si to myslím.

Děkuji a přeji všem pevné zdraví.

Má něco z toho, co jste napsal, rozporovat, že když stát mluví o vlastnictví, nemyslí tím totéž, co vy?
Protože to byl můj hlavní point. Pokud tomu tak je, pak je nekorektní míchat dva pojmy s odlišnými definicemi, jak to děláte, když říkáte "stát to území nejen nevlastní, ale ani to sám netvrdí". Skoro by se to dalo nazvat demagogií nebo blbnutím lidí.

Jinak s něčím, co píšete, souhlasím, s něčím ne, ale jelikož se mi zdá, že se to netýká hlavní pointy, nedává mi smysl to rozporovat.

Přesně na tohle jsem už víckrát reagoval:
1/ Stát zcela záměrně mluví o vlastnictví, ale pak ho omezuje, čímž blbne lidi; umíte si představit návrh zákona, že lidé nebudou vlastnit nic, vše bude státu, ale lidi to budou mít jen ve správě a nakládat s tím dle svolení státu? I kdyby ten návrh byl zcela ekvivalentní se současným stavem a nezměnilo by se fakticky vůbec nic, všichni by se proti tomu absolutně vzbouřili; to právě ukazuje, že celé to s vlastnictvím (a) je šaráda a (b) není náhoda, že stát netvrdí, že to vlastní.
2/ I když opomineme názvosloví, existuje tu spousta majetků, které byly soukromě vlastněny dávno před vznikem toho státu; ty rozhodně stát nepatří, ani kdybychom pominuli rozdílné názvosloví.

Až na to Urzo, že když stát mluví o vlastnictví, není to to samé, jako když o vlastnictví mluvíte vy. Kdyby to tak bylo tak stát vlastníkům uznává práva jako vy.

Nicméně fakt je, že vlastnící dle státního práva často s movitými i nemovitými věcmi mohou nakládat velmi omezeně, např. kvůli regulacím územního plánování. Často navíc nějaké konkrétní nakládání od vlastníka vyžaduje. Což je docela zjevně v rozporu s tím jak popisujete vlastnictví vy: "Nikdo nesmí nijak nakládat s objektem, který má vlastníka, bez jeho svolení, vyjma případů, kdy je to nutné pro nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví, případně porušil smlouvu." Vzhledem k tomu že stát má prakticky téměř monopol na násilí, je to on kdo prakticky se vším co se na jeho území nachází může libovolně nakládat. Jen se tomu neříká vlastnictví, ale třeba "svrchovanost".

Vzhledem k tomu, jak jinak mluvíte o definicích, konzistenci a nutnosti se shodnout na pojmech, když se o něčem bavíte, tak mě to až fyzicky bolí, tohle od vás opakovaně číst či slyšet. Jak když jeden mluví o koze a druhý o voze.

Až na to, že stát to území nejen nevlastní, ale ani to sám netvrdí, takže je to veskrze úplně mimo argument; asi jako kdybych řekl, že vykrádačka byla legitimní, protože vykrádající vlastní to území, aniž by to tvrdil třeba i on sám a aniž by ho koupil nebo tak xD

Dalo by se to samozřejmě rozvádět i stejně dál – pokud odstraníme tu podmínku, že to nevlastní, bylo by to v pohodě, kdyby se vloupal do svého? No, bylo; ale nestalo se tak.

Docela se mi libil argument pro daně, jenž zní: je to legitimní, protože území vlastní stát a je tam nějaká forma věcného břemene.

Jasně řekneš, že je to nevalidní argument, protože stát to získal násilně/opravdu to vlastní? Ale pokud odstraníme tuhle podmínku a tento stát by vznikl v ankapu, což je podle mě možná otázka kdy, než jestli a nějaký multimmiliardáři by skoupili vždycky území a diktovali by si takto podmínky, tak jsme tam kde jsme byli, je to vlastně ankap validní, protože ,,Můžeš jit bydlet jinam"

Prostě bude říkat: jestli tu chces koupit pozemek, tak budes platit vypalný, jestli ne, tak muzes jit za multimiliardarem frantou vedle, kterej dělá to stejný

Vlastně by to bylo uplně stejně nahovno, jen se štemplem možná situace vyustění ankapu

https://youtu.be/DfotxHKss40?feature=shared

Nevim jestli jsi to videl, ale prijde mi to zajimave

Tohle by pak posuzovaly volnotržní soudy.

