Kniha návštěv Urza.cz

Zdravím.
Časem (se zpožděním) vyjde ve Studiu Svobodného přístavu.

Je niekde záznam czechCloudovho streamu s tebou ?

Zdravím.

Díky za komentář; sám jsem o tomto tématu psal třeba ve své knížce, souhlasím s Vámi.

Hezký den,
Urza

Zdravím Urzo, nedávno jsem viděl Tvé video týkající se signalizace na vlakových přejezdech a prože přednášky týkající se Ankapu mám už naposlouchané, rád si teď projíždím tyto Tvé zamyšlení nad dílčími nelogičnostmi, které stát dělá. A doprava je téma, které mě zajímá velmi a vidím v něm spoustu absurdit.

Abych byl konkrétní, zamýšlím se jednou za čas nad situací, kdy někdo ujíždí Policii, ať už je důvod jakýkoliv. A přijde mi vždycky strašně absurdní, když Policie zveřejní záběry, na kterých pronásleduje řidiče a okomentuje to slovy ve smyslu: Podívejte, ten člověk jel 180 ve městě, ohrožoval na životech všechny kolem sebe, takže my jsme jeli těch 180 ve městě za ním, nakonec jsme ho dopadli a jsme hrdinové. A když se někdy před někým mým známým zmíním, že přeci ti policajti tím pádem ohrožují všechny kolem sebe úplně stejně, s pochopením se moc nesetkávám.

No a včera v noci se v Praze stala nehoda, Policie pronásledovala auto s údajnou nepovolenou tuningovou úpravou a při tomto pronásledování policejní auto narazilo do jiného auta, které prostě jelo kolem a v tomto autě zemřel člověk. Policie vyjádřila soustrast pozůstalým a narativ je vesměs takový, že ten co ujížděl je strašné hovado, protože způsobil, že Policie zabila člověka.

No a pišu Ti to sem asi hlavně proto, že jsem si v této souvislosti vzpoměl na Tvé video o železničních přejezdech a řekl jsem si, že tohle je přesně téma, které by jsi nepochybně dokázal popsat a rozebrat věcně a výstižně, ať už by závěr byl jakýkoliv. Zkrátka kdyby jsi měl někdy chuť vydat video na toto, nebo podobné téma, byl bych potěšen. Měj se :-)

Zdravím.
Sám žádné nemám; a ostatní – ať si dělají, co chtějí.

Ahoj Urzo, holduješ věrnostním kartám obchodů? Nebo těm mobilním aplikacím se slevami? Je to tržní nástroj pro dosažení větší efektivity alokace zdrojů, ale zase je to forma identifikace, což jde třeba proti placení hotově.

Je věc každého člověka, zda je střízlivý; nicméně mohou nastat situace, kdy ho třeba někdo zfetoval proti jeho vůli, takže i toto má své hranice.
Rozhodně však neříkám, že by se měly rušit smlouvy se zdánlivě příčetnými jedinci s odkazem na to, že měli něco v krvi; na druhou stranu když se snažím dohodnout s někým, kdo je zjevně třeba opilý a podstrčím mu něco k podpisu, aniž ví, co vlastně podepisuje, není to platná dohoda (vlastně i když opilý není).
Nejde tedy ani tak o ten změněný stav vědomí, ale o schopnost porozumět dohodě, která je mnedle zásadní pro možnost ji uzavřít.
A je třeba rozlišovat smlouvu (dohodu) a podepsaný papír (důkaz o dohodě); přičemž pokud jedna ze stran zjevně není schopna dohodě porozumět, není dohoda platná (byť o ní může existovat důkaz, který pak všechny soudy uznají, takže má stejně smůlu). Z toho mimo jiné plyne, že neexistuje nic jako univerzální stav „být/nebýt schopen uzavřít dohodu“ – jde o to, jestli je ten člověk schopen té dohodě porozumět, což se liší v závislosti na komplexnosti té dohody (ale ani tady to nic nemění na tom, že pokud existuje podepsaný papír, který dohodu dokazuje, je pak na tom, kdo to údajně nepochopil, aby to dokázal, což typicky půjde těžko – až na extrémní případy).

Chomského mám rád; a jeho práce (zejména ve formální lingvistice) mi imponuje.
Ohledně jeho anarchokomunismu mi připadá, že je celkem konzistentní, ale předpokládá neexistující lidi (tedy že mluví o nějaké budoucnosti, že se lidstvo nějak změní).

Sice by se mohli teoreticky rozdrobit, ale tím, jak jsou to etatisté, kteří chtějí stát, dost možná půjdou za tím, komu se povede je přesvědčit, že je stát; navíc společný nepřítel lidi spojuje.

Zdravím.

To řeším v ankap přednášce o sociálním systému, ale souvisí s tím i video s Emou Stát proti chudým.

