Kniha návštěv Urza.cz

Tvoří relace vlastnictví (A ≤ B pokud člověk A vlastní člověka B) částečné uspořádání na množině všech lidí?

Urzo, nenašel jsem tvůj e-mail, a tak ti to posílám prostřednictvím této knihy návštěv, protože si nejsem jistý, jestli si můj komentář přečteš, když se vracíš ke starším videím. Posílám ti text, který jsem adresoval Petru Robejškovi po vaší společné debatě u Kubelíka.

Zásadním problémem analýz Petra Robejška je jeho iluze takzvaného realismu. Prezentuje se jako pragmatický politolog, který chápe globální rovnováhu sil, ale ve skutečnosti aplikuje zastaralé západní modely chování na entity, které fungují v naprosto odlišném hodnotovém rámci. Jeho argumentace ohledně Íránu, blokování ropy a případného držení jaderných zbraní je učebnicovým příkladem tohoto fatálního nepochopení.

Robejšek analyzuje Írán, jako by to byl standardní racionální stát, jehož primárním cílem je ekonomická prosperita a politické přežití. Zcela přitom ignoruje fundamentální podstatu tamního režimu, kterou je náboženský fanatismus. Aplikovat teorii jaderného odstrašení na teokracii, jejíž státní doktrína je protkána eschatologickými vizemi a kultem mučednictví, není projevem geopolitického nadhledu, ale nebezpečné akademické slepoty. Považovat džihád za běžný nástroj zahraniční politiky normálního státu znamená naprostou ignoranci psychologie a teologie tohoto režimu.

Je pochopitelné, když tyto souvislosti unikají lidem, jako jsi ty, když se soustředíš na budování vlastních komunit a zbytek světa tě z podstaty tvé filozofie nezajímá. Že ale tuto objektivní realitu odmítá vidět on, jakožto člověk s ambicí veřejného intelektuála, to je naprostá katastrofa. Jeho poměrně široký globální rozhled je mu k ničemu, pokud je paralyzován jeho vlastní namyšleností a neochotou připustit, že jeho naučené vzorce na určité aktéry zkrátka nefungují. Svou kognitivní rigiditou a dezorientací tak pouze mate tu část společnosti, která k němu naivně vzhlíží jako k autoritě.

Tato neschopnost pochopit realitu se mimochodem neprojevuje jen v geopolitice, ale i v jeho fatalistickém pohledu na technologie. Jeho přesvědčení, že stroje absolutně nahradí lidi a tím společnost skončí, ukazuje identické nepochopení základních socioekonomických principů. Stroje sice převezmou produkci, ale ekonomický cyklus nadále vyžaduje spotřebitele. Lidé nezmizí, pouze se transformuje model distribuce zdrojů. Hodnota a peníze vygenerované automatizací budou muset pokrýt lidské potřeby a plynout zpět k lidem, aby celý systém vůbec mohl dál existovat a fungovat.

Pokud nedokáže pochopit takto elementární principy fungování společnosti a motivací jejích aktérů, měl by opustit svou slonovinovou věž, odložit učebnice z minulého století a přestat veřejně infikovat diskurz svými nebezpečně naivními omyly.

S pozdravem

Michal B. alias Gothicall