Jelikož je jedním ze základních principů anarchokapitalismu dobrovolná dohoda, kdo všechno může být její součástí a jakým způsobem se hodnotí způsobilost osoby k uzavření dohody? Konkrétně mě zajímá situace, kdy by například osoba trpící depresí chtěla legálně podstoupit eutanázii — jak by se zajistilo, že rozhodnutí je opravdu svobodné a neovlivněné psychickými obtížemi?

Nevím, kdo ho tak používá, já určitě ne; naopak NAP vnímám jako možný ukazatel funkčnosti či nefunkčnosti případného ankapu. Kdyby se tedy ankap dlouhodobě příliš vzdálil od NAPu a nekonvergoval k němu, vnímal bych to jako jeho selhání (byť do nějaké míry se od něj odklánět pravděpodobně bude už proto, že neexistuje jednotný výklad v extrémních situacích).

U zvířátek jsem nikdy neříkal, že je to super; jen jsem popisoval, že to vnímám jako pravděpodobný odklon v naší společnosti (a to nejen u zvířátek, umím si takových odklonů představit více).

Mám problém s NAPem, protože mi přijde že se to používá pro nějaký ukazatel ,,tohle je ankap".

Měl bych asi problém s tím, že kdyby empiricky ankap došel naprosto tržně třeba za dob hitlera v Německu k tomu, že by vraždil židy a ty bys (možná, proto se ptám a nechci dělat slaměného panáka) řekl not a true ankap protože NAP(asi)

A potom když se stane to stejné se zvířátky (naprosto tržně) tak řekneš, joo to je super, nemusi to byt 100% podle NAPu a i tak je to podle mě feature Ankapu/trhu a furt to označil jako Ankap.

Ptám se tedy, je to pocitové? Protože mi tohle celkem přijde jako to co dělaji etatisti a řeknou ,,Not a true Demokracie" přitom je to proste nejaka feature te demokracie, ktera se jim nelibi, ale předpokládám že tohle máš už nějak odargumentované a proto se ptám: ,,Jak označit co je ankap, když ne pomoci NAP"

Díky, ale neznám ho; mám teď jiné hosty.

Tip na hosta: Josef Vrtal. Ve většině rozhovorů probírá (elektro)auta, ale ještě ho nikdo pořádně nevyzpovídal ohledně unschoolingu jeho dětí.

Co znamená "tržní nedokonalost"? Že nemáme vždy všechny relevantní informace? Ano, jistě; to je vlastnost světa. Ale proč to sem píšete?

Asi nechápu; můžete to formulovat do nějaké otázky?
Mám pocit, že v té přednášce vysvětluji přesně ty věci, které tam píšete… Asi fakt nechápu.

Protože věřím v Otce, Syna i Ducha.

a/ Chápu, že nesouhlasíte, ale pak nevím, proč se mě na to ptáte. Implicitní smlouva neznamená jen "nepísemná"; může ji naznačovat i úplně neverbální jednání (a to nejen u mimin).

b/ Podle mě ta situace právě není náhodná; neumím si právě moc představit, že by to dítě (pokud projevit názor) nešlo s matkou. Respektive mohlo by dočasně, ale pak by si to rozmyslelo.

d/ Ano, může jít o porušení NAPu (byť ne nutně ve všech případech, záviselo by to na okolnostech, samozřejmě vždy jde o vůli dotyčného, kterou když nemůže projevit, tak je to problém, což ale neznamená, že by to porušení NAPu nutně nebylo, ale ani bylo).

No však ano; vždy jde o vůli toho člověka, ale Vy mi nedáváte žádné indicie a explicitně říkáte, že ji není schopen vyjádřit. Takže pokud dostávám takové příklady, jsou odpovědi přinejmenším podivné; ale je to dáno tím, že i ty příklady jsou podivné, protože málokdy se stane, že by tu vůli nešlo z ničeho odvodit (byť se samozřejmě můžeme splést).

Dobrý den,

slyšel jsem přednášku o zdravotnictví.

Když A se odmítne pojistit (má podprůměrnou pravděpodobnost nemoci), tak zdravotní pojišťovny kalkulují cenu třeba bez něho a pak by vypočetla platbu, pro B(má vyšší pravděpodobnost) , který to chce platit, jenomže se ten A nakonec rozhodne nakonec pojistit, takže v tomto momentu okrádáme toho, co to platil první, takže je tu tržní nedokonalost, okamžité vyrovnávání jak na digitální burze je nesmysl.