Hezký den,
Urza

Poslouchal jsem poslední video a nesouzněl jsem s tvým konceptem informovaného souhlasu. Podle mě je věc daného člověka jestli je střízlivý, na drogách nebo něco jiného. Řekl bych že když v dobré víře nějak jednám a nevím že druhý člověk je nezpůsobilý, tak si myslím že jsem v právu (třeba když se s někým vyspím s někým na drogách (což ani nemusím vědět) a jsem přesvědčený o tom že to oba chceme.) Tady se asi shodneme že za takové jednání by člověk neměl být postihnutelný, nebo měl?

Jiný příklad, když je nějaký notorciký opilec který je pořád v lihu. Asi tedy nikdy není schopný dát informovaný souhlas, ale potom nemůže uzavřít žádnou smlouvu (třeba na koupi jídla).

Pokud někoho zdroguju a uzavřu s ním smlouvu s vědomím že to asi nechce, ale není schopen odporu, tak to pocitově vnímám jako podvod, ale jinak je přece člověkova zodpovědnost v jakém je stavu a co dělá, nebo se tady neshodneme? Z hlediska NAP tam nevidím problém.

co si o tom myslíš? Díky

Ahoj, jsem vlastně neznalý tématu, ale mám podezření že tebe to taky někdy zajímalo, tak bys mi mohl funvoaně odpovědět.

Chomsky je (pokud vím) anarchokomunista a chci věřit tomu, že si umí věci odůvodnit. Zajímalo by mě jestli neznáš jeho argumenty (případně v čem konkrétně (ideálně axiomaticky) s ním nesouhlasíš), protože bych se divil kdyby tam měl nějaké rozpory.

dík

Moc děkuji za odpověď! :-)

To, že mluvíte vlastně o preventivním zásahu v době, kdy se etatisté jako stát nechovají, mi nedocházelo.

A myslíte si, že je pravděpodobné, že by etatisté táhli za jeden provaz?

Já bych spíš čekal, že velká část etatistů nebude ochotná vzdát se nějakých vlastních zdrojů kvůli založení státu. A ostatní budou roztříštění do skupinek, které budou mít různou představu o formě a personálním zastoupení nové vlády. Čekal bych, že tyto skupinky by mezi sebou spíše soutěžily a vzájemně by si znesnadňovaly cestu k ovládnutí celého území.

Ale neříkám, že by to byl žádoucí stav. Taky se mi víc líbí začít měnit sebe.

Jestli se Vám už nebude chtít hypotetizovat, nemusíte mi odpovídat. Neurazím se. :D

Martin

Ahoj,

často se setkávám s argumentem z řad rodinných příslušníků s tím, že pokud by se zrušila podpora pro “sociálně slabé” tzn. seniory - důchody nebo menšiny jako např. romové, obyvatelé ghett a další, lidé by si na důchody sami nešetřili a v případě romů, cikánů, místo toho aby šli do práce a snažili se vydělat si na živobití, tak by šli okrádat a inherentně by se zvýšila kriminalita v dané oblasti.
Nějaký tip na argument, či radu jak argumentovat při obhajobě předpokladu určitého lidského chování?

Díky

Zdravím.

Zní to na první pohled logicky (a ve všem, co píšete, máte pravdu), ovšem jen pokud upustíte od praktické implementace; nesmíme zapomínat, že se bavíme o společnosti plné etatistů, kteří chtějí stát, a hrstky anarchistů, kteří mají moc (fyzickou sílu, armádu) – tohle je výchozí předpoklad toho „revolučního“ scénáře, o kterém mluvím.
Pokud by ti etatisté fakt zakládali stát způsobem, že by se pokusili všechny (včetně těch anarchistů) násilím rovnou donutit k poslušnosti, platí, že by se jednalo o obranné násilí; jenže k tomu by s největší pravděpodobností nedošlo (pokud ano, neuspěla by totiž ani ta revoluce předtím, ale teď jsme v porevolučním stavu, kdy se odpor nekonal nebo byl potlačen).
Co by tedy s největší pravděpodobností udělali? Založili by si „firmu“ sháněli zdroje na volném trhu a budovali armádu (na svou obranu, samozřejmě…). Až by pak posílili dostatečně, došlo by k převratu.
Preventivní zásah by byl porušením jejich vlastnických práv; a až budou silnější, už by to nešlo.