Přednášku o NAPu jsem viděl 2x a pořád tomu nějak nerozumím. Jak můžu teda argumentovat NAPem, když né nutně všechny pravidla NAPu jsou v ANKAPu super. Jak mohu používat NAP, aniž bych teda řekl blbost na levelu not a true scottman, když ANKAP taky nejede 100% podle NAPu teda a i tak to označuješ jako ANKAP. Tak buď prostě argumentuju společenskou poptávkou nebo NAPem ne? Ale u společenské poptávky to přece nevylučuje Hitlera, proč to teda není ankap? Jaktože mužu argumentovat obojím: NAPem a společenská poptávkou a určuju co je a co neni ANKAP, to podle mě je prostě hrozně pocitové a ,,Not a true scottman'' je u mojí argumentace pro ANKAP hodně velká díra, ale asi to vychází z toho, že tomu NAPu i přes ty přednášky nerozumím

Proč se považuješ jako že jsi křesťan, když mi spíše přijde že jsi Agnostik

Ad a) Je samozřejmě jasné, že smlouva nemusí být písemná, ale neuznávám, že by mimino (dítě neschopné projevit názor) mohlo uzavřít jakoukoli dohodu. Únos dítěte je asi docela vážný zločin a přijde mi nepřijatelné, aby obvinění, trest a náprava situace byly založeny na tom, že prý mimino uzavřelo smlouvu. V tom se tedy neshodneme. Řešit zbývající případy je zbytečné, protože byste zase argumentoval implicitní smlouvou, nicméně poznamenávám k nim následující.

Ad b) Jsou na hřišti dvě ženy a jedno velmi malé dítě. Obě dvě ženy nenásilným způsobem usilují o přemístění dítěte do svého domova. Tato situace nutně musí dopadnout ve prospěch jedné z žen, rozhodne náhoda nebo mírná převaha, což je v podstatě též. Je-li však jedna z žen matkou dítěte, která se o něj dosud starala, mění to situaci a výchozí předpoklad, že úsilí druhé ženy je nenásilné – byť v danou chvíli (bez ohledu na minulost) obě jednají stejně.

Ad d) Měl jsem na mysli situaci, kdy místo dítěte bude dospělý člověk neschopný projevit názor.
- Dejme tomu, že bych se vážně zranil a kvůli tomu nemohl chodit, mluvit, projevit názor. Někdo by mě našel, přemístil mě k sobě a staral se o mě, ale bránil by mé rodině, aby mě vzala do mého dosavadního bydliště a rodinného zázemí. Tím by patrně porušil NAP.
- Nemocniční zařízení odmítá vydat pacienta, který není schopen vyjádřit názor, do péče jeho rodině. Tím patrně porušuje NAP. (Alespoň za sebe tvrdím, že bych preferoval rodinu před zdravotnickým zařízením.)

Dodávám, že fandím ankapu, ale uvedené případy bych argumentoval jinak. V případech dítěte nebo člověka, který není schopen vyjádřit, jaký je jeho zájem, bych vycházel z toho, jaký je jeho pravděpodobný zájem. Je poctivé přiznat, že ve všech uvedených případech se skutečný zájem a fiktivní zájem onoho člověka může lišit.

Díky.

Chápu, že odmítáte uzavření té smlouvy, já tvrdím, že implicitní uzavřít může, protože smlouva je dohoda, ne nutně papír s podpisem.
a/ Pokud vlastnictví kočárku pomineme, stejně tam zvývá ta implicitní smlouva, byť ji neuznáváte.
b/ Nechápu tu "mírnou převahu"; jestliže dítě není schopno projevit názor, co znamená ta "mírná převaha"?
c/ Nemůže-li dítě projevit názor, nemá ani jak zrušit tu implicitní smlovu s rodiči, byť ji neuznáváte.
d/ Stále nerozumím situaci.

Možna by ti to mohlo přijít zajimavé Urzo, duklock mi přijde hodně free to talk a rád se podle mě pobaví o tom. Nachystat si outcomes se kterýma to hnutí nepočítá

https://eci.ec.europa.eu/045/public/#/screen/home
https://www.youtube.com/watch?v=0SkuNvzhaSk