Urza

Ohledně autorit: Asi bych to nenazýval „autoritami, ke kterým vzhlížím“.
Mám ve svém životě spoustu autorit v nějakém konkrétním oboru; a je jich spousta, nemusejí to být ani konkrétní lidé – například když dávám auto do servisu, automechanik je pro mě v tu chvíli autoritou na jeho opravu, protože mu v danou chvíli auto svěřuji s vírou, že to udělá lépe než já.
Pak mám také pár lidí, kteří jsou pro mě určitými „vzory“ či „inspiracemi“; jsou to mí blízcí lidé, jejich životy (jako celky) jsou pro mě natolik inspirativními, že se snažím z nich nasávet tak nějak jejich celkovou „energii“ či „přístup ke světu“. Nedělám to bezhlavě, přemýšlím o tom, nepřijímám věci automaticky, ale je tam taková míra důvěry, že i když dělají něco, čemu nerozumím či se mi to hodně nezdá, věnuji tomu pozornost a chci to vnímat (nebo i vyzkoušet, pokud nemám pocit, že by to šlo proti mému přesvědčení), protože se často ukáže, že mi to nedává smysl jen proto, že tomu ještě nerozumím; vlastně se jedná o lidi, které považuji za velice moudré.
Konkrétně je nejspíš nebudete znát, i když možná Gabrielu z Ježka ano (máme spolu veřejné besedy a vystupuje v některých videích) nebo také Zrzku (z podcastu Zrzka a Matfyzák).

Zdravím.

Díky moc za zprávu; potěšila mě Vaše slova podpory.
Odpověď na otázku je, že svobodné vzdělávání je samozřejmě jednou z variant v ankapu, ale i jiné formy jsou zcela legitimní; v ankapu tedy můžeme mít celou řadu přístupů ke vzdělávání, ty spolu budou soutěžit na volné trhu.
Na druhou stranu si myslím, že absence svobodného vzdělávání v etatistickké společnosti je jedním z hlavních principů upevňování moci státu; z toho pak i plyne, že čím populárnější by bylo svobodné vzdělávání v ankapu, tím hůře by docházelo ke koncentraci moci, nicméně to samozřejmě není důvod ho komunikoliv násilím nutit.
Ačkoliv jsem velice silným zastáncem svobodného vzdělávání, jsem striktně proti jeho vnucování komukoliv; oboustranná dobrovolnost a princip neagrese pro mě stojí nad osobními preferencemi.

Urza

Ahoj Urzo!

Už několikrát jsem Vás slyšel říkat, že revoluce není cestou k ankapu, protože když byste zakázal lidem vytvořit si stát, sám byste se tím státem stal.

Jak to? Vždyť byste se tím nedopustil žádného útočného násilí. Je-li v dané společnosti alespoň jeden člověk, kterého by stát násilím omezoval, bylo by přeci bránění vzniku státu obranným násilím. A kvůli obrannému násilí byste se státem nestal, ne?

(Chápu, že by takto vzniklá "ankap" společnost byla velice nestabilní. A že to není vhodná cesta (už kvůli riziku, že by k nějakému útočnému násilí omylem došlo)).

Zajímá mě však, co by bylo na bránění vzniku státu eticky špatně.

Moc děkuji za Vaše myšlenky, hodně mě baví a učí. :-)

Martin

Ještě jsem se chtěl zeptat, zmiňoval si v debatě si zmiňoval, že máš autority, které sis sám zvolil a ke kterým vzhlížíš - můžu se zeptat, kdo tyto autority jsou?

Ahoj Urzo, ve videích před Ježkem si zmiňoval, že tvůj oblíbený styl vzdělávání je svobodné vzdělávání, ale že to není ankap (pokud by lidem v ankapu pořád vyhovovalo standardní vzdělávání, pak by zůstalo standardní, jen že si to nemyslíš). Vždycky ses vlastně docela jasně vymezoval kdy debatuješ nějaké své přesvědčení (subjektivní preferenci) a ankap ("zákonitosti").

V debatě s Milanem si ale debatoval jako kdyby v ankapu školy operovali vždy na základě svobodného vzdělávání. Udělal si tady v tom nějaký posun, nebo si v té debatě používal svobodné vzdělávání jako příklad toho, jak by to mohlo být?

Velmi se mi líbila debata s panem Štechem, i když mi přišlo, že ne vždy úplně chápal o čem mluvíš, nebo to nějak překroutil pro sebe. Debata byla ale úplně skvělá, díky za ni.

Obecně mi přijde, že v těchto debatách jsou velmi dobré ty principiální otázky - dobře to bylo vidět v debatě s Trunečkou, kde jsi dal dobrý důraz na ty principy místo konkrétních bodů, které jsou podle mě důležitější a hůř se z nich utíká stylem: "Jo, to bychom mohli nějak částečně vylepšit, od toho máme volby a systém se vyvíjí". Přišlo mi, že právě ten Štech tímto způsobem hodně utíkal v té debatě před tím, co si říkal.

Děkuji, že ty (a Tim) jste mi vylepšili náladu takto na konci prázdnin touhle velkou zásobou contentu, fakt super.